Předchozí (124)  Strana:125  Další (126) |
|
|||
125
|
|||
|
|||
Rozestkvěti, rozestkvíti se, ěl, ění,
erglänzen. Ryt. kř. Rozestlati, stelu; rozestílati, rozházeti,
zerstreuen, V.; postlati, hie u. da aufbetten. — co komu kde: r. si peřiny po zemi,
Ros., slámu po dvoře. Us. Rozestojím se, vz Rozestáti se.
Rozestoupiti se, vz Rozstoupiti se.
Rozestřelý. R. rosička, digitaria humi-
fusa. Flor. 16. Vz Rozestříti. Rozestříti, rozestru, el, en, ení, na Slov.
et, etí; rozestírati, rozestírávati, rozstírávati = roztáhnouti, natáhnouti, ausbreiten, aus-, aufspannen. Jg. — co. Páv svůj ocas ro- zestra pyšní se. Kom. R. plachty, Pref., síti, praporec, křídla. D. R. šátek, obilí. Prm. — co kde: sukni pod dubem. Aesop. — co proč. Páv ocas v pýše rozestře. Rad. zv. — co přes co: síti přes řeku. D. — co kudy. Slunce své jasnosti paprslky po zemi roze- stirá. Troj. Židé úklady ty po celé říši zem- ské rozestřeli. Sš. Sk. 236. — co na jak dlouho: na chvíli. Sš. I. 112. (Hý.). — co k čemu: sieti k lovu. Hus. II. 277., ZN. — co nač: sieti na ryby. Hus. II. 256. — se, co čím. Bohatá výmluvnost vrtkou žádostí cti se rozstírá. Vš. Rozesvitnouti, tnul a tl, utí = rozedníti
se, licht werden, tagen. Den r-tne. Kam. Rozesylatel, e, m., Versender, m.
Rozesylatelství.n. R. nákladu, die Fracht-
anstalt. J. tr. Rozesýlati, vz Rozeslati.
Rozeskřvěti = okřáti, zastr. Bibl. Vz
Roskřvěti. Rozesýlka, y, f., die Versendung. J. tr.
Rozeškvařiti, rozškvařiti, il, en, ení;
rozeškvaŕovati, zerschmelzen. — co: máslo, die Butter brennen. Us. Rozešlý, zergangen, aus einander gegan-
gen. R. lid, bolesť; sněm, zerschlagen. Us. — po čem, ausgebreitet. Jed po těle r.
V. - Jg. Rozešoustati, vz Rozšoustati.
Rozeštvati, gegen einander aufhetzen. —
koho. Dch. Rozeta, vz Rosette.
Rozetajiti = aufthauea machen. Psalt.
Rozeťalka, y, f., bdella, pavouk. Krok.
Rozetkati co: plátno, anfangen zu we-
ben. — R., co tkáno rozundati, aufweben. D. Rozetknouti, knul a kl, utí, roztýkati =
rozpírati, aus einander spreitzen. — co čim. L. — R., rozstrkati, verschiedentlich ein- stecken. Ď. — Jg. Rozetmíti, rozetmívati se, ěl, ění, dunkel
werden, dämmern. Us. Té. Rozetnouti, vz Roztíti.
Rozetřásti, rozetŕásati, vz Třásti, aus
einander schütteln. — co jak. Cokoli mocně rozetřásá bránici lidí. Kos. 01. I. 56. Vz Roztřásti. Rozetřitelnosť, i, f., die Zerreiblichkeit.
Rozetřitelný, zerreiblich. D.
Rozetříti, roztŕíti, rozetru, třel, třen a třín,
ení; roztírati, zerreiben. — co, koho, čím. Kázal ho na dvě r. = přepilovati. Martini. R. barvu štětkou. Us. — co, nač jak: na prach, Us., masť na plátno (rozmazati). Jg. - co s čím : máslo s vejci (rozmíchati). Us. Jg. |
! Rozevdati, na různo vdáti, hie und da
verheirathen. — koho za koho: dcery ro- zevdal za pány české. V. Rozevřelec, lce, m. = tlučhuba, der
Schwätzer, Plauscher. Rozevříti, vru, el, en, ení; rozvírati, breit,
weit öffnen, aufmachen. — co: pytel, ústa, Ros., knihu. Dch. Hrdlo r-vřel vlk hltavý. Hus. I. 301. — co, se k čemu. R. ruce u plesání k požehnání. Kká. K vnadě se mu srdce otvírá. Kom. — co před kým. Větrové rozvírali propasti mořské před námi. Marek. — čím. Rozevřev (rozpáliv se) hně- vem otec, kázal. Č. — kde. Když topénky v octě dobře rozevrou (se rozvaří, wenn sie kochend zerfallen), proceď. Jg. — se odkud kam. I zazli sě Čstmír na Kruvoj, z širokú prsú zloba sě mu rozevře po všech po údech. Rkk. 17. Rozezdati se s kým (čím) = rozvésti
se, sich trennen, scheiden. A dyž je lepší, jez si sám, a já se s tebú rozezdám. Sš. P. 458. Snad rozezdána byvši (žena samaritánka) s některým z patera oněch mužů listem roz- vodným. Sš. .7. 69. Rozezleně, rozlobeně, ergrimmt. Ros.
Rozezlenosť, i, f., rozzlobenost, das Er-
grimmtsein, der Grimm. Ros. Rozezlený; rozezlen, a, o, erbost, er-
grimmt. — na koho. Jsou hrozně na sebe rozezleni. Ros. R. muž. Rkk. Rozezlíti, il, en, ení, böse machen, er-
bosen. — koho. Rkk. — se na koho, proti komu (rozhněvati se). Ros. — se čím, nad čím. Us. Té. Rozeznačiti, il, en, ení = rozeznati. Pal.
Rozeznalivosť, i, f., die Kennbárkeit. R.
slohu, das Stilgefühl. Nz. Rozeznalosť, vz Rozeznanosť.
Rozeznalý, rozeznaný, entschieden. Kdoby
z rozeznalé věci po druhé vinil. Er. Rozeznané, rozeznale, světle, jasně, deut-
lich. Ros. Rozeznání, n., das Erkennen, Unterschei-
den. R. dobrého a zlého! D. R. činiti mezi něčím. Br. Ty viny, které se proti Bohu dějí, s velikým r-nim aniž bez pokání, mô- žeme odpustiti; A jest užitečné tuto r. mezi bázněmi. Hus. I. 340., III. 157. Poctivé-li to bylo, to jiným u r. přepoušrím. Bart. -- R. právní, die Entscheidung. Rozepře něčí někomu k r. pokládati. Žer. O tu žalobu není vedlé práva r. NB. Té. Bez všeho právního vyslyšení a r. (ohne gerichtliche Entscheidung). V. K r. pře jakožto soudce na stolici vstoupiti. Jg. K r. pře státi i do- státi. Br. Věc zůstává na r., ist in suspenso. J. tr. Kdož se r. (= rozhodnutí) lidskému brání. Bart. 208. 27. Ortel, nález, rozsudek neb výpověď jest té věci, o kterouž strany odpor měly, spravedlivé vedlé práva r-ní. Kol. 31. A tu vedlé r. těch lidí škodu za- plať. Vl. zř. 477. — Vz S. N. Rozeznánlivosť, i, f., moc rozeznání, die
Unterscheidungskraft. D. Rozeznanlivý, rozeznán býti mohoucí, er-
kennbar, unterscheidbar. — od čeho. Od němých tváří rozeznanliva učinil jsi mne. St. Rozeznanlivý, kdo rozeznává, povážlivý,
wer gut unterscheidet. Ros. |
||
|
|||
Předchozí (124)  Strana:125  Další (126) |