110

Us. — jak. Poznamenání naše tudy se dvojitě
rozbíhají. Sš. Mr. Předml. Silně se r. Us.
Dch. — proč. Strachem se r-hli. Hos. 130.
R-li se pro bázeň židóv. Hus. II. 156. —
aby. Nyní r-hnou se, aby skrze mostek pro-
chodili. Sš. P. 731. — odkud. Z toho místa
cesty se rozbíhají. Sš. J. 126.

Kozbělesy, dle Dolany, Rosawitz, ves
u Podnioklí. PL.

Rozběliti se, il, en, ení, rozbělívati se
= dníti, rozednírati se, dämmern. Už se
rozbělívá. Us. v Prachen.

Rozběrací úl, klín, Zerleg-, Löse-. Techn.

Rozběractví, n., umění rozbírání, die
Zergliederungskunst. D.

Rozběrač, e, m., der Zerleger, Zerglie-
derer. Bern.

Rozběračka, y, f., die Zerlegerin, Zer-
gliedcrin.

Rozběračnosť, rozbernosť (slov.), roz-
běratelnosť, i, f., možnost' rozebránu býti,
die Zertrennlichkeit, Zerlegbarkeit. Bern.

Rozběračný, rozberný (slov.), rozbě-
ratelný, mohoucí rozebrán býti, zertrenn-
lich. zerlegbar. Bern.

Rozběratel, e, m., der Zerleger, Zerglie-
derer. Šm.

Rozbeřice, dle Budějovice, něm. Rosbie-
ritz, ves v Smiřicku. Tf. 287.

Rozbernosť, vz Rozběračnosť.

Rozberný, mohoucí rozebrán býti. Bern.
Vz Rozběračný. — Na Slov. — dojímavý. R.
řeč, řečník. Bern.

Rozběsený; -en, a, o, rozběsilý, wuthent-
brannt, -ergrimmt. Dch.

Rozběsiti, il, en, ení, rozběšovati, ergrim-
men, entflammen. — koho. Us. — se nač.
Židé se r-sili na světce tak, že . . . Sš. Sk.
90.

Rozběžení, n., roztržitosť, die Zerstreu-
'ung. Srdce své ot zevnitřních r. k samému
sobě obrať. Hugo.

Rozběžitosť, i, f., die Flüchtigkeit. Jg.

Rozběžitý, flüchtig, li. bohatství. Jel.
Petr. 59.

Rozběžný, divergirend. Obzor.

Rozbídný, na Slov. přebídný, sehr elend.
Vz Koz-.

Rozbíhajicnosť, Sedl., lépe: rozbíhavosť.

Jg-

Rozbíhati, vz Rozběhnouti.

Rozbíhavosť, i, f., das Auseinanderlaufen,
die Divergenz. Jg.

Rozbíhavý, divergirend. R. řada. Srč. R.
válčení. Dch.

Rozbírací, lépe: rozběrací. Jg.

Rozbírač, lépe: rozběrač.

Rozbírání, n., das Auseinanderlegen. —
R., rozkládání, rozjímání, die Diskussion.
J. tr.

Rozbírati, vz Rozebrati.

Rozbíravosť, i, f., die Neigung zum Zer-
legen. Jg.

Rozbíravý, der gern zerlegt. Jg.
- 1. Rozbit, a, m.— rozbitek.

2. Rozbit, u, m., der Schiffbruch. L.

Rozbitečný troskotný, Strand-. 1!. právo.
Sš. Vz Rozbitničný, Právo.

Rozbitek, tka, m., der Schiffbrüchige.
Sš. Sk. 282., 292., I. 11., 183. (Hý.).

Rozbitelnosť, rozbitnost, i, f., možnost
rozbitu býti, die Zerschlagbarkeit, Zerbrech-
lichkeit. Bern.

Rozbitelný, rozbitný, mohoucí rozbit
býti, zerschlagbar, zerbrechlich. Bern.

Rozbiti, biji, bij, bije (íc), il, it, ití; roz-
bíjeti, el, en, ení; rozbíjívati, na Slov. roz-
bíjávati. R., roztlouci, rozraziti, zerschlagen,
zersprengen: rozvinouti, roztáhnouti, auf-
schlagen. Jg. — se. Čím hrnec navře, tím,
až se rozbije, páchne. Prov. Loď se r-la,
scheiterte, strandete, ging in Trümmer. Jg.

— co: hrnec, sklenici, mísu, talíř, Us., dvéře,
D., vojsko (rozraziti), Ros.; stany, ležení,
V., most (udělati). D. Kámen rozbil třepinu.
BO. Došel pán, rozbil džbán. Sš. P. 163. -
se komu. Srdce se mu rozbilo (počalo bíti).
Us. — čeho, šp. m.: co. Vz Roz. — co
čím: hrnec rukou, dvéře sekerou. — co oč:
hrnec o zeď. Us. Já ten žbáneček o ten trá-
meček hned rozbiju. Sš. P. 649. Nevěděli,
jaký to ostrov byl, o nějžto se rozbíjeli. Sš.
Sk. 289. — co proti komu kde. R-li stany
proti králi na poli u Budějovic. Let. 6. R-li
si hlavy na stěně. Us. Tč. Ležení před Mi-
lánem r-li. Ml. R-li stany v dolech. BO. R.
síť před ptačínwt očima. BO. — co, se, jak:
na kusy. Er. P. 360., Pass.

Rozbití, n., das Zerschmettern, Zerschla-
gen. Us. Dch. R. lodí, der Schiffbruch. D.

Rozbitina, y, f., die Scherbe, Ruine, Ml,
der Wrack. D.

Rozbitničný, troskotný, Strand-. R. právo.
Sš. I. 32. Vz Rozbitečné, Rozbitný.

Rozbitný, Strand-. R. právo, das Strand-
recht. Sš. I. 32. — Vz Rozbitničný.

Rozbitovati korisť rozděliti, Beute
theilen. — V. — co mezi koho jak: kořisť
mezi vojáky, Cyr., stejným dílem. Sych. —
se oč. O ty (koně) se rozbitovali. Let. 23.

— co komu: dobytek. BO. — R., na Mor.
a na Slov. = promarniti, verthun. Bern.

Rozbitství, n., der Schiffbruch. Sš. I. 6.
(Hý).

Rozbitý; rozbit, a, o. li. hrnec (roztlu-
čený, zerschlagen), Us., ležení (postavené,
aufgeschlagen), V., stan. Vrat.

Rozbížka, y, f. = rozběh, der Anlauf.
S rozbížkou i doskokem. Aesop.

Rozhlaholiti se, il, ení, anfangen irre
zu Reden. Krok. III. 100.

Rozbláhati = blahem, bláznem činiti,
narren, närrisch machen. Us. u.Turn. — se,
bláznovsky si počínati, drollige GebeRden
annehmen. Us. u Turn.

Rozblázniti, il, ěn, ění; rozblazňovati,
närrisch machen. — koho, se. Ros.

Rozblažený; -en, a, o, sehr vergnügt.
R. hosté. Hdk. C. 14.

Rozblečeti se, na Slov. rozblačati se =
rozbečeti se, anfangen zu blöcken. Ovce, cěti
se r-ly. Slov.

Rozhlédnouti, dnul a dl, utí, erblassen.
Slov. Bern.

Rozhlednutí, n., die Erblassung. Slov.
Bern.

Rozbleptalý, příliš rozvařený, zerkocht.
R. kaše. Vz Rozbleptaný.

Rozbleptaný; -án, a, o = rozbleptulý.
Us. Msk., Kšá.