Předchozí (117)  Strana:118  Další (119) |
|
|||
118
|
|||
|
|||
českém = dělení, konečné dělení (Thei-
lung) statku zvl. dědictví, díl. Vz S. N. Což po jeho smrti ostane, má v rozdíl jíti. O. z D. Když by kteří nedílní měli činiti o rozdíl statku jich. Nál. 215. Item od spolkův a r-lů, když jest summa nade 100 kop, od toho práva jde sudímu tolik kop, kolik osob a písaři tolik věrdunk. Vl. zř. 329. R. má býti listy a dskami a jináč nic. Zř. F. I. Nehospodáři, dokud svých r-lů nemají, neb sami sobě nechlebili. Tov. Rozdílce, e, m., rozdělitel. — R., roz-
sudí, úmluvce, Schiedsrichter, m. Pal. Radh. I. 183. R. jmenovati. Mus. Aby ti toho r-ce byli podlé písma sv. Výb. II. 382. Rozdílči, Schieds-. Ě. soud, vz Rozhodčí.
J. tr. "Rozdílec, lce, m. = rozdíl, Abtheilung.
R. neb kapitola. Hus. III. 164. Rozdílenec, nce, m. = rozdělenec. Výkl.
pís. Šal. 2. Rozdíleti, vz Rozděliti.
Rozdílka, y, f., o počtech, der Rest.
Koll.. Vz Rozdíl. Rozdílně, s rozdílem, unterschieden.
Snadně, r., pěkně a široce o té věci roz- mlouvá. Smrž. — R., jinak, verschieden. R. se o jejich rozdvojení rozpráví. Sych. Podlé takových rozličných příhod právo r. jinak a jinak rozsuzuje. NB. Tč. — R., hie und da, unterschiedlich, promiscue. Pro snazší nalezení toho každého nálezu r. po- loženého (ve sbírce). Nál. — R., getheilt, separatim. Summu témuž věřiteli mému beze lsti dáti a vyplniti r. na roky tuto psané připovídám. Faukn. 53. Aby všichni společně neb r. před něj se postavili. Skl. IV. 266. Summu r. platili, ratenweise. J. tr. Rozdílnitelný = rozdělitelný, theilbar.
Reš. Rozdílnojmenný, rozličnojmenný, různo-
jmenný, ungleichnamig. Nz. Rozdílnorodný =jinorodný, různorodný,
heterogen, ungleichartig. R. hmota, látka. Nz. Rozdílnost, i, f., možnosť rozdělenu býti,
die Theilbarkeit. — R., rozdíl, nestejnosť, der Unterschied, die Ungleichheit, Ungleich- förmigkeit, Verschiedenheit. Br.Byl. R. stavu, D., pohlaví, kmenů, účetná (v účtu), die Rechnungsdifferenz. R. (ceremonií) ne- byla by beze škody. Kom. Vedlé r-sti obcí. V. Rozličnosť milosti a r. viditelného zna- mení činí r. svátosti. Sš. Sk. 98. Rozdílnotvárný, různotvárný, verschie-
denartig. Nz. Rozdílný, mohoucí rozdělen býti, theil-
bar. Nerozdílný, opak. — R., jinačí, ne- podobný, verschieden, unterschieden. Věc rozdílná jest. V. Nebyti sobě rozdílným a odporným. V. R. smysl. Dch. Věčně r., ma- teriell v., dobně r., formell v. Nz. Říkání pak při tom na r-ných místech r-né jest. Sš. P. 764. Ti dva jsou nerozdílná ruka (dobří přátelé). Us. Msk. Slova v tisku rozdílným písmem psáti. Knst. — od čeho. Šelma jedna od druhé rozdílná. Br. Listy od stebel r-né. Us. Tč. Na ten čas nehrubě jsou od sebe r-ny. Žer. — čím. Osobou ovšem syn od sebe rozdílen jest. Sš. J. 182. — v čem. Milosť v moci jedna a jen v kolikosti r-ná. |
Sš. Sk. 170. Lidé v obyčejích a mravích
náramně r-ní jsou. Ler. — čeho. Růže má v sobě částky sebe rozdílné. Byl. — R., rozličný, všelikého druhu, verschieden, manig- faltig, mancherlei. V. Neb sú byla r-ná diela Kristova, že lačněl, žieznil, plakal atd. Hus. III. 68. Vyslechna r-né hříchy. Kom. Obraz různými (rozdílnými) barvami potáhnouti. Kom. — R., široký, rozložený, aus einander gesetzt. Poručník té odpory r-né a dovedné položenie opětoval, gründliche und aus ein- ander gelegte Darlegung der Einwendung. Ms. Bel. 19. — R., exsors, extra sortem. Aqu. Rozdílový, differenční, Differencial-. R.
řady, teploměr, tlakoměr, Us., znaménko. Nz., S. N. Rozdíratelný, was aufgesperrt, aufge-
rissen werden kann. R. huba. Krok. Rozdírati, vz Rozdříti.
Rozdíti, aus einander thun, trennen. R.,
rozdéji, děl, ění; rosdívati = rozděliti. — co s čím. Smrť tělo jeho s duší rozděla. St. skl. Rozdievali sú ústa lvóv. ZN. — co na koho: zadek. Schön, exc. Rozdívati se = v dívání se zahloubiti,
im Anschauen vertieft sein. — čemu. Tak se jest jemu r-la, že žádná věc nemóž jie od něho odtrhnúti. Tract. 15. stol. — R., vz Rozdíti. Rozdrvený; -en, a, o, wild erregt, ver-
wildert, wild aufgeregt, verwundert. Dch. Rozdiviti, il, en, ení, ganz wild machen.
- koho čím. — R., zum Wundern bringen. Šm. Rozdivný, wunderbar. Obzor.
Rozdivoký, sehr wild. Vz Roz-.
Rozdlabati, dlabám a dlabu, rozdlabávati,
rozdlabovati, zerschnitzen, zerhöhlen, zer- stochen). Ros. — co čím: dlátem. Rozdlabiti, il, en, ení, rozdlabovati ==
na kusy rozmačkati, zerdrücken. Rozdlatoliti, il, en, ení = rozšlapati,
zertreten. — co. Kouble. Rozdlaviti, vz Rozdlabiti. Koll.
Rozdloubati, rozdlubovati = rozdlabati.
Jg.
Rozdloužiti, il, en, ení; rozdlužovati —
prodloužiti, verlängern. Jg. Rozdmouti, rozedmouti, rozdmu, roze-
dmu, ul, ut, utí; rozdýmati, rozdymovati — rozfoukati, rozdmýchati, aufblasen; rozšířiti, anfachen, aufblähen, ausbreiten; foukaje roz- ptýliti, zerblasen. — co: podněty a podpaly. Bart. — eo čím: oheň měchy. V. Rozbroj donášením klevet. Sych. Těmito (rohy) roze- dmeš syrskú zemi (== rozvěješ), až ji i za- hladíš. Bj. — co v co: uhlé v oheň. V. — co kde: v ohni uhlé. Ben. — co komu. Rozdmula jí radosť ňádra. Jg. Rozdmych, u, m., die Anfachung. Šm.
Rozdmychač, e, m., der Zerblaser, Auf-
wiegler. Ohláš. Rozdmychatelný, anfachbar. Ssav.
Rozdmýchati; rozdmýchnouti, chnul a
chl, ut, utí; rozdmychovati, zer-, aufblasen; rozvíti, zerwehen. Jg., Plk. — co čím: oheň měchem. V. Ješto záští jejich (židů) se ob- zvláště znamenitými a neočekávanými sv. Pavla úspěchy rozdmychovalo. Sš. Sk. 232. — co jak: jiskru v oheň. Kom. |
||
|
|||
Předchozí (117)  Strana:118  Další (119) |