114

Rozčástiti, il, ěn, ění, rozděliti, theilen.

— co v co. Když ještě knihy svaté v od-
díly, kapitoly rozčástěny nebyly. Sš. I.113.
(Hý.).

Rozčástovati, vz Rozčástečniti. Měst.
bož. — co jak: na kousky. Us.

Rozčastovati, zu bewirthen anfangen.

Rozčečeřiti, il, en, ení, rozježiti, struppig
machen. — se, struppig werden. Ros.

Rozčechrati, rozčechrávati, zer-, aufloc-
kern. — co: vlnu. Ros. — co komu čím:
vlasy hřebenem.

Rozčechranka, y, í'.,rozčechraná věc n. př.
vlna, der Barth, die Fliethe. Techn. III. 268.

Rozčelediti se, il, éní = rozmnožiti se,
sich vermehren. Na Slov. Včely se rozčele-
dily.

Rozčemřívá se = rozednívá se, es tagt,
dämmert. Us. u Bolesl.

Rozčepiti, il, en, ení = čepeni s hlavy
sundati, odčepiti. enthauben. Ros. — R.,
zastr. = rozštěpiti. Jg., Jir.

Rozčepýřiti, rozčepýřovati roztáhnouti,
ausspreitzen; zježiti, lockern, struppig ma-
chen. — co: ruce, nohy, křídla, Reš., vlasy,
chlupy, peří, tlustý knot. Dch. — se. Kohout,
páv se rozčepýřil. Us. R. se jako kohout,
krocan (rozdurditi se). Us. Kf. — se na
koho = rozhněvati se, zornig werden. Us.

Rozčeřiti, il, en, ení; rozčeřovati, auf-
kräuseln. - co. Vítr moře rozčeril.
Rozčertiti, il, ěn, ění = rozzlobiti, teufels-
wild machen, grimmig machen. — koho.
Rk. — čím: neústupností, zlým slovem. —
se na koho. Mus.

Rozčesák, u, m., rozparák, hřeben k roz-
česávání, weiter Kamm. Us. u Petrovic a jinde.
Sá., Dch.

Rozčesený; -en, a, o, aufgesperrt. Vz
Rozčesnouti. Vidím draka proti sobě s r-ným
hrdlem k sežrání. Ms. (Jg.).

Rozčeslosť, i, f., das Gespaltensein, die
»Spalte. Jg.

Rozčeslý, rozčesnutý, roztržený, rozdě-
lený, gespalten. R. strom, Us., vrchu roz-
česlá tlama. Č.

Rozčesnouti, snul a sl, ut, utí; rozčesati,
rozčísati, rozčesávati, rozčesovati, rozčesnouti
= rozdvojiti, rozštěpiti, roztrhnouti, zer-
spalten, aufreissen, zersprengen, spalten; hře-
benem rozdělovati, kämmen, schlichten. Jg.

— co: strom (rozštípnouti ve dvé vstou-
pením opačným směrem na haluze). Mor.
Brt. Hrom rozčesl strom. Sd. — co, se
na koho, na co jak. Vlk hrdlo na ovci
rozčesne (otevře). Us., Cyr. Něco na dvé
rozčesnouti. Žalansk. Potok na dvě strany
se rozčesl. Svět. — se (kde). Kráva rozčesla
se na ledě (roztrhla se). Ros. Us. na Poličku.
Kšá. Vůl sa rozčesl (vymknul si nohu v hor-
ním kloubě). Na mor. Zlínsku. Brt. Kráva
pod býkem se rozčísla (převalila). U Rychn.

— co čím: vlasy hřebenem, Kom., r. len,
konopí. Us. — co kde. R-sala vlase po svém
zlatém páse. Sš. P. 444. — R., rozsouditi,
entscheiden. Na Mor. Tr. Počkej jen, až
přijde N., ten tě rozčeše. Us. Hý. — se jak
proč. Mozek bolestí div se mi ve dví neroz-
čísne. Us. u Rychn. — co proti komu.
Rozčesli sú proti mně čelisti své. BO.

Rozčesnutý; -ut, a, o = rozpoltený, roz-
tržený. Vz Rozčesnouti. Sd.

Rozčet, ečtu, m., die Aufzählung. R. čili
rozpis (vypočítání) všech vesnic. Mus.' —
R., der Anschlag. R. jednoduchý, prostý,
složený, složitý; kniha rozečtův. Nz. R.
zboží, die Waarenkalkulation, Skř., nákladů,
der Kostenanschlag. J. tr.

Rozčetný, číselný, zählig. Krok.

Rozčichati = čichy rozeznati, okoušeti,
von allen Seiten beriechen. Št. N. 253. Když
r-cháme, co v tom chuti. Št. — kde co.
Tomuť jest byl chuten páteř, tenť jest v něm
r-chal každé slovo, čím které vonie. Št.

Rozčilenosť, i, f., die Aufgeregtheit. Us.

Rozčilený; rozčilen, a, o; ne: rozčílený,
aufgeregt.

Rozčiliti (ne: rozčíliti), il, en, ení, od
čilý == pohnouti, cit vzbuditi, rühren, auf-
regen. — koho, se čím. Rozčilil se ne-
štěstím bližného. Mus.

Rozčin, u, m., rozčina, y, f., těsto, der
Sauerteig, pol. L. — R., kvas, das Gähr-
mittel. L. — R., rozčinění, die Auflösung.
Techn. I. 225. — Vz Rozčínati.

Rozčínati — nadělávati na chléb, Teig
zu Brod einmachen. U Březové. Dfk.

Rozčinek, nku, rozčin, u, m., vz Lišné.

Rozčiniti, il, ěn, éní, durchrühren, -ar-
beiten. — co: těsto, vápno. L. — se čím.
Větou druhou se věta prvá ojasňuje a roz-
čiňuje. Sš. L. 17.

Rozčísnouti, vz Rozčesnouti.

Rozčísti, rozečtu, rozčetl, rozečten, ení;
rozčítati, rozečítati = na díly rozvrci, po-
čtem ustanoviti, zählen, ausrechnen, über-
schlagen; bedlivě něco uvážiti, erwägen, über-
schlagen. Kat. 1358. — co. Rozčetl jsem
všecko, co mám. V. R. knihu, mit dem Lesen
beginnen. Us. Všk. Rozčetl si vše (uvážil).
Opt. — co kde jak. Velmi bedlivě to až
do sta tisíc lidu v knížce rozčetl. V. — co
jak. By tvá mysl rozčítala srdcem právě.
Kat. 1358.

Rozčistý, velmi čistý, sehr rein. Hvl. Vz
Roz-.

Rozčiti. čiji, il, it, ití. Duše mé se pro-
hlubina v tisíc slastí rozčije. Sš. Hc. 49. Vz
Rozčúti.

Rozčíti, rozečnu, rozčal, čar, četí; roz-
čínati = počíti, anfangen. — si co. Proč
bych si práci rozčal (rozečal, rozzačal).

Rozčleniti, il, ěn, éní, zergliedern. — co.
Rk.

Rozčtveřiti, il, en, ení; rozčtveřovati,
viertheilen. — co čím: tele sekerou. Us.

Rozčtvrtiti, il, cen, ení; rozčtvrcovati,
viertheilen. — co čím jak. Tělo její na
kusy rozčtvrtil. Štelc.

Rozčurchati, rozčuchrati = rozčechrati,
zerzausen. — co: vlasy, koudel, hlavu. Na
Ostrav. Tč.

Rozčúti, rozčiti = z rozeznati, zpozorovati.
Kat. 1700.

Rozdačkati. — koho — rozmačkati, zer-
drücken. D. — co.

Rozdajběda, rozdejbída, y, m. a f., chudý
a přece štědrý, ein freigebiger Nothleider.
Koll.

Rozdajný, austheilbar. Us.