Předchozí (106)  Strana:107  Další (108) |
|
|||
107
|
|||
|
|||
Rovnosvor, u, m., rovnosvornosť, i,
f., Parallellinien, Parallelismus. Polsk.
Rovnosvornosť, i, f., Parallelismus, m.
Šm. Rovnosvorný, parallel. Šm.
Rovnoštěpek, pku, m., der Thomsonit,
Mineral. 411. Rovnota, y, f. = rovnosť, die Gleichheit.
Dch. R. mezi námi, ve všem. Na Ostrav. Tč. Idea o vzájemné r-tě. Sš. I. 362. Rovnotáhlý, gleichmässig. R. útek. L.
Rovnotrvalý, gleichdauernd. L.
Rovnotvárnosť, i, f., vz KP. IV. 47.
Rovnotvor, u, m., lépe rus.: snímek, die
Durchzeichnung, fac simile. Rovňoučký = rovný.
Rovnoúhelný, rovnoúhlý, gleichwin-
kelig. R. čtyrbok. Krok. Rovnouchý, gleichöhrig.
Rovnováha, y, f., das Gleichgewicht. R.
jest onen stav, při němž dvě n. více sil na nějaké těleso působících žádného pohybu ne- způsobují, ač by o sobě jej činily. Vz S. N. V tom se vymkne z r-hy. Us. Tč. Tělesa v rovnováze. R. stálá n. bezpečná, poloha r-hy, Nz., KP. IL 33., vrátká. S. N. Rovnovážiti, il, en, ení, die Horizontal-
richtung abwägen, libelliren. L. Rovnovážnosť, i, f., das Gleichgewicht.
L. Rovnovážný, gleichwägend, gleichwich-
tig. Jg. — R., v linii pozemné stojící, hori- zontalní, horizontal. Rostl., Ráj. členy tyto r-ě běží s prvním členem. Sš. J. 20. Vz Rovno- běžný. Rovnověkosť, i, f., rovný vek, gleiches
Alter. Jg. Rovnověký, von gleichem Alter. Zlob.
Rovnovětvý, geradeästig. Rostl.
Rovnovládce, e, m., der Gleichherrscher.
Syn s otcem r. Ĺ. Rovnovysoký, gleich hoch. L.
Rovnovýstup, u, m., ascensio recta, die
Rectascension. R. hvězdy, slunce. Smet. Astr. 13. Rovnoznačnosť, i, f., die Gleichbedeu-
tenhcit. L. Rovnoznačný, stcjnoznačný, gleichbe-
deutend. R. slova. Sš. II. 241. — s čím. Slova v první větě kladou se za r-ná se slovy ve větě druhé protivné. Sš. II. 241. (Hý.)-
Rovnozrný, gleichkörnig. Jg.
Rovnozvuk, u, m., rým, der Reim, Gleich-
klang. Dch. Rovňúčký = rovný. Slov.
Rovňule, e, f., clubiona, pavouk. Krok.
Rovný; roven, vna, o; na Slov. rovnaký;
rovničký, rovňoučký. R., hladký, srovnalý, nedrsnatý, nehornatý, eben, gleich, schlicht. R. pole (rovina), moře. V., míra (sháněná), Us., počet (sudý, 2, 4, 6, 8 atd.; 2. kulatý počet, 10 neb součin z desíti). Chce míti 103 zl. a já mu dávám rovný počet (i. e. 100 zl.). Za rovné peníze to necháte. Us. R. plochy, lom, křes. Vys. R. jak po dlani, jak po stole (cesta, chodník). Us. Brt. Je rovna jako talíř. Sš. P. 394. — R., nekřivý, přímý, gerad. Rovné tělo míti. D. Rovnou cestou. R. čára, Ros., směr, úd. Rostl. Rovný |
jako svíce; jako motovidlo (toto žertovně)
Pk., Č. R. lopata (která z jednoho dílu jest; oppos. lopata lomená); r. hrany, rohy. Vys. Jsi rovný jako klika. Sk. Rovným na kři- vého, pravým na vinného se ber. Pk. — R,, kolmo stojící, aufrecht; horizontální (vodo- rovný), horizontal. D. Často lépe: přímý. Nz. — R., též jakosti n. kolikosti, též plat- nosti a moci, gleich. V. Z rodu rovného pošlý; rovnou měrou; rovným dílem děliti, na rovný díl děliti; rovné díly položiti; rovným za rovné platiti, odměniti, odplatiti, se odměniti. V. Na rovnou váhu přijíti; rovné ceny (hodnosti) býti; rovnou myslí křivdy snášeti. Kom. Jest mu všude rovný; rovné s rovným se srovnává, rovné k rov- nému se táhne. Ros. Rovní nejlépe spolu se srovnávají. Rovný sluší rovnému. R-ý k rovnému se tovaryší. V. Vrána podlé vrány sedá, rovný r-ho hledá. V. R. se k r-mu hrne. Č. Nerovné nedobře se druží. Lb. Rovný k rovnému, řekl ďábel a utřel svú řiť o starou babu. Ve Slez. Tč. Rovný jsi pán, posluž si sám. Pk. Rovné za po- dobné stojí. Vz Zlý. Lb. Lidé rovné po- vahy, vz strany pořekadel: Podobný. Doba k době, rovní k sobě. Lb. Rovné s rovným rádo táhne zaroveň. D. Vždy jest rovná pří- saha t. j. jedna tak veliká jako druhá. Hus. I. 105. R. lid (stejné platnosti). Smil Má jí rovný díl dán býti. Půh. II. 141. Ty mi nejsi rovna. Er. P. 30. Poděliti rovným dí- lem. J. tr. To nenie rovná měna. Hus. I. 79. Sv. Václav nad jiné rovné znamenitě pro- spieval. Pass. 850. Často také. v rovných přech páni jiné a jiné nalézají. O. z D. Při všelikém soudu rovné buď právo původu i obeslanému. Kol. 9. A ti starodávným vlá- dykňm nemají rovni býti a nejsú. Zř. F. I. A. 23. Hráti s někým o rovnou. Scip. bezž. R. váha, míra. D. Studnici společnou oba rovným nákladem spravujte; Nápad jde na bratří jeho rovným dílem. Er. Místo rovný klade se často chybně: stejný. Rovný jest řecké žooi-, lat. aequalis, něm. gleich: rov- nou měrou (ne: stejnou). Stejný m. jedno- stejný jest řecké ó,«óV, lat. idem, umus idem- que, unius modi, uniformis, něm. einerlei, ein und derselbe, von einer Art. Nz. str. 136. Rovné s rovným sečteno n. rovné k rov- nému dává rovné; rovné od rovného (ode- čteno) dává rovné; r. rovným násobeno dává r.; r. rovným děleno dává r.; jednakému rovné veličiny jsou i sobě rovny n.: dvě veličiny o sobě rovny jsouce veličině třetí, jsou si rovny. Nz. Nyní je mu všudy rovno (mlad jest, utrácí, na zadní kola se neohlíží. Vz Marnotratný). C. S rovným ať se každý měří, jinak se mu zpronevěří. Č. — komu, čemu. Právo aby bylo rovné chudému i bo- hatému. Boč. Jsme si rovni. Us. Den a noc jsou si rovny. Víd. list. Jsa roven otci. Št. Řeči 155. a. Právo všem rovné. Hromu rovný třeskot zbraní; Žasli nad bohactvím jeho, jemuž nebylo rovného. Dch. Soud sobě rovných, pares curiae. J. tr. Mladý nemóž starému roven býti; Nebo jiej (jí) roven nebieše. Dal. 119., 66. Po něm nebyl jest r-ný jemu ze všech králev Juda; Kristus neosobil sobě lúpeže, aby byl rovný Bohu; |
||
|
|||
Předchozí (106)  Strana:107  Další (108) |