125

Rozestkvěti, rozestkvíti se, ěl, ění,
erglänzen. Ryt. kř.

Rozestlati, stelu; rozestílati, rozházeti,
zerstreuen, V.; postlati, hie u. da aufbetten.

— co komu kde: r. si peřiny po zemi,
Ros., slámu po dvoře. Us.

Rozestojím se, vz Rozestáti se.

Rozestoupiti se, vz Rozstoupiti se.

Rozestřelý. R. rosička, digitaria humi-
fusa. Flor. 16. Vz Rozestříti.

Rozestříti, rozestru, el, en, ení, na Slov.
et, etí; rozestírati, rozestírávati, rozstírávati
= roztáhnouti, natáhnouti, ausbreiten, aus-,
aufspannen. Jg. — co. Páv svůj ocas ro-
zestra pyšní se. Kom. R. plachty, Pref., síti,
praporec, křídla. D. R. šátek, obilí. Prm. —
co kde: sukni pod dubem. Aesop. — co
proč. Páv ocas v pýše rozestře. Rad. zv. —
co přes co: síti přes řeku. D. — co kudy.
Slunce své jasnosti paprslky po zemi roze-
stirá. Troj. Židé úklady ty po celé říši zem-
ské rozestřeli. Sš. Sk. 236. — co na jak
dlouho: na chvíli. Sš. I. 112. (Hý.). — co
k čemu: sieti k lovu. Hus. II. 277., ZN. —
co nač: sieti na ryby. Hus. II. 256. — se,
co čím. Bohatá výmluvnost vrtkou žádostí
cti se rozstírá. Vš.

Rozesvitnouti, tnul a tl, utí = rozedníti
se, licht werden, tagen. Den r-tne. Kam.

Rozesylatel, e, m., Versender, m.

Rozesylatelství.n. R. nákladu, die Fracht-
anstalt. J. tr.

Rozesýlati, vz Rozeslati.

Rozeskřvěti = okřáti, zastr. Bibl. Vz
Roskřvěti.

Rozesýlka, y, f., die Versendung. J. tr.

Rozeškvařiti, rozškvařiti, il, en, ení;
rozeškvaŕovati, zerschmelzen. — co: máslo,
die Butter brennen. Us.

Rozešlý, zergangen, aus einander gegan-
gen. R. lid, bolesť; sněm, zerschlagen. Us.

— po čem, ausgebreitet. Jed po těle r.
V. - Jg.

Rozešoustati, vz Rozšoustati.

Rozeštvati, gegen einander aufhetzen. —
koho. Dch.

Rozeta, vz Rosette.

Rozetajiti = aufthauea machen. Psalt.

Rozeťalka, y, f., bdella, pavouk. Krok.

Rozetkati co: plátno, anfangen zu we-
ben. — R., co tkáno rozundati, aufweben. D.

Rozetknouti, knul a kl, utí, roztýkati =
rozpírati, aus einander spreitzen. — co čim.
L. — R., rozstrkati, verschiedentlich ein-
stecken. Ď. — Jg.

Rozetmíti, rozetmívati se, ěl, ění, dunkel
werden, dämmern. Us. Té.

Rozetnouti, vz Roztíti.

Rozetřásti, rozetŕásati, vz Třásti, aus
einander schütteln. — co jak. Cokoli mocně
rozetřásá bránici lidí. Kos. 01. I. 56. Vz
Roztřásti.

Rozetřitelnosť, i, f., die Zerreiblichkeit.

Rozetřitelný, zerreiblich. D.

Rozetříti, roztŕíti, rozetru, třel, třen a třín,
ení; roztírati, zerreiben. — co, koho, čím.
Kázal ho na dvě r. = přepilovati. Martini. R.
barvu štětkou. Us. — co, nač jak: na prach,
Us., masť na plátno (rozmazati). Jg. - co
s čím : máslo s vejci (rozmíchati). Us. Jg.

! Rozevdati, na různo vdáti, hie und da
verheirathen. — koho za koho: dcery ro-
zevdal za pány české. V.

Rozevřelec, lce, m. = tlučhuba, der
Schwätzer, Plauscher.

Rozevříti, vru, el, en, ení; rozvírati, breit,
weit öffnen, aufmachen. — co: pytel, ústa,
Ros., knihu. Dch. Hrdlo r-vřel vlk hltavý.
Hus. I. 301. — co, se k čemu. R. ruce
u plesání k požehnání. Kká. K vnadě se
mu srdce otvírá. Kom. — co před kým.
Větrové rozvírali propasti mořské před námi.
Marek. — čím. Rozevřev (rozpáliv se) hně-
vem otec, kázal. Č. — kde. Když topénky
v octě dobře rozevrou (se rozvaří, wenn
sie kochend zerfallen), proceď. Jg. — se
odkud kam. I zazli sě Čstmír na Kruvoj,
z širokú prsú zloba sě mu rozevře po všech
po údech. Rkk. 17.

Rozezdati se s kým (čím) = rozvésti
se, sich trennen, scheiden. A dyž je lepší,
jez si sám, a já se s tebú rozezdám. Sš. P.
458. Snad rozezdána byvši (žena samaritánka)
s některým z patera oněch mužů listem roz-
vodným. Sš. .7. 69.

Rozezleně, rozlobeně, ergrimmt. Ros.

Rozezlenosť, i, f., rozzlobenost, das Er-
grimmtsein, der Grimm. Ros.

Rozezlený; rozezlen, a, o, erbost, er-
grimmt. — na koho. Jsou hrozně na sebe
rozezleni. Ros. R. muž. Rkk.

Rozezlíti, il, en, ení, böse machen, er-
bosen. — koho. Rkk. — se na koho,
proti komu (rozhněvati se). Ros. — se
čím, nad čím. Us. Té.

Rozeznačiti, il, en, ení = rozeznati. Pal.

Rozeznalivosť, i, f., die Kennbárkeit. R.
slohu, das Stilgefühl. Nz.

Rozeznalosť, vz Rozeznanosť.

Rozeznalý, rozeznaný, entschieden. Kdoby
z rozeznalé věci po druhé vinil. Er.

Rozeznané, rozeznale, světle, jasně, deut-
lich. Ros.

Rozeznání, n., das Erkennen, Unterschei-
den. R. dobrého a zlého! D. R. činiti mezi
něčím. Br. Ty viny, které se proti Bohu
dějí, s velikým r-nim aniž bez pokání, mô-
žeme odpustiti; A jest užitečné tuto r. mezi
bázněmi. Hus. I. 340., III. 157. Poctivé-li
to bylo, to jiným u r. přepoušrím. Bart. --
R. právní, die Entscheidung. Rozepře něčí
někomu k r. pokládati. Žer. O tu žalobu
není vedlé práva r. NB. Té. Bez všeho
právního vyslyšení a r. (ohne gerichtliche
Entscheidung). V. K r. pře jakožto soudce
na stolici vstoupiti. Jg. K r. pře státi i do-
státi. Br. Věc zůstává na r., ist in suspenso.
J. tr. Kdož se r. (= rozhodnutí) lidskému
brání. Bart. 208. 27. Ortel, nález, rozsudek
neb výpověď jest té věci, o kterouž strany
odpor měly, spravedlivé vedlé práva r-ní.
Kol. 31. A tu vedlé r. těch lidí škodu za-
plať. Vl. zř. 477. — Vz S. N.

Rozeznánlivosť, i, f., moc rozeznání, die
Unterscheidungskraft. D.

Rozeznanlivý, rozeznán býti mohoucí, er-
kennbar, unterscheidbar. — od čeho. Od
němých tváří rozeznanliva učinil jsi mne. St.

Rozeznanlivý, kdo rozeznává, povážlivý,
wer gut unterscheidet. Ros.