124

V důležitých jednáních rozepisuje se snění.
Kom. Sjezd náš do Brna k sněmu budou-
címu a již nastávajícímu teprv ke 12. dni
tohoto měsíce totiž k neděli příští rozepsán
jest. Žer. 334 — co zač: cenu za nejlepší
spis. J. tr. — kde. Po celé dioecesi. Sš. Sk.
16. Rozpisovali listy po krajích. Bart. — se.
Když se. rozpíše (wenn er ins Schreiben
kommt), čerstvě píše. Us.

Rozepškati se, ins Niesen ausbrechen.
Na Ostrav. Tč.

Rozeptati se, rozeptávati se = tu a tam
sc ptáti, sehr nachfragen, nachforschen, sich
/erfragen. D. — se po kom. Us.

Rozerdíti, il, ěn, ění, zum Erröthen brin-
gen; se, erröthen. Šm.

Rozeřnouti = rozříznouti. Na Opav. a
Ostrav. Klš., Tč.

Rozerputiti se, il, ěn, ění n. cen, ení =
rozhněvati se, sich erzürnen. Ros.

Rozerva, y, f. = reserva. U Opav. Klš.

Rozervanec, nce, m., der Blásirte. Šm.

Rozervání, n., das Zerreisen, Zerraufen.

Rozervanosť, i, f., die Blasirtheit. Dch.

Rozervaný; rozerván, a, o, zerrissen, zer-
rauft. Národ slovanský jest r. Mus. Běhala
s r-nými vlasy. R. veleduch. Dch.

Rozervati, rozrývati — roztrhati, roz-
muchlati, zerreissen, zerraufen. — co komu
čím: vlasy rukou.

Rozeřvati se, do řváni se dáti, sich ins
Brüllen geben. Ros.

Rozervista, y, f. — reservista. U Opav.
Klš.

Rozeseti, rozesívati, vz Seti, aus einander
säen.

Rozesetí, n., setí na noc, ráno pak se
zatlačuje, die Thausaat. D.

Rozeschlina, y, f., rozsedlina, der Leck,
die Lecke.

Rozeschlý, rozsechlý, leck, zerlechzt.
R. nádoba, Ros., sud. Br.

Rozeschnouti, rozsechnouti, chnul a chl,
utí; rozsychati se, zer-, verlechzen, leck
werden. — abs. Sud se rozsechl. D. — kde:
sudy na slunci rozsychají. Us.

Rozesklení, n., die Verglasung. Vz KP.
IV. 558.

Rozeskliti se, il, ení, ve sklo se promě-
niti, verglasen. L.

Rozeskřevěti se = rozplývati se. Duše
má rozskřevěla se (liquefacta est). BO.

Rozeskřvěti se — rozeskřevěti se, roz-
plývati se, zerfliessen. Plačte moje oči a ro-
zeskřvi se má duše. M.

Rozeskvěti se, rozestkvěti se, ěl, ění,
počíti se stkvíti, erglänzen. — se kde: na
slunci. Us.

Rozesla - rozeslal, zastr. Kat.

Rozeslabiti, il, en, ení, rozeslabovati,
schwächen. Novot. — co čím.

Rozeslanec, nce, m. = buřič. Obt. —
R., der Ausspäher, Spion. Šm. — R., der
Apostel. Šm.

Rozeslání, n., die Ver-, Aussendung. R.
poslů po zemi, Us., sv. apoštolův. Ros.

Rozeslaný; -án, a, o, verschickt, ausge-
schickt. Vz Rozeslati.

Rozeslati, rozešlu, slal, án, ání; rozesý-
lati (lépe než rozesílati), rozsýlávati, ver-

schicken, versenden. Vz Poslati. — co, koho :
posly, Ros., mandaty. V. R-slal sem mnoho
listóv. Hus. III. 276. — co po kom, po
čem. Listy po poslích, Arch. I. 14., po krá-
lových běhařích. BO. — kam: po všem
křesťanstvu. Lom. Posly po všech krajích,
Smil v. 3., po všem světě, Sš. P. 78., ve vše
! kraje, dáli. Kat. 1447., 152. R. něco na vše
j strany, do všech zemí. — kdy. R. něco
při sv. Havle. Bl. — čím zač: noviny
poštou za mírnou cenu. — koho pro koho.
I rozeslal poslóv mnoho po svá kniežata
i pány. Smil v. 4. — aby. Kazatele lživé
rozesýlají, aby lid blažili. Hus. I. 162.

Rozesléci — rozesvléci, entkleiden. —
koh, se. Us. na Mor. Šd.

Rozeslečený; -en, a, o, entkleidet. Vz
Rozsléci. Mor. Šd.

Rozesmáti, rozesměji, rozsměji, smál, án,
ání, na Slov. smát, átí, u Opav. rozesmiť,
Klš., na Ostrav, rozsmjoť, Tč., Jemanden
lachen machen; se, ins Lachen kommen. —
koho. Sych. Mňa smutnú nikto nerozsmeje.
Ht. Sl. 211. — se. Najmladší se rozamjala,
tať se mnú musela. Sš. P. 554. Rozesmáli se,
až mu oči slzely. Ehr. — se čemu, ins
Lachen kommen, ins Lachen ausbrechen, ein
Gelächter erheben. Ku podivu se tomu roze-
smál. Us. A ternu se matka boží rozsmjala.
Sš. P. 748. — se jak. Hned hlasem (hla-
sitě) se rozesmál. Ros. Rozesmáli se na
celá vrata. Ehr. — koho čím: vypravová-
ním. — se z čeho. Zav.

Rozesmutniti, il, ěn, ění, traurig machen.
- koho. Us. Nl.

Rozesnastiti, il, štěn, štění, provazy s lodí
sníti, abtakeln. Hanka.

Rozespalost, i, f., der Schlaftaumel, die
Schlaftrunkenheit. Ros., Dch. R. z očí si
mnouti. Dch.

Rozespalý, na Mor. ukysaný (vz Kysati,
konec), schlaftrunken. Dítě jest již r. Ros.
R-lý již na polo spí. Us.

Rozespati se, ins Schlafen kommen. Když
se člověk rozespí a nevyspí, na nic není.
Ros. — BN.

Rozestati se, stanu, sich aufthun. — se
s kým, sich von Jemanden trennen, Ab-
schied nehmen; rozkmotřiti se, sich verfein-
den; se s čím = vzdáti se čeho, aufgeben,
fahren lassen. Rk., Kos.

Rozestáti se, rozestojím se, rozstáti se,
rozstojím se, ál, ání, rozeschnouti se, leck
werden; rozmočiti se, durchs Stehen zer-
weichen. Jg. — se kde. Konev na slunci
se rozstáia (rozeschla). Us. — se jak. To
jídlo na kaši se rozstojí (rozžidne). Ros. —
Jg.

Rozestavěti, ěl, ěn, ění, anfangen zu
bauen. — co: dům (ale nedostavěti). Us.

Rozestaviti, rozstaviti, il, en, ení, roze-
stavovati, rozstavovati, von einander stellen,
hie und da stellen. — co, koho: lavice,
stráže, Kom., síť. D. — se, koho, co kde,
kam: na podsíní, na rovině, Sych., po uli-
cích. Pod Slavkovem pod tú horú rozstavil
Rus svú armádu. Sš. P. 174. Rozstavil jsem
lid v městě za zdi všady okolo pořád. BO.
Tři sta stolů r-vili sobě na polích. V. — se
s kým proti komu. Us. — Jg.