109

na př. u Hollého častěji: rozpevný = pře-
pevný, rozdaleký = předaleký. — 2. Výraz
Ach Bože, Rozbože střídá se v též platnosti
s výrazem: Ach Bože, můj Bože. ve kterém
je druhé zvolání patrně důležitější. Ach Bože,
můj Bože, kaj sú můj tatíček! Ach Bože,
Rozbože, kaj sú má matička! (V též písni).
Sš. P. 489. Ach Bože, můj Bože s vysokého
neba. Sš. P. 496. A jinde": Ach Bože, Roz-
bože s vysokého neba! Jak patrno, neshle-
dávám já s Praskem (vz Progr. olom. gymn.
1875. str. 22.) v rozbože smyslu, Bože, jenž
jsi přestal býti Bohem, jako by předponou
pojem slova Bůh se zrušoval n. popíral;
výklad takový podlé mého zdání protiví se
samé povaze slovanského lidu domýšleje se
do ní takého rouhačství a nehodí se, aspoň
ne na těch místech, která já znám. Není
v nich nikde takého affektu, kterým by vy-
světlovalo se upírání Bohu jeho božství.
Důvody Praskovy, myslím, nestačí. Že by
v písni Ach Bože, Rozbože, já se utopím!
nebylo dosti důtklivým voláním: Ach Bože,
milý Bože! a že by toho duševní stav zou-
falce vyžadoval nezbytně, aby Bohu se rouhal,
nemyslím. Druhým dokladem Praskovým
(tamtéž) jsou slova: Již jsi ty Aničko roz-
naše. Tak prý zpívají nevěstě z domu za
ženichem odjíždějící = Aničko, již jsi pře-
stala naší býti. Zda by tu Aničko roznaše
nemohlo znamenati tolik co milá naše Ani-
čko nebo: Aničko naše rozmilá (sr. Přemý
vlásky kadeřavý = přemilé mé vl. kad.) a
zda není možná jiná interpunktce nežli Pras-
ková (Již jsi ty Ančičko, roznaše; dle ta-
kové Pk. aspoň podává smysl, ačkoli píše
bez všeho rozdělení: Již jsi ty Ančičko roz-
naše), nemohu ovšem rozsouditi té písně ne-
znaje. Doklady ruský a srbský razpop =
rozpop, kdo přestal býti popem, raščoek =
rozčlověk, kdo se vší lidskosti zbavil, ne-
rozhodují (Pk. ib.). Kd. V Sš. P. 432. čteme:
Už jsi ty Aničko už jsi ty roznaša, už jsme
fa dovedli domů od sobáša a Tč. dodává:
roznaša = zcela naše, einzig unser. — Vz Pa.

— Roz- u adjektiv superlativ naznačuje, ší-
ření se na všecky strany (Mkl. B. 364., Bž.
237.): rozmilý = velmi milý. Rozdaleký, roz-
litý. Mkl. S. 244., 364. Vz předcházející a Pře-.

— Před více souhláskami klademe roze: roze-
brati, rozehnati m. rozbrati atd. Jg. — V žalt.
klem. pozoru hodno jest časté odsouvání z
od předložky roz- ve složeninách, na př.:
vstane bóh i roprášeni (m. rozprášeni) budú
nepřietelé, a podobně v: rovievániu, roliu-
cenie. Gb. Hl. 115.

Roz, u, m. = ráz. Druhým rozem sem tě
viděl. Sš. P. 373.

1. Róza, Rozka, y, f. = růže, die Rose.
Slov. Bern.

2. Roza, Rozka, Rozina, y, f., Rosa,
jm. vlastní.

Rozalie, Rosalie, e, f., Rozálka, v obec.
ml. Rozára, Rozárka, z lat. Rosalia,

Rozárnice, e, f., die Betmacherin. Us. Vz
Rozárník.

Rozárník, a, m. (střlat. rosarium — rů-
ženec), der Betmacher, Rosenkranzmacher,
-händier. Kram.

Rozárov, a, m., Rosalienfeld, ves u Slav-
kova na Mor. PL.

Rožaviti = rozdáviti hubu, aufsperren.
Mor. Tč.

Rozavust, a, m., otevřhuba. der Maulaffe.
Slov.

Rozbabrati, pošpiniti. besudeln. Bern.

Rozbadati = rozjímati, erforschen, über-
legen. L.

Rozhádati, vz Rozbůsti.

Rozbahniti, il, ěn, ění, v bahno obrátiti,
sumpfig machen. Zlob.

Rozbalmouti, hnul a hl, utí, nach etwas
verlangen oder gelüsten machen, koř. bah
v bažiti. Hý. — po čem. Hřích rozžedil,
rozbahnul právě po věcech zákonu danému
odporných. Sš. I. 77.

Rozbajdaný. Je celá r-ná (nepořádně
ustrojená). V Kunv. Msk.

Rozbaláchati, vz Baláchati. Koll.

Rozbaliti, il, en, ení, rozbalovati, auf-
rollen; rozvaliti, zertrümmern. Chalupa se
r-la. Na Ostrav. Tč.

Rozbantovati něco, aus den Fugen brin-
gen, in Unordnung bringen. Na Ostrav. Tč.

Rozbarviti, il, en, ení, zu färben anfan-
gen. — se kde. Po lukách se kvítí roz-
barvilo. Koll.

Rozbažiti, il, en, ení = roztoužiti, be-
gierig machen. Slov. Bern. — se po něčem.
Bern.

Rozbečený; -en, a, o, weinend. R, dítě.
Us.

Rozbečeti, el, en, ení, zum Weinen brin-
gen. — se čím. Dítě bolestí hlavy se roz-
bečelo, kam ins Weinen.

Rozdedniti, il, ěn, ční, aufschlagen. —
co: bednu.

Rozbědovati se, rozbědákati se, in
Wehklagen ausbrechen. Bern.

Rozběh, u, m., rozběhnutí, běžení od sebe,
das Auseinanderlaufen, die Zerstreuung. —
R., početí běhu, rozbížka. R. učiniti, Anlauf
nehmen. Us. Trochu více r-hu dostalo se
pracím veřejným. Dch. Skok s r-hem.

Rozběhlý, který se rozběhl, verloffen aus
einander gelaufen. R-lé psy svolávati. Č. R.
těsto (rozřidlé). — R., v běh přišlý, ins Lau-
fen gekommen. R. kolo. R-hlý skočil přes
rokli. Us.

Rozběhnouti se (zastr. rozběhu se), hnul
a hl, utí; rozběžeti se, rozbíhati se, rozběho-
vati se, rozbíhávati se, rozběhávati se. R. se
= od sebe běžeti, von einander laufen, sich
verlaufen; rozplynouti, zerfallen, zerfliessen ;
počíti běžeti, den Anlauf nehmen; do běhu
přijíti, ins Laufen kommen, unaufhaltsam
laufen. Jg. — abs. Vojsko se rozběhlo. D.
Těsto se rozběhlo (rozplynulo). Us. Kolo
se rozběhlo (přišlo do běhu). Us. Chléb se
r-hl (na ošatce příliš zkynul). Us. Vz Pekař.
Hý. Proudy se r-hly. Us. Dch. — se kam.
Kočky se rozběhly na chytání myší. Har.
Rozběhl se do města. Us. Rozběhl se na ně.
Br. R-hlise po polích, po ptácích. Rozběžechu
se každý do své hospody. BO. Tudy se v ne-
jeden výklad exegeti rozbíhali; A pro ujití
nesnáze té v rozličné strany se rozbíháno. Sš.
Sk. 181., 139. — se k čemu: ke skoku. D. —
Ros. — se proti čemu. Ros. — za kým.