Předchozí (116)  Strana:117  Další (118) |
|
|||
117
|
|||
|
|||
skrze koho. Aby statek mezi křesťany
chudé skrze apoštoly r. dával. Sš. Sk. 52. (Hý.). Kristus lidi rozděluje skrze hřiechy. Hus. II. 103. - se odkud. Tvůj lid ze života tvého r-li se. Sš. I. 100. — komu čeho šp m.: co. Vz Roz-. Rozdělný, Theilungs-. R. střída, die Thei-
lungsstrecke. R. patro, die Theilungs-, Zwi- schen-, Mittelsohle. Hř. 71. Rozdělov, a, m., Rozdielow, ves u Sla-
ného. PL. Rozdělovací, zum Theilen dienlich, Thei-
lungs-. R. znamení, stroj, -Us., dvéře, čára. Us. Rozdělovač, e, m., das Theilungsmass.
Skv. — R., Theiler, m. Rozdělování, n., die Theilung. R. slabik,
vz Dělení. Rozdělovatel, vz Rozdělitel. R. se zá-
klopkami, die Ventilsteuerung. Nz. Rozdělovatelka, vz Rozdělitelka.
Rozdeptati, zertreten. Us. Tč. Vz Dep-
tati. Rozděrač, e, m., der Zerreisser. Jg.
Rozděrek, rku, m., rozedření, díra, das
Loch. Past. ms. Rozděrovati, děrami pokaziti, zerlöchern.
D. Rozděsiti, il, en, eni, entsetzen, aufschrec-
ken. — koho čím. — Jg. Rozdeštiti se, il, ění, weit und breit
regnen. — abs. Rozdeštilo se (na Slov. roz- daždilo se). Us. Rozděv, u, m., das Aufsperren, Aufreissen
des Rachens, des Maules. R. m.: rozzev. V tomto slově a v rozdívati m.: rozzívati
je ď buď přisuto anebo máme tu spíše před sebou proměnu zz v zď. Gb. Hl. 121. Jiného mínění jest Prk. v Arch. für slav. Philolog. II. 709., III. 208. Vz násl. Rozděviti, rozjiviti, il, en, ení, rozdívati,
rozzívati = rozevříti (hubu), das Maul auf- sperren. — co na koho: propast úst svých. Ps. Ms. Rozdíl, u, m., rozdělení, das Theilen, Ab-
theilen, die Theilung, Abtheilung. R. rovný. Aqu. Rozdílové chrámu n. síně. Pláč. Tři rozdiely lidské (stavy). GR. — R., oddě- lení, kapitola. BO. Der Absatz, das Kapitel, der Theil. Buďte čtyři rozdílové žalmu stého osmnáctého. Zák. sv. Ben. Jakož svědčí sv. prorok Naum v třetiem r-le: Každý, kterýž se opatří, uteče od tebe; Jakož die mistr v čtvrtých knihách hlubo- kých smyslóv v 30. rozdiele. Hus. III., 144., 205. V nižádném údu těla našeho nemáme tak mnoho článkóv a r-lóv jako v rukú. Hus. III. 61. — R., oddělení, mezera, der Zwischenraum, Unterschied. Bez r-lu a roz- tržitosti. V. — R., nesvornost, neshoda, die Uneinigkeit. V. R. byl v lidu veliký. Zlob. Nebyti na rozdílu (jednostejně míniti). V. Jsme mezi sebou na rozdílech. Sych. Byli ve svém mínění na r-lech. J. tr. Jsou-li hlasové na r-lech; Jsou-li mezi sebou o něco na r-lu, na r-lech. J. tr. Býti o něco, v ně- čem s někým na rozdílech. Dch. R. byl a různice při tom jednáni mezi stavy. Bart. V různici a v r-lu býti s někým. Bart. —
R., čím se věc od věci dělí, roseznává. R. |
zove se onen příznak, dle kteréhož věc od
věci, pojem od pojmu rozeznati lze, der Unterschied. S. N. Tak aby po věčné časy znamenitý r. byl mezi stavem panským a stavem vládyckým. Zř. F. I. A. X. 2. R. činiti, dělati, míti; tu není žádného rozdílu; jest r. V. R. mezi věcmi činiti; s rozdílem; bez r-lu. Us. Lidskému rozumu r. zlého i dobrého se ukáže. Kom. Mezi udatným a lenivým jaký jest r. ? Kom. Mezi nimi v tom jest r. Br. Mezi jménem čistoty a šeredstvie veliký jest r. Št. N. 225. Však jest mezi lidem starým a námi v tom r. Br. Tedy i: Není podlé některých r-u mezi člověkem a opicí, ač mnozí větu tuto za chybnou mají. Brs. 156. R. věcný, úsobný, podstatný, podružný, poměrný, tvarový, vz S. N. R. stavu; náramný r.; všichni bez rozdílu (šmahem); r-ly výšin, Höhendifferen- zen. Us. Dch. To je r. jako pán Bůh a lichpuc. Us. u Domažl. Slm. Aby r. úsudku božího o nich tím světleji vynikl; Celý r. na vazbě spoléhá; R. ten mezi kněžími starého zákona se nalézá jen v domyslu vykladačů jinde základu zhola nemaje; Ač očividně na r-lu tom mnoho nezáleží. Sš. L. 175., I. 60., Sk. 171., 124. Tak šetří sice ve větě prvé r-lu mezi spojkami od a skrze, ale hned v následujícím výroku . . . r. ten mimo sebe pouští; Na štěstí nemá r. ten veliké dovahy; R. je v tom, že . . .; Že dřívěji r-lu pokrmů nedbaje nyní jej přísně zachovává; R-lu mezi zapovězenými a ne- zapovězenými pokrmy nečiniti; Veškeren r. s té strany zanikl; Při ospravedlnění skrze Krista r. rodu, stavu a pohlaví moci a prů- chodu nemá; Leč malicherný je r. ten a ne- třeba se oň hádati. SŠ. II. 6., 12., 16., 23., 24., 42., 179. (Hý.). R. ten velik není a můžeme se ho dobře lišiti; Ještě i ten r. zabíhá, že . . .; Neméně se tu jeví r. ži- vota Páně od života Jana Křestitele; Ale jiní právem tomu r-lu odpírají; Tím zna- mená osobní r. otce a syna; Rozdílu není leč logický. Sš. L. 8., J. 25., 38., 98., 180., Sk. 31. (Hý.). Oni bez r-lu do ouřadů svých berou cizozemce. Žer. 338. R. viery. Hus. I. 198. Děvčata povídala, že to nemá r-lu (že to není rozdílné). U Dobrušky. Vk. Proto položil, jenž jsi v nebesích, aby dal r. mezi otcem zemským a nebeským; Když hřieš- ných slyší r-ly, vie, který svázán býti má a který rozvázán; Naděje má r. od víry v tom, že jest jediné o budúcich věcech. Hus. I. 319., II. 159., III. 159. Neb sice jakýž bude r. mezi vámi a jinými ženami. Žer. Vz Mínění. R. tvarový, der Artunterschied, differentia specifica, ve filos. Nz. — R., vý- znam, die Bedeutung. V písmě ve dvojím r-lu slova ta se nacházejí. Štr. — R., způsob, rod, druh, die Art, Gattung. Koláčů rozdí- lové jsou: žemle, preclík atd. Kom. Díla toho rozdílové a jména. Br., V. Rozdělil bojovným rozdílem po rotách lid. Troj. — R. v počtech, zbytek, die Differenz. Sedl. R. konečný, částečný; měnný n. měneční n. kursovní, Coursdifferenz. Nz. Vz Lišné. Konečný r., die Totaldifferenz, částečný r., partielle Differenz. Nz,. Smlouva v příčině měnných r-lů. Nz. — R., v starém právu |
||
|
|||
Předchozí (116)  Strana:117  Další (118) |