119

Rozdníti, vz Rozedníti.

Rozďobati, rozklvati, aufpicken. D. — co
čím: hrušku zobákem.

Rozdobřiti se, il, en, ení, dobrotou srdce
se rozplývati, vor Güte und Liebe zerfliessen.
'L. — R. se, rozštědřiti se, freigebig werden.
Ros. — R. se, udobřiti se, wieder gut werden.
L. — R. se, rozveseliti se, frohen Muthes
werden. Ros.

Rozdol, u, m., hluboká díra, eine tiefe
Höhlung. L.

Rozdousati = rozzlobiti, aufbringen, pol.
L.

Rozdouti, duji, dul, ut, utí; rozdouvati

— dutím rozšířiti, anfachen, zerblasen, an-
schwellen machen, aufblähen. Strsl. razdu-
vati. Mkl. B. 455. — co. Mořské vlny vítr
rozdul. Us. R. nevod, vz Nevod. R. hlas.
Hud. — co čím: hlavy klevetami. Jel. Roz-
dul se pýchou. Pulk. Roztylým hrdlem roz-
dul sě jest. BO.

Rozdrábaný, vz Odrábaný, Odraný. U Olo-
mouce Sd.

Rozdrancaný; -án, a,o, haderlumpig. Šm.

Rozdrápati, drápám a drápu; rozdrápiti,
il, en, ení; rozdrapovati, rozdrápávati =
rozedříti, zerfetzen, zerreissen. Ros. — co,
koho čím: pazoury, Aesop, nehty. Us. —
co jak: na malé kousky. L.

Rozdrapovatel, e, m., der Zerreisser.
Šm.

Rozdrásnouti, drásl, ut, utí; rozdrásniti,
il, ěn, ění, rozdrásati — rozškrábnouti, roz-
škrábati, zerritzen, zerfetzen. — co na kom:
vlasy. Dh. 125.

Rozdrastiti, il, štěn, ění, draslavé uči-
niti, rauhen. — R., rozhněvati, aufbringen.—
koho. Al. V. Svoboda. (Mus. I. 6. 23.). —
R., roztrousiti, verstreuen. — co. U Opav.
Klš.

Rozdráždění, n., die Aufreizung. Us.

Rozdrážděnosť, i, f., das Gereiztsein,
die Gereiztheit. 8m.

Rozdrážděný; -en, a, o, aufgereizt. Jel.

Rozdražditel, rozdraznitel, e, m., der Auf-
reitzer, Anhetzer, Aufbringer. Jg.

Rozdražditelnosť, i, f., rozcüitelnost, die
Erregbarkeit. Nz.

Rozdrážditi (zastr. rosdrázniti, rozdrá-
žiti), il, ěn, ění; rozdrazdovati = rozškádliti,
popuditi, aufreizen, aufhetzen, entrüsten, zum
Zorne reizen. Jg., Ž. k. 94. 9.— koho, co:
sršně, Prov., mysl, hlad. Jel. — koho k čemu:
Jel., k hněvivosti. Martim. — koho čím:
bitím, potupou, výhrůžkami. Aby židé tou
řevnivostí rozdráždili se k úsilnému sna-
žení-se po spáse v Kristu. Sš. I. 115. —
Žer. 323. — se kde proti komu: v srdci.
Pass.

Rozdraží, n., die Scheidebahn. Rk.

Rozdražnosť, i, f., popudlivosť, die Reiz-
barkeit. L.

Rozdražný, popudlivý, reizbar. Jg.

Rozdrbati; rozdrbnouti, bnul a bl, ut,
utí, zer-, aufkratzen, aufritzen, zerreiben. Ros.

— co čím jak. Svrab nehty s jakousi těla
libostí r. Záv. R. šat neopatrností, lezením.

Rozdrcati, zerrütteln, zerzausen. Us. Sd.
Rozdrcení, n., die Zertrümmerung. R.
kamene, Lithotripsis. Dch.

Rozdrcený; -en, a, o, zertrümmert, auf-
gerieben. — čím. Byl tou zprávou celý
r-cen. Us.

Rozdřepnouti se, ul, utí, dřepnouti, sich
breit setzen. Us.

Rozdrbati; rozdrhnouti, hnul a hl, ut,
utí; rozdrhovati, rozdrhávati = drhnutím
roztrhnouti, aufscheuern; rozvázati, aufknöp-
fen, auflösen. Jg. — co čím: rukou.

Rozdrhlík, a, m. = rozpustilec. Us. u Ko-
pidlna. Lpř.

Rozdrhlý — rozpustilý, nevázaný, aus-
gelassen. U Kopidl., v Turnovsku. Zl.

Rozdrchati = rozcuchati, zerzausen. —
co komu: vlasy, postel. Jg., Všk.

Rozdřímati se, ins Schlummern gerathen.
D. - se v čem. Rozumně patří, aby sě
v utěšenie nerodzdřiemala. Hus. III. 134.

Rozdříti, rozedříti, rozderu, rozedru, dřel,
dřen, ení; rozdírati = rozdrhnouti, zer-,
aufreissen, aufschlitzen; roztáhnouti, roze-
vříti, das Maul aufsperren, weit aufreissen,
zerren, sperren. Jg. — co: srdce, Ctib., vřed,
Us.; rozevříti: r. dvéře, D., hubu, tlamu,
ústa, hrdlo. Ros., Kom. Rozdřel moře. Ž. k.
77. 13. Rozedřel rúcho své a oblekl se
v pytel. Hus. I. 171. Když jsem viděl v ko-
stele Kristově proti položení písma člověčí
viseti obrazy, rozedřel jsem oponu. Hus. I.
76. Rozdierajte srdce vaše a ne rúcha vaše.
BO. R. síti. Hus. II. 175. — co na koho:
ústa. Br., V. — co proti komu: ústa. Br.

— co, proč kde. Hněvy rozedře na sobě
roucho. St. skl., BO., Bj. — se. Nerozdírej
se, mache dich nicht breit, wichtig. Us. —
se s čím. An se s tělem lidským ohavně
rozdírá a je kuchá. Smrž. — se proč. Opona
sě rozedřela na znamenie zvolencóv a jich
naděje vyvedenie z předpeklí. Ms. 12. hod.
umuč.

Rozdrmochati. — co: rozvázati, auf-
fitzen, auflösen. Ros.

Rozdrmoliti, il, en, ení = rozdrobiti, roz-
tlouct, zeRtrümmen. — se rozpadnouti, in
Stücke zerfallen. — co čím: kámen kladi-
vem. Us.

Rozdrmolivý, který rozdrmolí, zertrüm-
mernd. — R., který rozdrmoliti lze, was zer-
trümmert werden kann. R. hmota. Rostl.

Rozdŕndaný;-án, a, o = nestydatý, un-
verschämt. To je huba r. Us. u Kvasic. —
R. = rozbručený, mürrisch. Ten je dnes r. Ns.

Rozdrobenina, y, f., das Gebröckel. Šm.

Rozdrobenosť, i, f., die Zerstückelung.
Vz Rozdrobiti. Sm.

Rozdrobitel, rozdrobovatel, e, m., der
Zerstückler. Šm.

Rozdrobitelnosť, i, f., die Zertrümmer-
barkeit, Auflösbarkeit. Jg.

RozdroBitelný, zertrümmbar, zerreibbar,
auflösbar.

Rozdrobiti, il, en, ení; rozdrobovati, zer-
bröckeln, zertrümmen, zerreiben, zerstückeln.

— co čím kam: chléb do polévky rukama.
Us. — se kde. Tento kámen na vzduchu
se rozdrobil. — R. = proměniti na drobné,
wechseln. — co: pěťák. Na mor. Zlínsku.
Brt.

Rozdrobniti, il, ěn, ění = rozčástiti, roz-
mělniti, zerkleinern. Šm. — co čím.



	119

	Rozdníti, vz Rozedníti. Rozďobati, rozklvati, aufpicken. D. — co čím: hrušku zobákem. Rozdobřiti se, il, en, ení, dobrotou srdce se rozplývati, vor Güte und Liebe zerfliessen. 'L. — R. se, rozštědřiti se, freigebig werden. Ros. — R. se, udobřiti se, wieder gut werden. L. — R. se, rozveseliti se, frohen Muthes werden. Ros. Rozdol, u, m., hluboká díra, eine tiefe Höhlung. L. Rozdousati = rozzlobiti, aufbringen, pol. L. Rozdouti, duji, dul, ut, utí; rozdouvati — dutím rozšířiti, anfachen, zerblasen, an- schwellen machen, aufblähen. Strsl. razdu- vati. Mkl. B. 455. — co. Mořské vlny vítr rozdul. Us. R. nevod, vz Nevod. R. hlas. Hud. — co čím: hlavy klevetami. Jel. Roz- dul se pýchou. Pulk. Roztylým hrdlem roz- dul sě jest. BO. Rozdrábaný, vz Odrábaný, Odraný. U Olo- mouce Sd. Rozdrancaný; -án, a,o, haderlumpig. Šm. Rozdrápati, drápám a drápu; rozdrápiti, il, en, ení; rozdrapovati, rozdrápávati = rozedříti, zerfetzen, zerreissen. Ros. — co, koho čím: pazoury, Aesop, nehty. Us. — co jak: na malé kousky. L. Rozdrapovatel, e, m., der Zerreisser. Šm. Rozdrásnouti, drásl, ut, utí; rozdrásniti, il, ěn, ění, rozdrásati — rozškrábnouti, roz- škrábati, zerritzen, zerfetzen. — co na kom: vlasy. Dh. 125. Rozdrastiti, il, štěn, ění, draslavé uči- niti, rauhen. — R., rozhněvati, aufbringen.— koho. Al. V. Svoboda. (Mus. I. 6. 23.). — R., roztrousiti, verstreuen. — co. U Opav. Klš. Rozdráždění, n., die Aufreizung. Us. Rozdrážděnosť, i, f., das Gereiztsein, die Gereiztheit. 8m. Rozdrážděný; -en, a, o, aufgereizt. Jel. Rozdražditel, rozdraznitel, e, m., der Auf- reitzer, Anhetzer, Aufbringer. Jg. Rozdražditelnosť, i, f., rozcüitelnost, die Erregbarkeit. Nz. Rozdrážditi (zastr. rosdrázniti, rozdrá- žiti), il, ěn, ění; rozdrazdovati = rozškádliti, popuditi, aufreizen, aufhetzen, entrüsten, zum Zorne reizen. Jg., Ž. k. 94. 9.— koho, co: sršně, Prov., mysl, hlad. Jel. — koho k čemu: Jel., k hněvivosti. Martim. — koho čím: bitím, potupou, výhrůžkami. Aby židé tou řevnivostí rozdráždili se k úsilnému sna- žení-se po spáse v Kristu. Sš. I. 115. — Žer. 323. — se kde proti komu: v srdci. Pass. Rozdraží, n., die Scheidebahn. Rk. Rozdražnosť, i, f., popudlivosť, die Reiz- barkeit. L. Rozdražný, popudlivý, reizbar. Jg. Rozdrbati; rozdrbnouti, bnul a bl, ut, utí, zer-, aufkratzen, aufritzen, zerreiben. Ros. — co čím jak. Svrab nehty s jakousi těla libostí r. Záv. R. šat neopatrností, lezením. Rozdrcati, zerrütteln, zerzausen. Us. Sd. Rozdrcení, n., die Zertrümmerung. R. kamene, Lithotripsis. Dch.	Rozdrcený; -en, a, o, zertrümmert, auf- gerieben. — čím. Byl tou zprávou celý r-cen. Us. Rozdřepnouti se, ul, utí, dřepnouti, sich breit setzen. Us. Rozdrbati; rozdrhnouti, hnul a hl, ut, utí; rozdrhovati, rozdrhávati = drhnutím roztrhnouti, aufscheuern; rozvázati, aufknöp- fen, auflösen. Jg. — co čím: rukou. Rozdrhlík, a, m. = rozpustilec. Us. u Ko- pidlna. Lpř. Rozdrhlý — rozpustilý, nevázaný, aus- gelassen. U Kopidl., v Turnovsku. Zl. Rozdrchati = rozcuchati, zerzausen. — co komu: vlasy, postel. Jg., Všk. Rozdřímati se, ins Schlummern gerathen. D. - se v čem. Rozumně patří, aby sě v utěšenie nerodzdřiemala. Hus. III. 134. Rozdříti, rozedříti, rozderu, rozedru, dřel, dřen, ení; rozdírati = rozdrhnouti, zer-, aufreissen, aufschlitzen; roztáhnouti, roze- vříti, das Maul aufsperren, weit aufreissen, zerren, sperren. Jg. — co: srdce, Ctib., vřed, Us.; rozevříti: r. dvéře, D., hubu, tlamu, ústa, hrdlo. Ros., Kom. Rozdřel moře. Ž. k. 77. 13. Rozedřel rúcho své a oblekl se v pytel. Hus. I. 171. Když jsem viděl v ko- stele Kristově proti položení písma člověčí viseti obrazy, rozedřel jsem oponu. Hus. I. 76. Rozdierajte srdce vaše a ne rúcha vaše. BO. R. síti. Hus. II. 175. — co na koho: ústa. Br., V. — co proti komu: ústa. Br. — co, proč kde. Hněvy rozedře na sobě roucho. St. skl., BO., Bj. — se. Nerozdírej se, mache dich nicht breit, wichtig. Us. — se s čím. An se s tělem lidským ohavně rozdírá a je kuchá. Smrž. — se proč. Opona sě rozedřela na znamenie zvolencóv a jich naděje vyvedenie z předpeklí. Ms. 12. hod. umuč. Rozdrmochati. — co: rozvázati, auf- fitzen, auflösen. Ros. Rozdrmoliti, il, en, ení = rozdrobiti, roz- tlouct, zeRtrümmen. — se rozpadnouti, in Stücke zerfallen. — co čím: kámen kladi- vem. Us. Rozdrmolivý, který rozdrmolí, zertrüm- mernd. — R., který rozdrmoliti lze, was zer- trümmert werden kann. R. hmota. Rostl. Rozdŕndaný;-án, a, o = nestydatý, un- verschämt. To je huba r. Us. u Kvasic. — R. = rozbručený, mürrisch. Ten je dnes r. Ns. Rozdrobenina, y, f., das Gebröckel. Šm. Rozdrobenosť, i, f., die Zerstückelung. Vz Rozdrobiti. Sm. Rozdrobitel, rozdrobovatel, e, m., der Zerstückler. Šm. Rozdrobitelnosť, i, f., die Zertrümmer- barkeit, Auflösbarkeit. Jg. RozdroBitelný, zertrümmbar, zerreibbar, auflösbar. Rozdrobiti, il, en, ení; rozdrobovati, zer- bröckeln, zertrümmen, zerreiben, zerstückeln. — co čím kam: chléb do polévky rukama. Us. — se kde. Tento kámen na vzduchu se rozdrobil. — R. = proměniti na drobné, wechseln. — co: pěťák. Na mor. Zlínsku. Brt. Rozdrobniti, il, ěn, ění = rozčástiti, roz- mělniti, zerkleinern. Šm. — co čím.