112

Rozbratřiti, il, en, ení = rozkmotřiti, un-
eins machen. — koho čím. Rozbratřil je
klevetami. Us. — se s kým. Us. Tč., Jg.

Rozbrázditi, il, ěn, ění. — co čím: pole
pluhem, furchen, pflügen.

Rozbřečenosť, i., f.. die Weinerlichkeit.
Šm.

Rozbrečený ; -en,a,o, weinend,weinerlich.

Rozbředlv, weichlich. R. jídlo, D., krev.

Jg-
Rozbreptati, ausplaudern.
Rozbřesk, u, m., die Dämmerung. Us.
Rozbřesknouti, vz Rozbřežditi.

Rozbřežditi se, rozbřesknouti se. Roz-
břežďuje se, rozbřeskuje se = počíná svítati,
es tagt, dämmert. Šf. — se komu. Tu mysli
víc a více se rozbřeskuje. Sš. J. 147. — se
komu nad čím, kdy. Nyní se jim roz-
břesklo nad propovědmi Páně; Avšak jim
(učeníkům) po z mrtvých vstání Páně nad
slovy těmi se rozbřeskovalo; V budoucno-
sti se jí jasněji rozbřeskne nad pravdami
ode Pána jí přednesenými. Sš. J. 295., 45.,
72. Hý.). — se kde čím. Poznání to v my-
slích jejich již z mrtvých vstáním Páně se
rozbřeskovalo. Sš. J. 234.

Rozbřichatiti, il, ten, ění, grossen Bauch
machen. — koho. Ta kaše ho zajisté r-tí. Us.

Rozbřinkati, ins Klingen bringen; se,
ins Klingen kommen. Ros.

Rozbřísti, rozbředu, bředl, den, dení =
bředením rozšlapati, šlapáním řídké učiniti,
weichlich machen, weich zertreten; se, zer-
weichen, dünn werden. Jg. — co: bláto.
Ros. — se komu. Řeč se mi rozbredla,
Kos. Ol. I. 169. — se komu kde. Rozbředla
se mu krev v srdci. Ja.

Rozbrkati se, rozbrknouti se,rozbrkávati
se rozletěti se, rozprchnouti se, verfliegen.
Ros.

Rozbrnkaný; -án, a, o, launig, gut auf-
gelegt. U Olom. Sd. — R., schlecht aufge-
legt. Ten je dnes r. Us. v Čech.

Rozbrnkati koho, in gute o. schlechte
Laune versetzen. — se komu. Řiť se mu
rozbrnkala. (dostal průjem). Us. na Mor. Hý.
Vz Rozbrnkaný.

Rozbroditi, il, zen, eni, blátivou zemi
rozjeti, nasses Erdreich zerfahren. L. — R.,
rozbrojiti, pobouřiti, aufwiegeln, in Aufruhr
bringen.— co. Toť satan vaši mysl r-dil
(alibi: rozbrojil). Živ. Jež. 14. stol. — se
mezi kým. Opět jsú sě židé r-dili mezi
sebů. Ib.

Rozbroj, e, m., pozdvižení, nepokoj, růz-
nice, der Zwist, Aufruhr, Tumult, die Zwie-
tracht, Gährung, Unruhe. Jg. Příčinu k r-ji
dáti. Žer. Učinil mezi nimi r. Ros. R. mezi
měšťany spokojiti. V. Rozdýmati r. doná-
šením klevet. Sych. R. v lidu. D. Rozbroje
stropiti, Kram., upokojiti. Berg. Odtud po-
chází hněv, závist, r., svárové a potupenie.
Hus. 1. 134. Pošel z toho r. V. R-je strojiti.
Kom. Veliký mezi nimi r. a křik býti počal.
Cr.

Rozbrojce, e, m., der Aufrührer. Marek.

Rozbrojení, n., confusio. Naplněno jest
všecko město r-ním. ZN.

Rozbrojený; -en, a, o. Ještě bylo vojsko
r-no (dispertus) od tvrzí. BO.

Rozbrojiti, il, en, ení; rozbrojovati —
rozbouřiti, zbouřiti, znepokojovati, aufrühren,
aufwiegeln. — koho: lid. Ros. — čím.
Svým učením všecken kraj rozbrojil. Leg.

— se = rozejíti se, aus einander gehen. Kat.
947., bouřiti se, povstati, sich aufwiegeln.
Lud se rozbroji. Výb. I. 146. R-lo se jest
všecko mužstvo i učiněn běh lidu. S. N.

Rozbrojivý = rozbrojný. R, poddanec.
Sš. L. 179.

Rozbrojnictví, n., die Parteiung. Šm.

Rozbrojník, a, m., buřič, der Empörer. D.

Rozbrojnosť, i, f., rozbroj, bouřlirosť,
der Aufruhr. Jg.

Rozbrojný, bouřlivý, aufrührerisch. R.
buřič, Kom., přirozenost. Hlas. Rozbrojní
mezi sebou. Cantil. Apoštolé všichni na smrť
odsúzeni jako r-ní buřičové lidu. Ep. Pog.
27. — R., roztržitý, zerstreut. Zde jsme tak
rozličně r-ni, že nikdy, aneb ač kto kdy,
jedva na malitkú chvilku móž Se k sobě se-
brati. O 7 vstup. — R., rozpustilý, ausge-
lassen. R, kluk. U Opavy. Pk.

Rozbroukanosť, i, f., die Ausgelassen-
heit, Zügellosigkeit. U Olom. Sd. — R., das
Mürrischsein. Us.

Rozbroukaný; -án, a, o, ausgelassen,
zügellos. U Olom. Sd. — R., mürrisch,
schlecht aufgelegt. Us. Vz Rozbrnkaný. R.
pantáta (nevrlý). Němc.

Rozbroukati, ausgelassen, zügellos ma-
chen. — R., mürrisch machen. Us. — koho
čím: odporem. Us.

Rozbrousiti, il, šen, ení, nicht zu Erde
schleifen. — co :' nůž. Ros.

Rozbrtiti, il, cen, ení = rozrrtati, zer-
bohren. Ros.

Rozbručený; -en, a, o, mürrisch. Je r.
jako medvěd. Us. Kf.

Rozbručeti, el, en, ení, rozbrukovati,
brummig machen. — koho. Ros.

Rozbrunčený = rozzlobený, nevrlý, mür-
risch. Us.

Rozbruňkaný, übel aufgelegt. Šm.

Rozbrví, n., holé místo mezi obočíma nad
nosem. Srostlé obočí beze všeho r. Ms. 15
stol.

Rozbrýkati — učiniti, aby brýkal, zer-
quäken. -se, sich zerquäken, zerschreien.
Ten volavý jíkavec brýká, že by se mohl
rozbrýkati. Us.

Rozbryndati, bryndaje rozděliti, ztratiti,
verpantschen. Jg. — co: pivo. Us., Kos.
01. I. 252.

Rozbublati, brummend machen. — koho.

— R., bublaje roztrousiti, durch sein Brum-
men bekannt machen. — co. Ten bubla to
rozbublal. Ros. — se — do bublání se dáti,
ins Brummen kommen. Když se rozbublá,
bublá celý den. Us. — Jg.

Rozbubnovati. — co: buben (bubno-
váním rozbiti, zertrommeln); novinu, pověsť
rybubnovati, austrommeln. — Jg.

Rozbučeti se, ins Brüllen, ins Weinen
kommen. Us.

Rozbuditi, il, zen, ení, rozbuzorati, wec-
ken. — koho. — se — se sna se vybrati,
aufwachen.

Rozbůh, boha, m. Vz Rozbože, Roz-,
Pře-. Rozbože, ti budou bohatí. Sš. P. 471.