122

kde: v peci. — se, počíti horkým býti, er-
wärmen, erglühen; horkem se rozpustiti, auf-
gelöst werden, zergehen, schmelzen. Jg. Sníh
se rozehřál (rozpustil). Ros. Rozehřál se
(rozčilil), čím: hněvem.

Rozehřecha, y, f., rozhřešení, die Ent-
sündigung, Lossprechung von Sünden. Sš.
L. 85.

Rozehřejný = rozehřívající, erwärmend,
Bern.; erwärmbar.

Rozehruditi, il, zen, ení, das Innere auf-
wühlen. Šm.

Rozechtělý, ein Lüstchen habend. Šm.

Rozechtěný; -ěn, a, o. A to už byli tak
silně r-ni (tak silně už se chtěli). Us. u Rychn.

Rozechtěti se = přijde chuť, die Lust
ankommen. Když se mu rozechce jísti. Us.

Rozechvělý, ins Schwingen, Beben, Zit-
tern gebracht.

Rozechvěti, rozechvíti, chvěji, chvěl a il,
ění; rozechvívati = ve chvění přivésti, ins
Schwingen, Beben, Zittern bringeN. — co
(čím). Vítr rozechvívá břízy [malým váním.
Č. Rozechvělo mne kázání. St.

Rozechvětý = rozechvělý, toto lepší. Pch.

— čím. Tráva žalem r-tá. Hdk.
Rozejíti, rozejdu, rozešel, rozejití; roz-
choditi, rozcházeti = od sebe jíti, aus einander
gehen, zergehen, zerfliessen; chozením roz-
šlapati, rozšířiti, zertreten, austreten, durch
Treten erweitern; proniknouti, durchdringen,
durchgreifen; vrtochy činiti, Bedenken ma-
chen; rozmysliti si něco, sich überlegen; se

— od sebe jíti, aus einander gehen, sich tren-
nen ; rozděliti se, sich theilen; rozšířiti se,
sich verbreiten; zmařiti se, pojíti, sich zer-
schlagen, sich zerstreuen, sich zertheilen, ver-
schwinden, zu nichts werden; do chůze se
dáti, ins Gehen, in den Gang kommen. Jg.

— abs. Ta bolesť sotva rozejde. Berg. —
co, koho: bláto rozchoditi (rozšlapati), Ros.,
střevíce (rozšířiti). D. R. nemoc, bolesť (chodě
přemoci). Dch. Rozchází ho to (činí mu to
vrtochy). Us., Kom. Rozešlo ho to (jinak se
rozmyslil). Us. — koho čím. Víno člověka
svou horkostí rozchází (proniká). V., Br. —
se. Lid se rozešel. V. Cesty se rozcházejí. V.
Mračna se rozešla. Kom. Až se rozejdu (do
chůze se vpravím), nebudu kulhati. Us. Tak
se to rozešlo. NB. Tč. Už se lidé rozešli; Jak
to nemá líto být? musíme se rozejít; Přátelé
se rozejdou, a mé tady zahrabou. Sš. P. 22.,
194., 777. (Hý.). — se nač. Ta řeka se na
tři díly rozchází. Ros. A tu se na rozličné
domněnky rozchazejí vykladatelé. Sš. J.
224. — se kam. V rozličné strany se ro-
zešli. Us. Rozešli se on do jedné vlasti,
druhý do jiné. Hus I. 463. Láska ta rozešla
se ve sny. Šml. Rozešli se do svých bydel.
BO. Rozešlo se to v nic. Bart. Páni se roz-
cházeli v kolo. Kn. poh. 182. Proto na roz-
ličné cesty se rozcházejí vykladači. Sš. II.
108. — Měst. bož.. Jel. — se kudy. Rozchází
se víno po mozku (rozšiřuje se). Jel. Že zvuk
evangelia po celé zemi se rozcházeti bude;
Nejedním rozcestím se tu vykladatelé rozchá-
zejí. Sš. Sk. 18.I. 63. Duch boží po všem
se rozchází. Kom. — se komu. Žluč se mu
rozešla. Zlob. — se s kým. Spíše se rozejdú
drobné ryby s vodú, nežli my se rozejdem

galanečko spolu. Sš. P. 265., 357. Tak se
rozejde mládenec s panenkou. Er. P. 221.
- se čím kam odkud. Hřích tělesným
plozením od Adama na potomky se roz-
cházel. Scip. Rozchádzame sa od sebe da-
leko. Ht. Sl 215. — koho kde. To mne při
tom rozchází (to mi vadí). Us. Msk. — se
mezi kým. Rozešla se pověsť o tobě mezi
národy. Br. — se na čem. Nerozchází-li se
na něčem jiném než na tom, já sám nejprv
pána prositi budu. Žer. f. 16. — se jak. Tato
spuchlosť bez léčení se rozejde. Us. R. se
s někým ve hněvě. Arch. I. 6. V dobrém sme
sa sešli, v dobrém sa rozejdem. Sš. P. 237.,
625. Rozešli se navždy. Us. Dch. S tím jsme
se rozešli. Bart, 1. 21. Tím se rozešli a šli
spat. Bl. Ráda by věděla, s jakou se rozešli.
Us. v Dobrušce. Vk. — se oč. Rozchází se
tu (jde tu) o ženicha. Us. Rozešli se o dva
rýnské (neshodli se při koupi). Us. Brt. Přá-
telsky se o to rozešli. Let. O disputace se
mu v Praze rozchází. Kos. 01. I. 183. Roz-
cházelo se mi o několik slov. 1b. I. 242. Ne-
rozchází se tu o tebe. Us. Vk. Vz O s akkus.

— se odkud kdy. Rozešli se z hospody
až přede dnem. Po hostině se hosté rozešli.
Kn. poh. 205.

Rozejst se == rozejíti se. U Opav. Klš.

Rozejmouti, vz Rozjímati.

Rozekláni, n., die Zerspaltung. Jg.

Rezeklaný; -án, a, o rozštípený, zer-
spalten.

Rozeklávati, vz Rozkláti.

Rozeklenouti, zu wölben anfangen —
co : sklep. — se, sich wölben, ausbreiten. —
se kudy. Duha po krajině se r-la. Us —
Kos. Ol. I. 147.

Rozekříti se, il, ení, sich ausbreiten wie
ein Busch, buschig werden. Žito se rozekří.
Koubl.

Rozekvítek, tku, m., vz Rozrazil, Rese-
kvítek. Slb.

Rozelkati, rozelkávati. — koho čím: ho-
řekováním, ins Seufzen, Schluchzen bringen.

Rozemknouti, knul a kl, ut, uti, rozmy-
kati — rozevříti, auťthun. — co čím: klíčem.

Rozemleč, e, m., der Zermahler. Šm.

Rozemlení, rozemleli, n., die Zermah-
lung.

Rozemlený; -en, a, o; rozemletý; -et,
a, o, zermahlen. Jg.

Rozemleti, rozemlíti, rozmeli, -u, roze-
mlel, en, ení a et, etí; rozmílati, rozmlívati,
zermahlen. — co: obilí, šaty (roztrhati). Us.

— co čím: hroudy ostrými branami. Sych.

— co kde: na žernách. Na Ostrav. Tč. —
co jak. Na cucky tě rozemelu, nebudeš-li
poslouchati. Us. Všk.

Rozemletý, zermahlen. R. obilí. — R.,
rozedraný, zerrissen, zerfetzt. R. šat. Us. Dch.
Vz Rozemlený.

Rozemnouti, ul, ut, utí, rozminati, na
drobno semnouti, zerreiben. — co čím: ru-
kama. Zlob. — koho. Ukoj duši, vřele prosím,
než mne žalost rozemne. Sš. Srn. bs. 40.

Rozemšiti se, il, ení, rozchlupatiti se,
sich auf-, zerdrieseln. Nit se rozemšila. Us.

Rozemytý; -yt, a, o, nicht zu Ende ge-
waschen. Mají tam rozemytou podlahu. Us.
Msk.