123

Rozenče, ete, n. = rozeně. Rk.
Rozeně, ěte, rozeňátko, a,n., narozené
dítě, ein geborenes Kind. Jg., Č.

Rozenec, nce, m., rozený, rodem odněkud,
rodič, von Geburt, geboren. R. pražský. Ros.

— R., syn, der Geborene, Sohn. Krok., Sš.
I. 80., Č.

Rození, n., das Gebären. die Gebärung,
die Geburt. V. R. jest bolestné. Štelc. Druhé
smilství jest neslušná žádost údov k rození
daných, jichžto neprávě chce požívati. Hus.

I. 190. V tom věříme, že od Boha jsi vyšel,
od otce věčným rozením, tak že od věcnosti
Bóh rodí syna boha jinú osobu. Hus. II. 194.

— R., rození-se, das Geborenwerden, die
Geburt. Koupel nového r. (křesť). V. Du-
chovní r. v milosti boží. Hus II. 231. — R.
druhé = lůžko, die Nachgeburt. Jád. — R.,
rod, das Geschlecht. Suchá otka jest zna-
menie mého chlapieho rozenie. Dal. k. 8.
Kda sě sněchu lesi i vladyky, prokní stúpi
narozenia dle svégo. LS. v. 46.

Rozeniny, pl., f., slavnosť narození, naro-
zeniny, das Geburtsfest. Any to byly r.
křesťanského života jeho. Sš. J. 33.

1. Rozenka, y, f. = dcera, die Tochter.
Mus.

2. Rozenka, y, f. = Rozka. Slov.

Rozenosť, i, t., rození, die Abkunft. Ros.

Rozeňsť se — rozejíti sc. Na Ostrav. Tč.

Rozenství, n., das Nationale. Rk.

Rozený; rozen, a, o, geboren, von Ge-
burt. R. Čech (rodilý, rodem), pán, zeman,
šlechtic. V. Hraběnka Podhorská, rozená
Potocká. Plk. Anna B., rozená C. — po
rodu C, rodem C. Er. Po lúce se prochází
panna r-ná, pěkná červená, jako malena.
Sš. P. 405. — odkud: r. z Krety. Har. —
R., přirozený, natürlich. Záře rozenými jast-
nostmi vzešla. Troj. Tako sě dci Kublajeva
cháma rozenú a strojnú krású sieše. Rkk. 46.

Rozepchati — rozpíchati, durch-, zer-
stechen. Na Ostrav. Tě.

Rozepiatý, ausgespannt, gestreckt. Chodí
r. Us. S rukama rozepiatýma. Ben. V. S ro-
zepiatými plachtami se plaviti. D. — na
čem, kde: na kříži. D.

Rozepláti se, ent-, aufflammen. — kde.
Hvězda se již rozeplála nad hlavami našimi.
Nár. pís. Tč.

Rozepnouti, ul, ut, utí; rozpíti, pial,
piat, pěti, dříve a na Slov. piatí; rozpínati,
rozpínávati, rozepávati = roztáhnouti, auf-,
ausspannen, ausstrecken; něco spiatého roz-
jíti, rozundati, aufknöpfen, aufschnüren, auf-
häckeln, aufschnallen, aufheften. Jg. Vz Pnouti,
Jmouti. R., strsl. raspьnati, raspeti, vz Píti,

2. Koř. pьn, jen jednou pьn (evgl. cod. zo-
graphensis). Sr. sь-pon-a, pouto (pato, strsl.)
z ponto: lit. pinti, flechten, painioti, pantis,
die Fessel, got. spinnan, spann. Mkl. aL. 26.
Fk. 2. 599. táhne sem i pьnь.= peň. Hý. —
co: plachty. V., ruce. Us. Rozepjav náruč
u hlavinky drahé pokleká. Tč. exc. V šíř
i šíř liutý ostřiež rozepě svoje knedle. Výb.
I. 17., Rkk. 14. R. stan. BO. — komu co,
koho. Rozpiali sobě člověka a řezali ho.
Kom. R. si vestu, kalhoty, Us., pás. V. —
koho nač. Sv. Dorotu na piadlo rozpěchu
(rozpiali). St. skl. — kde: na kříži. Smil.

v. 248. V člověku sú žíly po všem těle se
rozpaly jakožto teneto paučie. Hus. III. 199.
— se. Rozepni se = kabát, vestu si ro-
zepni. Us. Šd.

Rozepranec, nce, m., ein Vielesser. Us.
Sd., Vch.

Rozepraný; án, a, o, veliký jedlík, un-
ersättlich. Us. Sd., Vch.

Rozeprati, rozprati, rozperu, pral, án,
ání; rozpírati, rozeprávati = roztouci, zer-
schlagen, zerhauen ; počíti práti, zu waschen
anfangen; praním roztrhati, zerwaschen. Jg.

— co, koho. R. prádlo (počíti práti). Us.
Bystřina cesty rozeprala (roztrhala). Č. Roz-
pírati žaludek (přesycovati se). U Olom. Sd.

— co komu čím. Hromem svým mu hlavu
rozper. Krok.

Rozepře, e, f., různice, nesnáz, der Hader,
Streit, Zwist, die Zwietracht, Streitigkeit.
R., strsl. rasprja, lis. Koř. pr, příp. -ja. Mkl.
B. 77., 81. Cf. Pře, 2. Z toho jest r. To jest
v r-při. D.' R. o to vznikla. Ros. R-při roz-
hodnouti, rozsouditi, V., porovnati. D. R-při
s někým oč míti. Pref. O r-při se hádati.
Kom. R-pře s někým držeti; Vyložím, oč
mezi námi r. jest. Štr. — R., právní soud,
pře, der Rechtsstreit, Rechts-, Gerichtshan-
del, der Process, die Sache. V. R. o meze.
Th. O tu věc jest r. (spor). D. Přišlo to
k rozepři. Us. Věc na rozepři (na soudě)
jsoucí; věc pod r-pří trvající. Vz Pře. J. tr.
R. v příčině stěhování. J. tr. R. o zahájení
něčeho, die Einfriedigungsstreitigkeit. J. tr.
Kdo vzbudil r-při tu ? ; R. nějaká mezi Bar-
nabou a Pavlem podešla. Sš. J. 58., Sk. 188.
R. komory vyměniti, ausscheiden. Žer. 312.
Na rozepřech s soudci seděli starší. Pláč.
Kde není r., tu netřeba sporu. Prov. na
Slov.

Rozepříti, rozepru, přel, přen, ení, na
Slov. přet, přetí; rozpírati — roztáhnouti,
rozevříti, ausspreitzen. — co čím: maso
rožny p. St. skl. — Rozpírati se, rozepři
vésti, hádati se, streiten, processiren. — oč.
Darmo již o to se rozpírati. Ms. 16. stol. 0.

Rozepsání, n., die Ausschreibung, Kund-
machung. V. Všem vůbec i jednomu kaž-
dému obzvláště, duchovním i světským,
jichž by r. toto naše došlo, milosť a všecko
dobré vzkazujeme. Nar. o h. a k. Co se
sněmů pokládání a rozpisování dotýče. Zř.
F. I. A. V. R. ceny za něco, Preisausschrei-
bung. J. tr. R. konkursu, Concursausschrei-
bung. J. tr.

Rozepsaný; -án, a, o, ausgeschrieben.
R. sněm.

Rozepsati, rozpíši, psal, án, ání; rozpi-
sovati = na rozličná místa psáti, an viele
o. hin u. her schreiben, berichten, ausschrei-
ben; prohlásiti, ausschreiben, kund machen;
dle jistého pravidla ustanoviti, Abgabe aus-
schreiben, etwas auflegen. Jg. — co: sněm.
Ros., Kom., sbor obecný, V., daň, Us., úlohy
divadelního kusu, konkurs, volby. — co
kam. Rozpisoval listy do rozličných měst
(Jg.), k rozličným osobám. V. Sněm na hrad
pražský r. Gen. sněm 1615. — co o kom:
o králi (prohlašovati). Akt. m. Ferd. Věci
vymyšlené o něm rozpisoval. Čr. — co pro
koho: concilium pro Čechy. V. — co kdy.