107

Rovnosvor, u, m., rovnosvornosť, i,

f., Parallellinien, Parallelismus. Polsk.

Rovnosvornosť, i, f., Parallelismus, m.
Šm.

Rovnosvorný, parallel. Šm.

Rovnoštěpek, pku, m., der Thomsonit,
Mineral. 411.

Rovnota, y, f. = rovnosť, die Gleichheit.
Dch. R. mezi námi, ve všem. Na Ostrav.
Tč. Idea o vzájemné r-tě. Sš. I. 362.

Rovnotáhlý, gleichmässig. R. útek. L.

Rovnotrvalý, gleichdauernd. L.

Rovnotvárnosť, i, f., vz KP. IV. 47.

Rovnotvor, u, m., lépe rus.: snímek, die
Durchzeichnung, fac simile.

Rovňoučký = rovný.

Rovnoúhelný, rovnoúhlý, gleichwin-
kelig. R. čtyrbok. Krok.

Rovnouchý, gleichöhrig.

Rovnováha, y, f., das Gleichgewicht. R.
jest onen stav, při němž dvě n. více sil na
nějaké těleso působících žádného pohybu ne-
způsobují, ač by o sobě jej činily. Vz S. N.
V tom se vymkne z r-hy. Us. Tč. Tělesa
v rovnováze. R. stálá n. bezpečná, poloha
r-hy, Nz., KP. IL 33., vrátká. S. N.

Rovnovážiti, il, en, ení, die Horizontal-
richtung abwägen, libelliren. L.

Rovnovážnosť, i, f., das Gleichgewicht.
L.

Rovnovážný, gleichwägend, gleichwich-
tig. Jg. — R., v linii pozemné stojící, hori-
zontalní, horizontal. Rostl., Ráj. členy tyto
r-ě běží s prvním členem. Sš. J. 20. Vz Rovno-
běžný.

Rovnověkosť, i, f., rovný vek, gleiches
Alter. Jg.

Rovnověký, von gleichem Alter. Zlob.

Rovnovětvý, geradeästig. Rostl.

Rovnovládce, e, m., der Gleichherrscher.
Syn s otcem r. Ĺ.

Rovnovysoký, gleich hoch. L.

Rovnovýstup, u, m., ascensio recta, die
Rectascension. R. hvězdy, slunce. Smet.
Astr. 13.

Rovnoznačnosť, i, f., die Gleichbedeu-
tenhcit. L.

Rovnoznačný, stcjnoznačný, gleichbe-
deutend. R. slova. Sš. II. 241. — s čím.
Slova v první větě kladou se za r-ná se
slovy ve větě druhé protivné. Sš. II. 241.

(Hý.)-

Rovnozrný, gleichkörnig. Jg.

Rovnozvuk, u, m., rým, der Reim, Gleich-
klang. Dch.

Rovňúčký = rovný. Slov.

Rovňule, e, f., clubiona, pavouk. Krok.

Rovný; roven, vna, o; na Slov. rovnaký;
rovničký, rovňoučký. R., hladký, srovnalý,
nedrsnatý, nehornatý, eben, gleich, schlicht.
R. pole (rovina), moře. V., míra (sháněná),
Us., počet (sudý, 2, 4, 6, 8 atd.; 2. kulatý
počet, 10 neb součin z desíti). Chce míti
103 zl. a já mu dávám rovný počet (i. e.
100 zl.). Za rovné peníze to necháte. Us.
R. plochy, lom, křes. Vys. R. jak po dlani,
jak po stole (cesta, chodník). Us. Brt. Je
rovna jako talíř. Sš. P. 394. — R., nekřivý,
přímý, gerad. Rovné tělo míti. D. Rovnou
cestou. R. čára, Ros., směr, úd. Rostl. Rovný

jako svíce; jako motovidlo (toto žertovně)
Pk., Č. R. lopata (která z jednoho dílu jest;
oppos. lopata lomená); r. hrany, rohy. Vys.
Jsi rovný jako klika. Sk. Rovným na kři-
vého, pravým na vinného se ber. Pk. — R,,
kolmo stojící, aufrecht; horizontální (vodo-
rovný), horizontal. D. Často lépe: přímý.
Nz. — R., též jakosti n. kolikosti, též plat-
nosti a moci, gleich. V. Z rodu rovného
pošlý; rovnou měrou; rovným dílem děliti,
na rovný díl děliti; rovné díly položiti;
rovným za rovné platiti, odměniti, odplatiti,
se odměniti. V. Na rovnou váhu přijíti;
rovné ceny (hodnosti) býti; rovnou myslí
křivdy snášeti. Kom. Jest mu všude rovný;
rovné s rovným se srovnává, rovné k rov-
nému se táhne. Ros. Rovní nejlépe spolu
se srovnávají. Rovný sluší rovnému. R-ý
k rovnému se tovaryší. V. Vrána podlé
vrány sedá, rovný r-ho hledá. V. R. se
k r-mu hrne. Č. Nerovné nedobře se druží.
Lb. Rovný k rovnému, řekl ďábel a utřel
svú řiť o starou babu. Ve Slez. Tč. Rovný
jsi pán, posluž si sám. Pk. Rovné za po-
dobné stojí. Vz Zlý. Lb. Lidé rovné po-
vahy, vz strany pořekadel: Podobný. Doba
k době, rovní k sobě. Lb. Rovné s rovným
rádo táhne zaroveň. D. Vždy jest rovná pří-
saha t. j. jedna tak veliká jako druhá. Hus.
I. 105. R. lid (stejné platnosti). Smil Má jí
rovný díl dán býti. Půh. II. 141. Ty mi
nejsi rovna. Er. P. 30. Poděliti rovným dí-
lem. J. tr. To nenie rovná měna. Hus. I. 79.
Sv. Václav nad jiné rovné znamenitě pro-
spieval. Pass. 850. Často také. v rovných
přech páni jiné a jiné nalézají. O. z D. Při
všelikém soudu rovné buď právo původu
i obeslanému. Kol. 9. A ti starodávným vlá-
dykňm nemají rovni býti a nejsú. Zř. F. I.
A. 23. Hráti s někým o rovnou. Scip. bezž.
R. váha, míra. D. Studnici společnou oba
rovným nákladem spravujte; Nápad jde na
bratří jeho rovným dílem. Er. Místo rovný
klade se často chybně: stejný. Rovný jest
řecké žooi-, lat. aequalis, něm. gleich: rov-
nou měrou (ne: stejnou). Stejný m. jedno-
stejný jest řecké ó,«óV, lat. idem, umus idem-
que, unius modi, uniformis, něm. einerlei,
ein und derselbe, von einer Art. Nz. str.
136. Rovné s rovným sečteno n. rovné k rov-
nému dává rovné; rovné od rovného (ode-
čteno) dává rovné; r. rovným násobeno dává
r.; r. rovným děleno dává r.; jednakému
rovné veličiny jsou i sobě rovny n.: dvě
veličiny o sobě rovny jsouce veličině třetí,
jsou si rovny. Nz. Nyní je mu všudy rovno
(mlad jest, utrácí, na zadní kola se neohlíží.
Vz Marnotratný). C. S rovným ať se každý
měří, jinak se mu zpronevěří. Č. — komu,
čemu. Právo aby bylo rovné chudému i bo-
hatému. Boč. Jsme si rovni. Us. Den a noc
jsou si rovny. Víd. list. Jsa roven otci. Št.
Řeči 155. a. Právo všem rovné. Hromu
rovný třeskot zbraní; Žasli nad bohactvím
jeho, jemuž nebylo rovného. Dch. Soud sobě
rovných, pares curiae. J. tr. Mladý nemóž
starému roven býti; Nebo jiej (jí) roven
nebieše. Dal. 119., 66. Po něm nebyl jest
r-ný jemu ze všech králev Juda; Kristus
neosobil sobě lúpeže, aby byl rovný Bohu;