118

českém = dělení, konečné dělení (Thei-
lung) statku zvl. dědictví, díl. Vz S. N. Což
po jeho smrti ostane, má v rozdíl jíti. O. z D.
Když by kteří nedílní měli činiti o rozdíl
statku jich. Nál. 215. Item od spolkův a
r-lů, když jest summa nade 100 kop, od
toho práva jde sudímu tolik kop, kolik osob
a písaři tolik věrdunk. Vl. zř. 329. R. má
býti listy a dskami a jináč nic. Zř. F. I.
Nehospodáři, dokud svých r-lů nemají, neb
sami sobě nechlebili. Tov.

Rozdílce, e, m., rozdělitel. — R., roz-
sudí, úmluvce, Schiedsrichter, m. Pal. Radh.
I. 183. R. jmenovati. Mus. Aby ti toho r-ce
byli podlé písma sv. Výb. II. 382.

Rozdílči, Schieds-. Ě. soud, vz Rozhodčí.
J. tr.

"Rozdílec, lce, m. = rozdíl, Abtheilung.
R. neb kapitola. Hus. III. 164.

Rozdílenec, nce, m. = rozdělenec. Výkl.
pís. Šal. 2.

Rozdíleti, vz Rozděliti.

Rozdílka, y, f., o počtech, der Rest.
Koll.. Vz Rozdíl.

Rozdílně, s rozdílem, unterschieden.
Snadně, r., pěkně a široce o té věci roz-
mlouvá. Smrž. — R., jinak, verschieden.
R. se o jejich rozdvojení rozpráví. Sych.
Podlé takových rozličných příhod právo r.
jinak a jinak rozsuzuje. NB. Tč. — R., hie
und da, unterschiedlich, promiscue. Pro
snazší nalezení toho každého nálezu r. po-
loženého (ve sbírce). Nál. — R., getheilt,
separatim. Summu témuž věřiteli mému beze
lsti dáti a vyplniti r. na roky tuto psané
připovídám. Faukn. 53. Aby všichni společně
neb r. před něj se postavili. Skl. IV. 266.
Summu r. platili, ratenweise. J. tr.

Rozdílnitelný = rozdělitelný, theilbar.
Reš.

Rozdílnojmenný, rozličnojmenný, různo-
jmenný, ungleichnamig. Nz.

Rozdílnorodný =jinorodný, různorodný,
heterogen, ungleichartig. R. hmota, látka. Nz.

Rozdílnost, i, f., možnosť rozdělenu býti,
die Theilbarkeit. — R., rozdíl, nestejnosť,
der Unterschied, die Ungleichheit, Ungleich-
förmigkeit, Verschiedenheit. Br.Byl. R.
stavu, D., pohlaví, kmenů, účetná (v účtu),
die Rechnungsdifferenz. R. (ceremonií) ne-
byla by beze škody. Kom. Vedlé r-sti obcí.
V. Rozličnosť milosti a r. viditelného zna-
mení činí r. svátosti. Sš. Sk. 98.

Rozdílnotvárný, různotvárný, verschie-
denartig. Nz.

Rozdílný, mohoucí rozdělen býti, theil-
bar. Nerozdílný, opak. — R., jinačí, ne-
podobný, verschieden, unterschieden. Věc
rozdílná jest. V. Nebyti sobě rozdílným a
odporným. V. R. smysl. Dch. Věčně r., ma-
teriell v., dobně r., formell v. Nz. Říkání pak
při tom na r-ných místech r-né jest. Sš. P.
764. Ti dva jsou nerozdílná ruka (dobří
přátelé). Us. Msk. Slova v tisku rozdílným
písmem psáti. Knst. — od čeho. Šelma
jedna od druhé rozdílná. Br. Listy od stebel
r-né. Us. Tč. Na ten čas nehrubě jsou od
sebe r-ny. Žer. — čím. Osobou ovšem syn
od sebe rozdílen jest. Sš. J. 182. — v čem.
Milosť v moci jedna a jen v kolikosti r-ná.

Sš. Sk. 170. Lidé v obyčejích a mravích
náramně r-ní jsou. Ler. — čeho. Růže má
v sobě částky sebe rozdílné. Byl. — R.,
rozličný, všelikého druhu, verschieden, manig-
faltig, mancherlei. V. Neb sú byla r-ná diela
Kristova, že lačněl, žieznil, plakal atd. Hus.
III. 68. Vyslechna r-né hříchy. Kom. Obraz
různými (rozdílnými) barvami potáhnouti.
Kom. — R., široký, rozložený, aus einander
gesetzt. Poručník té odpory r-né a dovedné
položenie opětoval, gründliche und aus ein-
ander gelegte Darlegung der Einwendung.
Ms. Bel. 19. — R., exsors, extra sortem. Aqu.

Rozdílový, differenční, Differencial-. R.
řady, teploměr, tlakoměr, Us., znaménko.
Nz., S. N.

Rozdíratelný, was aufgesperrt, aufge-
rissen werden kann. R. huba. Krok.

Rozdírati, vz Rozdříti.

Rozdíti, aus einander thun, trennen. R.,
rozdéji, děl, ění; rosdívati = rozděliti. — co
s čím. Smrť tělo jeho s duší rozděla. St.
skl. Rozdievali sú ústa lvóv. ZN. — co na
koho: zadek. Schön, exc.

Rozdívati se = v dívání se zahloubiti,
im Anschauen vertieft sein. — čemu. Tak
se jest jemu r-la, že žádná věc nemóž jie
od něho odtrhnúti. Tract. 15. stol. — R.,
vz Rozdíti.

Rozdrvený; -en, a, o, wild erregt, ver-
wildert, wild aufgeregt, verwundert. Dch.

Rozdiviti, il, en, ení, ganz wild machen.
- koho čím. — R., zum Wundern bringen.
Šm.

Rozdivný, wunderbar. Obzor.

Rozdivoký, sehr wild. Vz Roz-.

Rozdlabati, dlabám a dlabu, rozdlabávati,
rozdlabovati, zerschnitzen, zerhöhlen, zer-
stochen). Ros. — co čím: dlátem.

Rozdlabiti, il, en, ení, rozdlabovati ==
na kusy rozmačkati, zerdrücken.

Rozdlatoliti, il, en, ení = rozšlapati,
zertreten. — co. Kouble.

Rozdlaviti, vz Rozdlabiti. Koll.

Rozdloubati, rozdlubovati = rozdlabati.

Jg.

Rozdloužiti, il, en, ení; rozdlužovati —
prodloužiti, verlängern. Jg.

Rozdmouti, rozedmouti, rozdmu, roze-
dmu, ul, ut, utí; rozdýmati, rozdymovati —
rozfoukati, rozdmýchati, aufblasen; rozšířiti,
anfachen, aufblähen, ausbreiten; foukaje roz-
ptýliti, zerblasen. — co: podněty a podpaly.
Bart. — eo čím: oheň měchy. V. Rozbroj
donášením klevet. Sych. Těmito (rohy) roze-
dmeš syrskú zemi (== rozvěješ), až ji i za-
hladíš. Bj. — co v co: uhlé v oheň. V. —
co kde: v ohni uhlé. Ben. — co komu.
Rozdmula jí radosť ňádra. Jg.

Rozdmych, u, m., die Anfachung. Šm.

Rozdmychač, e, m., der Zerblaser, Auf-
wiegler. Ohláš.

Rozdmychatelný, anfachbar. Ssav.

Rozdmýchati; rozdmýchnouti, chnul a
chl, ut, utí; rozdmychovati, zer-, aufblasen;
rozvíti, zerwehen. Jg., Plk. — co čím: oheň
měchem. V. Ješto záští jejich (židů) se ob-
zvláště znamenitými a neočekávanými sv.
Pavla úspěchy rozdmychovalo. Sš. Sk. 232. —
co jak: jiskru v oheň. Kom.