117

skrze koho. Aby statek mezi křesťany
chudé skrze apoštoly r. dával. Sš. Sk. 52.
(Hý.). Kristus lidi rozděluje skrze hřiechy.
Hus. II. 103. - se odkud. Tvůj lid ze
života tvého r-li se. Sš. I. 100. — komu
čeho šp m.: co. Vz Roz-.

Rozdělný, Theilungs-. R. střída, die Thei-
lungsstrecke. R. patro, die Theilungs-, Zwi-
schen-, Mittelsohle. Hř. 71.

Rozdělov, a, m., Rozdielow, ves u Sla-
ného. PL.

Rozdělovací, zum Theilen dienlich, Thei-
lungs-. R. znamení, stroj, -Us., dvéře, čára.
Us.

Rozdělovač, e, m., das Theilungsmass.
Skv. — R., Theiler, m.

Rozdělování, n., die Theilung. R. slabik,
vz Dělení.

Rozdělovatel, vz Rozdělitel. R. se zá-
klopkami, die Ventilsteuerung. Nz.

Rozdělovatelka, vz Rozdělitelka.

Rozdeptati, zertreten. Us. Tč. Vz Dep-
tati.

Rozděrač, e, m., der Zerreisser. Jg.

Rozděrek, rku, m., rozedření, díra, das
Loch. Past. ms.

Rozděrovati, děrami pokaziti, zerlöchern.
D.

Rozděsiti, il, en, eni, entsetzen, aufschrec-
ken. — koho čím. — Jg.

Rozdeštiti se, il, ění, weit und breit
regnen. — abs. Rozdeštilo se (na Slov. roz-
daždilo se). Us.

Rozděv, u, m., das Aufsperren, Aufreissen
des Rachens, des Maules. R. m.: rozzev.

V tomto slově a v rozdívati m.: rozzívati
je ď buď přisuto anebo máme tu spíše před
sebou proměnu zz v zď. Gb. Hl. 121. Jiného
mínění jest Prk. v Arch. für slav. Philolog.
II. 709., III. 208. Vz násl.

Rozděviti, rozjiviti, il, en, ení, rozdívati,
rozzívati = rozevříti (hubu), das Maul auf-
sperren. — co na koho: propast úst svých.
Ps. Ms.

Rozdíl, u, m., rozdělení, das Theilen, Ab-
theilen, die Theilung, Abtheilung. R. rovný.
Aqu. Rozdílové chrámu n. síně. Pláč. Tři
rozdiely lidské (stavy). GR. — R., oddě-
lení, kapitola. BO. Der Absatz, das Kapitel,
der Theil. Buďte čtyři rozdílové žalmu
stého osmnáctého. Zák. sv. Ben. Jakož
svědčí sv. prorok Naum v třetiem r-le:
Každý, kterýž se opatří, uteče od tebe;
Jakož die mistr v čtvrtých knihách hlubo-
kých smyslóv v 30. rozdiele. Hus. III., 144.,
205. V nižádném údu těla našeho nemáme
tak mnoho článkóv a r-lóv jako v rukú.
Hus. III. 61. — R., oddělení, mezera, der
Zwischenraum, Unterschied. Bez r-lu a roz-
tržitosti. V. — R., nesvornost, neshoda, die
Uneinigkeit. V. R. byl v lidu veliký. Zlob.
Nebyti na rozdílu (jednostejně míniti). V.
Jsme mezi sebou na rozdílech. Sych. Byli
ve svém mínění na r-lech. J. tr. Jsou-li
hlasové na r-lech; Jsou-li mezi sebou o něco
na r-lu, na r-lech. J. tr. Býti o něco, v ně-
čem s někým na rozdílech. Dch. R. byl a
různice při tom jednáni mezi stavy. Bart.

V různici a v r-lu býti s někým. Bart. —
R., čím se věc od věci dělí, roseznává. R.

zove se onen příznak, dle kteréhož věc od
věci, pojem od pojmu rozeznati lze, der
Unterschied. S. N. Tak aby po věčné časy
znamenitý r. byl mezi stavem panským a
stavem vládyckým. Zř. F. I. A. X. 2. R.
činiti, dělati, míti; tu není žádného rozdílu;
jest r. V. R. mezi věcmi činiti; s rozdílem;
bez r-lu. Us. Lidskému rozumu r. zlého
i dobrého se ukáže. Kom. Mezi udatným
a lenivým jaký jest r. ? Kom. Mezi nimi
v tom jest r. Br. Mezi jménem čistoty a
šeredstvie veliký jest r. Št. N. 225. Však
jest mezi lidem starým a námi v tom r. Br.
Tedy i: Není podlé některých r-u mezi
člověkem a opicí, ač mnozí větu tuto za
chybnou mají. Brs. 156. R. věcný, úsobný,
podstatný, podružný, poměrný, tvarový, vz
S. N. R. stavu; náramný r.; všichni bez
rozdílu (šmahem); r-ly výšin, Höhendifferen-
zen. Us. Dch. To je r. jako pán Bůh a
lichpuc. Us. u Domažl. Slm. Aby r. úsudku
božího o nich tím světleji vynikl; Celý r.
na vazbě spoléhá; R. ten mezi kněžími
starého zákona se nalézá jen v domyslu
vykladačů jinde základu zhola nemaje; Ač
očividně na r-lu tom mnoho nezáleží. Sš.
L. 175., I. 60., Sk. 171., 124. Tak šetří sice
ve větě prvé r-lu mezi spojkami od a skrze,
ale hned v následujícím výroku . . . r. ten
mimo sebe pouští; Na štěstí nemá r. ten
veliké dovahy; R. je v tom, že . . .; Že
dřívěji r-lu pokrmů nedbaje nyní jej přísně
zachovává; R-lu mezi zapovězenými a ne-
zapovězenými pokrmy nečiniti; Veškeren r.
s té strany zanikl; Při ospravedlnění skrze
Krista r. rodu, stavu a pohlaví moci a prů-
chodu nemá; Leč malicherný je r. ten a ne-
třeba se oň hádati. SŠ. II. 6., 12., 16., 23.,
24., 42., 179. (Hý.). R. ten velik není a
můžeme se ho dobře lišiti; Ještě i ten r.
zabíhá, že . . .; Neméně se tu jeví r. ži-
vota Páně od života Jana Křestitele; Ale
jiní právem tomu r-lu odpírají; Tím zna-
mená osobní r. otce a syna; Rozdílu není
leč logický. Sš. L. 8., J. 25., 38., 98., 180.,
Sk. 31. (Hý.). Oni bez r-lu do ouřadů svých
berou cizozemce. Žer. 338. R. viery. Hus.
I. 198. Děvčata povídala, že to nemá r-lu
(že to není rozdílné). U Dobrušky. Vk. Proto
položil, jenž jsi v nebesích, aby dal r. mezi
otcem zemským a nebeským; Když hřieš-
ných slyší r-ly, vie, který svázán býti má
a který rozvázán; Naděje má r. od víry
v tom, že jest jediné o budúcich věcech.
Hus. I. 319., II. 159., III. 159. Neb sice jakýž
bude r. mezi vámi a jinými ženami. Žer.
Vz Mínění. R. tvarový, der Artunterschied,
differentia specifica, ve filos. Nz. — R., vý-
znam, die Bedeutung. V písmě ve dvojím
r-lu slova ta se nacházejí. Štr. — R., způsob,
rod, druh, die Art, Gattung. Koláčů rozdí-
lové jsou: žemle, preclík atd. Kom. Díla
toho rozdílové a jména. Br., V. Rozdělil
bojovným rozdílem po rotách lid. Troj. —
R. v počtech, zbytek, die Differenz. Sedl.
R. konečný, částečný; měnný n. měneční
n. kursovní, Coursdifferenz. Nz. Vz Lišné.
Konečný r., die Totaldifferenz, částečný r.,
partielle Differenz. Nz,. Smlouva v příčině
měnných r-lů. Nz. — R., v starém právu