121

erörtern; se, vzbuditi se, aufwachen, zur Be-
sinnung kommen, erweckt werden. Jg. —
co: vůz, hodiny (rozložiti); pečeni, zajíce,
rybu, jelena (rozsekati, rozkrájeti), Us.; ká-
men (lámati): ležení (pryč vzíti), V.; zboží,
knihy (pokoupiti), D.; ponětí, důvody, návrh
zákona (proskoumati). R. lešení (= str-
hnouti), abrüsten. Nz. Zbývá nám podrobněji
slova rozbírati: Sš. II. 24. Pavel rozdíl křestu
Páně ode křestu Janova rozbírá. Sš. Sk. 222.
R. obšírně věc. Žer. — koho. Rozebíráł ho,
aby si z toho nic neděláł (těšil ho). Us. na
Mor. Brt., Sš. — co jak (v co, nač): vůz
v částky, Us., Hlas., na kusy, V., maso na
nože. Dal. R. něco rychle. Vz Ofěra, Dračka.

— koho, se z čeho: ze sna, z mdloby (vzbu-
diti). Koll. Aby ji z toho r-li (jí toho vy-
mlouvali). Kld. — co, koho čím: posluchače
slovem (povzbuditi). Koll. Už sa nám dřímalo
a vy ste nás tak pěkně r-li (zpěvem, vy-
pravováním). Mor. Brt. R. nemocného, smut-
ného rozprávkou (baviti). U Opav., Klš., na
Ostrav. Tč. Tu ji noži rozebrachu. Dal. 28.

— koho k čemu: k podniknutí čeho. Koll.

— co komu. Tak sobě má mysl to rozbí-
rala. Kom. Srdce se mi rozebralo (nabylo
zmužilosti). Na Ostrav. Tč. R, komu srdce
= rozveseliti. Sš. P. 277. — co kde jak.
Vše v dalších kapitolách šíře jako po část-
kách se rozbírá. Br. V mysli, v duši své
něco r. (rozjímati). V., Hus II. 126.— koho
nač. Na koňská kopyta je rozberú. Let. 34.

Rozecpalý, vz Kozecpati. R. břicho ne-
působí bystrého vtipu. Plenus venter non
studet libenter. Č. M. 140.

Rozecpati, cpám a cpu; rozecpávati, an-
stopfen. — co komu čím. Jen břicho si
tím rozecpá. Ros.

Rozectiti, il, ěn, ění, rozectívati, verschen-
ken, verehren (an andere). — co mezi koho:
knihy. Žalan.

Rozečísti, vz Rozčísti.

Rozečnu, vz Rozčíti.

Rozečtený; -en, a, o, noch nicht zu Ende
gelesen. R. kniha, noviny. Us. Všk.

Rozedka, y, f., vz Reseda. Us. Tč.

Rozedma, y, f., emphysema pulmonum.

Rozedmouti, vz Rozdmouti.

Rozednění, n., die Dämmerung, das Ta-
gen. V. Na východě soumrak spíše se v r.
proměňuje. Sš. Mr. 71.

Rozedníti se, il, ění; rozednívati se, tagen,
dämmern. — abs. Stávej hore, už sa roze-
dnívá. Sš. P. 518. Rozednívá se. V. — kdy.
Mezi tím se rozednilo. T. — komu kdy.
Dílem se rozednilo Petrovi po seslání a osví-
cení ducha svatého. Sš. J. 214. — od čeho.
Rozednívá se od slunka. Sš. J. 294. — kde.
U Brna se rozednívá, má milá mně vypo-
vídá. Sš. P. 365. — se v co. Zámrak hrobu
rozednil se v jasný Slavín, des Grabes
Finsterniss dämmerte auí zur klaren Ruhmes-
halle. Dch.

Rozedraný; -án, a, o, zerrissen. R. jako
rychtářova stodola. Us. Dř.

Rozedrati, deru = roztrhati, zerreisen.

— co čím, kde. Rozedral kalhoty lezením
na stromy, na skále. Vz Rozdříti.

Rozedření, n., die Aufreissung, Aufsper-
rung. Reš.

Rozedřenina, y, f., roztrženina, der Schlitz
am Leibe. D.

Rozedřený; -en, a, o, aufgerrissen, auf-
gesperrt. — R., plačtivý, weinerlich. R. dítě.
Ros.

Rozedřiteluý = rozdrolitelný, zerreibbar.
Šm.

Rozedříti, vz Rozdříti.

Rozehnalý = rozehnaný.

Rozehnání, n., das Auseinanderjagen,
die Vertreibung. Jg.

Rozehnaný; -án, a, o, aus einander gejagt,
vertrieben. Jg. — čím: holí.

Rozehnati, rozeženu, hnal, án, ání; roz-
honiti, il, ěn, ění; rozháněti, ěl, ěn, ění; roz-
hánívati, rozhonívati, aus einander treiben,
vertreiben, vertheilen, verscheuchen. Jg. —•
co, koho-, Vlk ovce rozhání. Ros. R. vojsko,
Har., otok, oblaka. D. Jetel krávu rozehnal
(nadul). U Opav. Klš. Hrách zpučnalý bečku
rozežine. Na Ostrav. Tč. Když k nám šel
šohajek, snad ho rozehnali. Sš. P. 335. Světlo
temnosti rozhání. Us. Hrnčíř rozehnává
hrudku (totiž do hrudky točící se na kruhu
rukama díru činí a v nádobu ji síří). Us.
Dch. R. lidi. Půh. II. 10. — (koho) čím.
R. psy holí. Us. Běží rukama rozháněje
(jimi klátě). Us. Slovy se rozháněti, herum-
fuchteln. Dch. — koho kam: rozehnal je do
vody, za les. — se. Mračno se rozehnalo.
Us. Ten se rozhání (rukama). — se kam.
R-hnal se naň holí. Us. Hý. Zábojevi voji
rozehnachu se v šíř. Rkk. 14. — se jak.
Než skočíš, musíš se z daleka rozehnati. Us.
Tč. — co komu. K tomu mi lidi rozehnal.
Půh. II. 201. — co kudy. Přiletěl mezi ně
černý pták, rozehnal husátka po horách. Sš.
P. 546.

Rozehnatý, rozehnaný, naduřelý, aufge-
dunsen. — čím: kořalkou. U Opav. Tč.

Rozehnouti, rozhýbati, aus einander bie-
gen ; in Bewegung bringen. D. — se, ins Beu-
gen kommen. Nemohu šíti, záda mne bolí,
až se rozehnu. Us. Dch.

Rozehralý, kdo se rozehrál, der ins Spiel
gekommen ist. Jg. — R., fluctuans, vlnící
se, fluthend. R. moře. BO.

Rozehrání, n. R. mocí duchovních. Pal.
Radh. I. 318.

Rozebrati (rozehráni) a rozehráti (roze-
hraji), ál, án, ání; rozehrávati, ins Spiel brin-
gen, zum Spiel bewegen. — Ta má dnes
rozehráno (jest vesela). Us. — co, koho
(hraním rozveseliti). Ros. Hodinu s poledne
rozehrál vítr vlny, až hrozno bylo. Lobk.
cest. — se. Tak sa oni hráli, až sa rozehráli.
Sš. P. 541. — co čím: vlny veslem. Č. —
se (ve hru přijíti), ins Spiel, ins Schäkern
kommen; hrou rozhodnouti, im Spiele ste-
chen. Jg. Když se rozehrá, hraje celou noc.
Us. Rozehrál se (rozveselil se). Rozhrajeme
se (novou hrou o výhře rozhodnouti). Us.
Když se obec rozehrá a zvášniví. , Puchm.

Rozehřáti, rozhříti, rozhřeji, rozehřeji,
hřál a hříl, hřát a hřit a hřet, hřen a hřán,
átí, ití, etí, ení, ání; rozehřívati, rozhřívati
= ohříti, prohříti, durch-, an-, aufwärmen;
rozpustiti, durch Wärme zerlassen. Jg. = co
čím: železo ohněm. — co jak: železo do
červena, do bělá, do bělosti. Vys. — co