Předchozí (122)  Strana:123  Další (124) |
|
|||
123
|
|||
|
|||
Rozenče, ete, n. = rozeně. Rk.
Rozeně, ěte, rozeňátko, a,n., narozené dítě, ein geborenes Kind. Jg., Č. Rozenec, nce, m., rozený, rodem odněkud,
rodič, von Geburt, geboren. R. pražský. Ros. — R., syn, der Geborene, Sohn. Krok., Sš.
I. 80., Č. Rození, n., das Gebären. die Gebärung,
die Geburt. V. R. jest bolestné. Štelc. Druhé smilství jest neslušná žádost údov k rození daných, jichžto neprávě chce požívati. Hus. I. 190. V tom věříme, že od Boha jsi vyšel,
od otce věčným rozením, tak že od věcnosti Bóh rodí syna boha jinú osobu. Hus. II. 194. — R., rození-se, das Geborenwerden, die
Geburt. Koupel nového r. (křesť). V. Du- chovní r. v milosti boží. Hus II. 231. — R. druhé = lůžko, die Nachgeburt. Jád. — R., rod, das Geschlecht. Suchá otka jest zna- menie mého chlapieho rozenie. Dal. k. 8. Kda sě sněchu lesi i vladyky, prokní stúpi narozenia dle svégo. LS. v. 46. Rozeniny, pl., f., slavnosť narození, naro-
zeniny, das Geburtsfest. Any to byly r. křesťanského života jeho. Sš. J. 33. 1. Rozenka, y, f. = dcera, die Tochter.
Mus. 2. Rozenka, y, f. = Rozka. Slov.
Rozenosť, i, t., rození, die Abkunft. Ros.
Rozeňsť se — rozejíti sc. Na Ostrav. Tč.
Rozenství, n., das Nationale. Rk.
Rozený; rozen, a, o, geboren, von Ge-
burt. R. Čech (rodilý, rodem), pán, zeman, šlechtic. V. Hraběnka Podhorská, rozená Potocká. Plk. Anna B., rozená C. — po rodu C, rodem C. Er. Po lúce se prochází panna r-ná, pěkná červená, jako malena. Sš. P. 405. — odkud: r. z Krety. Har. — R., přirozený, natürlich. Záře rozenými jast- nostmi vzešla. Troj. Tako sě dci Kublajeva cháma rozenú a strojnú krású sieše. Rkk. 46. Rozepchati — rozpíchati, durch-, zer-
stechen. Na Ostrav. Tě. Rozepiatý, ausgespannt, gestreckt. Chodí
r. Us. S rukama rozepiatýma. Ben. V. S ro- zepiatými plachtami se plaviti. D. — na čem, kde: na kříži. D. Rozepláti se, ent-, aufflammen. — kde.
Hvězda se již rozeplála nad hlavami našimi. Nár. pís. Tč. Rozepnouti, ul, ut, utí; rozpíti, pial,
piat, pěti, dříve a na Slov. piatí; rozpínati, rozpínávati, rozepávati = roztáhnouti, auf-, ausspannen, ausstrecken; něco spiatého roz- jíti, rozundati, aufknöpfen, aufschnüren, auf- häckeln, aufschnallen, aufheften. Jg. Vz Pnouti, Jmouti. R., strsl. raspьnati, raspeti, vz Píti, 2. Koř. pьn, jen jednou pьn (evgl. cod. zo-
graphensis). Sr. sь-pon-a, pouto (pato, strsl.) z ponto: lit. pinti, flechten, painioti, pantis, die Fessel, got. spinnan, spann. Mkl. aL. 26. Fk. 2. 599. táhne sem i pьnь.= peň. Hý. — co: plachty. V., ruce. Us. Rozepjav náruč u hlavinky drahé pokleká. Tč. exc. V šíř i šíř liutý ostřiež rozepě svoje knedle. Výb. I. 17., Rkk. 14. R. stan. BO. — komu co, koho. Rozpiali sobě člověka a řezali ho. Kom. R. si vestu, kalhoty, Us., pás. V. — koho nač. Sv. Dorotu na piadlo rozpěchu (rozpiali). St. skl. — kde: na kříži. Smil. |
v. 248. V člověku sú žíly po všem těle se
rozpaly jakožto teneto paučie. Hus. III. 199. — se. Rozepni se = kabát, vestu si ro- zepni. Us. Šd. Rozepranec, nce, m., ein Vielesser. Us.
Sd., Vch. Rozepraný; án, a, o, veliký jedlík, un-
ersättlich. Us. Sd., Vch. Rozeprati, rozprati, rozperu, pral, án,
ání; rozpírati, rozeprávati = roztouci, zer- schlagen, zerhauen ; počíti práti, zu waschen anfangen; praním roztrhati, zerwaschen. Jg. — co, koho. R. prádlo (počíti práti). Us.
Bystřina cesty rozeprala (roztrhala). Č. Roz- pírati žaludek (přesycovati se). U Olom. Sd. — co komu čím. Hromem svým mu hlavu
rozper. Krok. Rozepře, e, f., různice, nesnáz, der Hader,
Streit, Zwist, die Zwietracht, Streitigkeit. R., strsl. rasprja, lis. Koř. pr, příp. -ja. Mkl. B. 77., 81. Cf. Pře, 2. Z toho jest r. To jest v r-při. D.' R. o to vznikla. Ros. R-při roz- hodnouti, rozsouditi, V., porovnati. D. R-při s někým oč míti. Pref. O r-při se hádati. Kom. R-pře s někým držeti; Vyložím, oč mezi námi r. jest. Štr. — R., právní soud, pře, der Rechtsstreit, Rechts-, Gerichtshan- del, der Process, die Sache. V. R. o meze. Th. O tu věc jest r. (spor). D. Přišlo to k rozepři. Us. Věc na rozepři (na soudě) jsoucí; věc pod r-pří trvající. Vz Pře. J. tr. R. v příčině stěhování. J. tr. R. o zahájení něčeho, die Einfriedigungsstreitigkeit. J. tr. Kdo vzbudil r-při tu ? ; R. nějaká mezi Bar- nabou a Pavlem podešla. Sš. J. 58., Sk. 188. R. komory vyměniti, ausscheiden. Žer. 312. Na rozepřech s soudci seděli starší. Pláč. Kde není r., tu netřeba sporu. Prov. na Slov. Rozepříti, rozepru, přel, přen, ení, na
Slov. přet, přetí; rozpírati — roztáhnouti, rozevříti, ausspreitzen. — co čím: maso rožny p. St. skl. — Rozpírati se, rozepři vésti, hádati se, streiten, processiren. — oč. Darmo již o to se rozpírati. Ms. 16. stol. 0. Rozepsání, n., die Ausschreibung, Kund-
machung. V. Všem vůbec i jednomu kaž- dému obzvláště, duchovním i světským, jichž by r. toto naše došlo, milosť a všecko dobré vzkazujeme. Nar. o h. a k. Co se sněmů pokládání a rozpisování dotýče. Zř. F. I. A. V. R. ceny za něco, Preisausschrei- bung. J. tr. R. konkursu, Concursausschrei- bung. J. tr. Rozepsaný; -án, a, o, ausgeschrieben.
R. sněm. Rozepsati, rozpíši, psal, án, ání; rozpi-
sovati = na rozličná místa psáti, an viele o. hin u. her schreiben, berichten, ausschrei- ben; prohlásiti, ausschreiben, kund machen; dle jistého pravidla ustanoviti, Abgabe aus- schreiben, etwas auflegen. Jg. — co: sněm. Ros., Kom., sbor obecný, V., daň, Us., úlohy divadelního kusu, konkurs, volby. — co kam. Rozpisoval listy do rozličných měst (Jg.), k rozličným osobám. V. Sněm na hrad pražský r. Gen. sněm 1615. — co o kom: o králi (prohlašovati). Akt. m. Ferd. Věci vymyšlené o něm rozpisoval. Čr. — co pro koho: concilium pro Čechy. V. — co kdy. |
||
|
|||
Předchozí (122)  Strana:123  Další (124) |