115

Rozdaleký = předaleký, sehr weit. .Slov.
Vz Roz-.

Rozdáliti, il, en, ení = oddáliti, entfernen.
Us.

Rozdaovat sa — rozdavovati či rozdou-
vati se, křičeti hubou otevřenou. Mor. Brt.

— co: hubu (do kořán otvírati). Na mor.
Zlínsku. Brt. Vz Rozdáviti.

Rozdarovati, verschenken. — co komu.
V.

Rozdati, rozdávati, verschenken, ver-
teilen, spenden. — co (komu): chudým
almužnu. Jg., Hus. III. 44. Svůj statek. D.
R. dary. V. R. peníze, hlasy, Ros., úřady,
Plác, Zř. F. I. A. VI., komorníky (zuweisen).
Kn. rož. 1. Rozdávati plachty (skládaje je
rozestírati). Ms. Šp. R. karty. Us. Tč. Aby
již svou jedovatinu rozdávati mohli. Sš. Sk.
239. Dar boží r. Hus. I. 216. Tu kyselú
pláňku karamádkám rozdám; Něco sem pro-
pil, prohrál, ostatek pannám rozdal. Sš. P.
214., 610. Nejednako Bůh rozdává jednomu
hus, druhému páva. Čít. Cti ctného z práva,
pro toho, jenž česť rozdává, téhož se zase
dostává. Prov. — co jak. Titul a právo
země bez vůle držitele rozdává. Har. R.
chléb darem. Kram. A hned počali r. lidu
obecnému pod dvěma spósobama. Zb. exc.
1414. R. po hrsti. Preť. 377. — co kam.
Rozdal peníze mezi chudé. Us. Statek na
chudé r. (rozkázal, aby po jeho smrti chudým
rozdán byl). Us., Jv. Rozdadie vás po žalá-
řích. ZN. Peníze na dluhy jsem rozdal. Er. P.
354. Talíře na stůl rozdávati. Us. Dch. — co
komu kdy skrze koho. Pakli skrze jiné
chce po smrti rozdávati moha sám za živa
rozdávati. Hus. III. 147. — kde. Rozdává
obrázky u oltáře. Er. P. 303. Po Judei
chudým církvim almužnu rozdávajíce. Sš.
Sk. 148. — zač jak. Z moci své odpustky
za peníze r. Chč. 304. — čeho. Nebudu se
vdávat, budu očekávat, až bude sám Pámbůh
mládenců rozdávat. Sš. P. 287. Rolí od bo-
hatých bezprávně držených chudým rozdali,
šp. m.: role (akkus.). Brt. Vz Roz-.

Rozdatný, štědrý, freigebig, pol. — R.,
rozdajný, der zu vertheilende. L.

Rozdava, y, m., kdo na veřejném místě
nesmírně křičí. Mor. Brt.

Rozdavací, Betheilungs-. Šm.

Rozdavač, rozdavatel, e, m., der Ver-
theiler, Geber. Jg. Hus. I. 329.

Rozdavačka, rozdavatelka, y, roz-
davatelkyně, ě, f., die Vertheilerin. Štelc.

Rozdavačný, freigebig. Us.

Rozdávati, vz Rozdati.

Rozdávený; -en, a, o = rozdáva. Na
mor. Zlínsku. Brt. — R., otevřený. Mor.
Mkl. R. huba. Brt.

Rozdáviti, il, en, ení; rozdavovati = roz-
mačkati, zerdrücken; roztáhnouti, aufsperren.

— co.: hubu, ústa = roztáhnouti. Slov. —
co čím = rozmačkati. Lžicí tvrdé vejce r.
Jád. — se (rozdavovati) = nesmírně na ve-
řejném místě křičeti. Na mor. Zlínsku. Brt.

Rozdáviti, il, en, ení = rozedříti, auf-
sperren. — co: tlamu. Plk.

Rozdávka, y, f., rozdávání, die Verthei-
lung, Verschenkung, Spende. Já nemám nic
na rozdávky. D.

Rozdech, u, m., das Aufathmen. Dch. —
R., das Wehen, Blasen. R, větrů. Puch., Krok.

Rozdechnouti, chnul a chl, ut, utí; roz-
dýchati, rozdýchávati, rozdychovati, rozde-
chovati = rozfoukati, rozváti. — co do čeho
kam, zerwehen. Hlas.

Rozděl, vz Rozdíl.

Rozdělák, u, m. (v mlynářství), der
Scheidebaum. Sm.

Rozděláni, n. R. dolu (prípravné práce),
Vorrichtung, Vorbereitung des Grubenfeldes,
Vorbereitungsbau, der Vorbau. R. pilířové či
na pilíře, die Pfeilervorrichtung r. s úzkým
předkem, Vorrichtung mit schmalem Orts-
hieb; r. se širokým předkem, Vorrichtung
mit breitem Blick, r. s dvojným předkem,
Vorr. mit Doppelbetrieb, r. dovrchní, stei-
gende Vorr., r. kosé, diagonale Vorr., r.
směrné, streichende, söhlige Vorr. Hr. 71.

Rozdělaný; -án, a, o. R. práce (začatá
ale nedokončená). Dch. Vz Rozdělati.

Rozdělati, rozdělávati — počíti dělati,
anfangen zu machen; rozmíchati, anmachen,
mischen, versetzen; rozebrati, rozložiti, aus
einander tlum, zerstückeln, auflösen. Jg. -
co. Krejčí rozdělal šaty (počal je dělati).
Ros. R. pole, Us., vinnici, V., vápno, těsto,
Us., haldu (s. prstí srovnati), důl. Vys. —
co čím: oheň měchy, anschüren. V. Barvu
vodou r. Ler. — co s čím (rozmíchati).
Kosatec s kýchavkou a dvěma díly medu
rozdělati. Byl. — co jak: něco na kousky,
D., vinnici na pole. Jg. Radš křivdu trpěti
než darmo řeč rozdělávati. Dch.

Rozdělek, lku, m., co se rozdělí, die
Vertheilung.

Rozdělenec, nce, m., rozdvojenec, der
Dissident, Abtrünnige, Sektirer, Schismati-
ker. R-ce a kacieře znamenávají, jenž kazie
vinici t. cierkev boží, kteříž lid věrný kú-
sati a roztrhovati nepřestávají. Hus. III. 33.
— R., úl uměle rozdělený. Lšk.

Rozdělení, n. R. jest vůbec rozložení či
rozbírání nějakého celku v části jeho. Vz
S. N. Die Zertheilung, Vertheilung, Einthei-
lung, Trennung, Scheidung, Absonderung,
Spaltung, Veruneinigung, Ver-, Anstheilung,
Unterscheidung. Vz Rozděliti. R. dědictví,
Us., jazyka, Dal., privilegií, Kom.; znamení
r. V. R. lidu na zvláštní pokolení. Reš.
R. duše s tělem (smrť). Ros. Od r. něčeho
ustoupiti. Ojíř. O r. dědictví se hádati. Kom.
R. pojmu jest úplný rozklad rozsahu jeho;
r. bezprostřední n. prvotní, sprostředkované
n. návodné; r. ničemné, zmařené; r. dvou-
členné, příliš úzké, příliš široké; r. souběžná;
Jd. Dale znamenaj, kterakť milostivý mistr
učí r. mezi rozením tělestným a duchovním.
Duše od těla r.; nižádného r. není mezi
sprostnú krmí a drahú, když kdo v nich
míry nemá. Hus. II. 233., 135., 187. R. proudu
galvanického. Vz KP. II. 232. R. hornin, ne-
rostů, ssavců, živočichů, plazů. Vz Schd. II.
XXIII. (rejstřík)', Krč. 374., 519., 521., 481.,
583., Frč., Bř. N. R. na každou jednotlivou
osobu. J. tr. R. přednášek mezi učitele. J. tr.

Rozdělený; rozdělen, a, o, vz Rozděliti.
R. kopyto; řeč dobře rozdělená. Kom. Tu
máte na r-nou. Us. Dch. Ukázali se jim r-ní
jazykové. Sš. Sk. 17. — nač, jak. Na dvé