116

rozdělený. V. Obec na třídy r. Kom. A ten
(sbor) na dvé jest rozdělen. Hus. I. 25. Pe-
rioda na dvé rozdělená, dvoudílná. Nz. —
oč. Jsem s jeho otcem rozdělen o hranice
a o meze. Půh. II. 467. — v čem. Ta strana
jest v sobě rozdělená. Chč. 452. Jestliže by
strany žádaly právem v tej věci rozděleny
býti. NB. Tč. Každé královstvie v sobě
r-né zpustie. Hus. II. 100. — čím: řádem,
pořádkem. V. — v co. Peň ve větve r.
Rostl. — s čím: s tělem r. - mrtvý. Us.
Se světem r. V. — Ostatně vz Rozděliti. —
mezi kým: mezi sebú r-ní. Hus. II. 36tí.

Rozdělilka, y, f., diaeresis. Gr.

Rozděliny, pl., f., rosdělení, die Abtei-
lung. L.

Rozdělitel, rozdělovatel, e, m., der
Theiler. — R., der Erztheiler, metalli di-
visor. Jestiť pak úřad r-lů rudy, když jest
čas rudy zdvihání, aby všecku rudu na jednu
n. na mnohé hromady snesenu na hodné
díly rozdělovali. CJB. 313. — R., náčiní.
Rozdělovatel parní, expansivní, se šupátkem.
Vz KP. II. 357.

Rozdělitelka, y, rozdělitelkyně, ě, f.,
die Theilerin. Us.

Rozdělitelnosť, i, f., die Theilbarkeit.
Vz Rozdílnosť. Šm.

Rozdělitelný, theilbar, zertheilbar. Šm.

Rozděliti, il, en, ení; rozdělovati; roz-
díleti, eí, en, ení; rozdělovati. — R., na díly
rozložiti, theilen, zertheilen, eintheilen; roz-
loučiti, odděliti, trennen, scheiden, abson-
dern ; rozkmotřiti, nesvorným učiniti, trennen,
spalten, veruneinigen; mezi rozličné poděliti,
ein-, ver-, austheilen; znamenati, aby roze-
znal, unterscheiden; rozhodnouti, entschei-
den; r. se — rozloučiti, odděliti se, sich
scheiden, sich trennen; díly si vzíti, sich
worin theilen; rozšířiti se, sich vertheilen;
rozdílným býti od něčeho, sich unterscheiden.
Jg. — co: peníze, čas, pole. vlasy, vodu,
Us., příplatek, užitek z hor. Vys. Vítr roz-
dělil oblaky. Us. Duši, srdce by rozdělil
(i. e. jest štědrý. Vz Duše.). Prov. Živo-
čichové ti nerozdělují kopyta. Sš. II. 215. —
co na co, jak: na kusy, na dvé (rozdvo-
jiti), na tré (roztrojiti). V. R. město na ulice,
obec na třídy, Kom., zahradu na záhony,
Us., dříví na sáhy, dědictví na díly, živo-
čichy na rody, D., kázání na díly. Každý
z tří kmenů těch na čtyři župy se rozdě-
lujíce. Sš. II. 3. Velikou léč na dvě léče r.
Šp. li. něco na drobno. Dch. Knihy na čtvero
r. Bart. R-li sú se na dvé. Pč. 19. Potom je
na tré r-li. Dal. 17. R-li se na čtyři strany.
Let. 144. Ta naše lavečka na dvě se roz-
dělila, že naše srdenka obě dvě rozlúčila.
Sš. P. 353. — co podlé čeho nač. Směsici
Bůh podlé hustosti a řídkosti stupňů na
čtyři tvářnosti rozdělil. Kom. Zisk a ztrátu
podlé hlav r. OZ. Podlé práva je r-li. NB.
Tč. Časy podlé měsíce rozdělují. Ler. —
se, co čím: vodu lodí, prkno sekerou, vlasy
hřebenem. Us. Bůh r-dil židům zemi losem.
Sš. II. 197. Svádu súdem a nálezem r.
Troj. Pole mezníky r. V. Rozdělili se tou
zemi, Br., tím statkem, Jel., oděvem. V.
Přibytím Krista se r-lo světlo a tma, lidé
dobří a zlí. Sš. J. 55. Ona by chtěla, aby

se těma 30 zlatýma s ní rozdělil. Us. Vk.
Tím se mají rovně r. Půh. I. 388. A tu
jsme nalezli, aby penězi se rovně rozdělili.
Arch. 1. 164. Vlasta muže oščepem rozděli.
Dal. 21. Dni jmény rozdělovati. Ler. — co
kde: slovo v psaní r. (odděliti). Us. Úlohy
ve škole r. Us. Dones milá tvrdý kameň,
já rozdělím srdce na něm. Sš. P. 169. Kterak
strany v tej při právem r. jmáme. NB. Tč.
Větry v dolech r. (rozvésti). Vys. — co
v co: peníze v hromádky. Us. Dědiny v lány
r. Dal. 137. — co, se s čím. A tu dušiu
s tělem rozdélichu (odloučili od něho).
Dal. 52. S tímto světem se r. V. Den se
s nocí rozděluje. V. Jediná mne smrť s tebú
rozdělí. BO. Žádal rozdělen býti s tělem.
Hus. III. 163. R-la se s Adamem. Er. P. 50).
Dokudž smrť nerozdělí Vás s těmi běd-
nostmi. Chč. 444. Ať r-lí se mnú dědictví.
Hus. I. 405. Měl je se mnú r. spravedlivě.
Půh. II. 379. Že by se mnou srdce rozdělila.
Er. P. 240. — Br. — co mezi koho: pe-
níze mezi chudé. D. Zemi mezi ně rozdělil.
Flav. Tu kořisť rovným dílem mezi bojov-
níky rozdělil. Háj. Bůch masa mezi se roz-
dělili. Pč. 4. Mezi bratří dědinu r. BO. —
co komu. Zemi mou sobě rozdělili. Br. Zemi
synům rozdělil. Dal. Svým r-lí vaše dědiny.
Dal. 11. (80.). R-lil jim majetnosť. Sš. L.
149. Duch sv. rozdělije všem, jakž chce.
ZN. — co mezi kým. Statky mezi sebou
rozdělili. Bj., Jg. Lásku a důvěru svou ne-
můžeme mezi Bohem a tvorem, mezi Moj-
žíšem a Kristem bezhříšně r-lovati. Sš. II.
58. — co do čeho: do dvou řad, do pěti
dílů a p. špatně m.: na n. ve dvě řady;
ale ovšem: rozděliti semena do 5 nádob (roz-
dělená semena do pěti nádob dáti). — se.
Oblaky se rozdělují. Us. — (se) jak. R. se
rovnú měrú. LS. v. 62. Rozdělí je rózno.
M. Pakli se páni rovně počtem r-lí, bei
Stimmengleichheit. O. z D. — se, koho oč.
Rozdělil je o statky (podělil je). Jg. Roz-
dělili se o tu pozůstalost. Sych. Vz Roz-
dělený. Kterak bychom ty lidi o to r. jměli;
Za naučenie žádáme, čím jich o to r. jmáme.
NB. Tč. Má mezi nimi vyřéci a je o to r.;
Chti se o to r. Půh. II. 518., 549. — co
po čem, kudy, jak. Srdce rozděluje krev
po těle. Jg. Krev po žilách se rozděluje.
Kom. Vojsko po zástupích r. Výb. I. 428. —
se oč jak, s kým. Rozdělili se o to rovnou
měrou. Us. Rozdělil se s Kimonem o úřad.
V. Črvi s žabami o tělo se r-lí. Hus. III.
135. Ač co s bláznem kdy ulovíš, ale ne-
rovně s ním rozdělíš. Mast. v. 99. — co,
se (čím) od čeho (mezovati, rozdílným
býti). Jakými mezmi od nich se rozdělují.
Kom. To se od toho tím rozděluje, že . . .
Us. Bůh zlé od dobrých rozdělí. Smil v.
2082. Zlosti vaše rozdělily sú vás od Boha.
Hus. III. 225. R. chatrné od dobrého. M. P.
— co kdy. Kdo se mi však bráti osmělí
jiného cos, tomu v okamžiku moje ocel lebku
rozdělí. Sbk. A losem r-lil mezi ně zemi
jejich asi po čtyřech stech a padesáti létech.
Sš. Sk. 155. Ot nich jsú rozděleny vlasti
(gentes) po potopě. BÓ. — proč. Zdá se,
že pro lehčejší přehled veškeren Jerusalem
na sedm okresů r-lili. Sš. Sk. 69. — co