111

Rozbleptati, bleptaje roznésti, ausposau-
nen, ausplappern. — co. Us. Jg. — R., zer-
kochen; verdünnen. Us. Puch.

Rozblesklý, weit erglänzt. Dch.

Rozblesknouti se, skl, utí; rozbleskovati
se. aufblitzen, klar werden. — se komu
kde. Na to se mu v hlavě rozblesklo (počal
chápati). Us.

Rozbloudilý, zerstreut herumschweifend.
Sm.

Rozblouditi se, il, zení = tulákem se
státi, ein Herumschweifer werden. Koll. —
R,, vz Rozblúditi se.

Rozblouzniti se, närrisch, irre werden.

Rozblúditi se. Rozum se r-dil. Hus. I.
126. — po čem: po marných věcech (počíti
blouditi, sich verirren). Výb. I. 348.

Rozblúzení, n., die Verirrung. R. mysli.
Modl. ms.

Rozbobněti, rozbopněti atd., vz Bobněti,
aufquellen. Ros.

Rozbobrováti, rozskákati jako bobr. Ros.

Rozbočiti, il, en, ení, die Seite aufschlit-
zen, aufthun. — co komu: tělo (mečem roz-
seknouti). Ros.

Rozhodnouti, ul, ut, utí; rozbůsti, roz-
hodu, bodl, den, dení; rozbodati, rozbodá-
vati, rozhádati, zerstechen, zerpicken; an-
spornen. — co čím: jehlou, rohy, koně
ostruhami (k běhu zabodnouti, rozehnati).
Us., Ros.

Rozbohatěti, ěl, ění, reich werden.

Rozbohatiti, il, cen, ení; rozbohacovati,
bereichern. — koho na čem, v čem. Na
dědinách a v jiném zboží r. se počali. Pulk.

Rozbohatý, velmi bohatý, sehr reich.
Ziak. Vz Roz-.

Rozboj, e, m., strsl. razboj, koř. bi. Mkl.
B. 34. R. = loupežnictví. — R. = rozbroj, der
Aufruhr. Slov.

Rozbojce, e, m., pol. = rozbojník. Jg.

Rozbojiti, il, en, ení = rozbrojiti. Slov.

Rozbojna, y, f., die Räuberhöhle, Mör-
dergrube. L.

Rozboj nice, e, f. — loupežnice, die Räu-
berin.

Rozbojnický, Räuber-.

Rozbojnictví, n. = loupežnictví, die Räu-
berei.

Rozbojník, a, m., zbojník, loupežník, Räu-
ber, m. R. na moři. D.

Rozbojský — loupežnický, Raub-, Räuber-.
R, hospoda. L.

Rozbojstvo, a, n. = rozboj. L.

Rozbol, u, m., bolestivá touha. Sš. Sntt. 60.

Rozbolestiti, il, ěn, ění, Schmerz erregen.
— se. Scip.

Rozbolestněti, ěl, ění, schmerzhaft wer-
den. Němc.

Rozboleti, el, ení; rozbolívati, zu schmer-
zen anfangen. — koho. Rozbolely mne zuby,
D., břicho. Ros. — se komu. Rozbolela se
inu hlava. Us. — se proč. R-lel se Pavel
pro to provolávání. Sš. Sk. 195.

Rozbopněti, vz Rozbobněti.

Rozbor, u, m., rozebrání, das Zerlegen,
Auseinandernehmen, die Zergliederung, Zer-
legung, die Analyse. R. chemický č. lučeb-
nický (rozloučení, rozklad), Pr. chym., vz
KP. IV. 54., r. ponětí (der Begriffe). Kom.

R. (Analyse) přímý, nepřímý; organický n.
ústrojný; kvalitatívný n. jakostný; kvanti-
tativný n. kolikostný. Nz. R. spektralní. KP.
II. 142. R. větný, die Satzanalyse. Dch. —
R., na Slov. porod. Koll.
Rozborení, n., das Niederreissen. R. domu.

— Žena jeho jest na r. (na slehnutí). Us.
Rozbořený; -en. a, o, niedergerissen. R,

kamna. Us. Nl.

Rozbořitel, e, m., der Zerstörer, Ein-
reisser.

Rozbořitelka, y, rozbořitelkyně, ě, f.,
die Zerstörerin.

Rozbořiti, il, en, ení, rozbourati, rozbou-
rávati — strhnouti, roztrhati, ein-, nieder-,
umreissen, abbrechen, zerstören; se, rozpad-
nouti se, einstürzen, einfallen, zerfallen, aus-
einanderfallen; slehnouti, niederkommen. Jg.

— co: dům, Kom., zeď, hnízdo. D. Roz-
bourejte chrám tento. Sš. J. 49. R. stavení.
J. tr. — co čím: hradby dělem r. — čeho.
Zdí městských rozbořili a rozvalili (lépe: zdi
městské. Vz Roz-.). V. — se. Zeď se roz-
bořila. Jeho žena se rozbořila (slehla). Us.

— se komu. Sousedóm se r-la kamna (sou-
sedka slehla). V Kunv. Msk.

Rozbornictvo, a, n., analytica, pouhá
všeobecná umnice. Marek.

Rozborný, rozborový, analytický, ana-
lytisch. R, znakové, rozjímání, Marek, způ-
sob. Rostl. R. dílo včelí, včelaření (v dzierz.
úlech). Všk.

Rozbortiti se, il, cen, ení, in die Brüche
gehen. Us. Dch.

Rozbouchanec, nce, m. = rozepranec,
ein unmässiger Mensch, Schlemmer. U Olom.
Sd.

Rozbouchanosť, i, f., die Unmässigkeit.
U Olom. Sd.

Rozbouchaný; -án, a, o. unmässig. U Olom.
Sd.

Rozbouchati — rozbourati; unmässig ma-
chen ; se, unmässig werden. U Olom. Sd. —
Rozbouchnouti se, zerplatzen. D.

Rozbourati, vz Rozbořiti.

Rozbouřenec, nce, m., der Aufgeregte.

Rozbouřenosť, i, f., die Aufgeregtheit.

Rozbouřený; -en, a, o, aufgeregt. Šm.

Rozbouřiti, il, en, ení; rozbuřovati, auf-
wiegeln. — co čím: srdce láskou. — co
kde: náruživosti v srdcích lidských. Náru-
živosti v mysli jejich se rozbuřují. Měst.
bož.

Rozbože. Ach Bože, Rozbože! Sš. P. 439.,
585., 488. Bože, můj Rozbože, daj mně brzo
v zemi lože. Sš. P. 294. Vz Roz-, Pře-, Roz-
bůh.

Rozbrániti, il, ěn, ění, rozbraňovati, tren-
nen, scheiden, hintertreiben. — co. A v tom
jsem jej udeřil a r-nil jsem to. NB. Tč.

Rozbrat, u, m., die Uneinigkeit, R. a od-
por úsudku s rozumem a vědomím; Také
po obrodu v člověku r. a rozman mezi du-
chem a pletí ostává; To je ten vniterný
boj, ten r. a rozvrat člověka; Tento rozdvoj
a r. mezi duchem a pletí nyní místněji vy-
světluje. Sš. I. 33., 70., 78., 84. (Hý.).'

Rozbratný, uneinig. Nepravosti vynikají
z mysli r-né, rozervané a roztrhané. Sš. II.
63. (Hý.).