126

Rozeznanosť, rozeznalosť, i, f., der

Unterschied. Ros.

Rozeznaný, rozeznalý, unter-, entschie-
den. Ta věc jest již rozeznala (rozsouzena).
Ros.

Rozeznatel, rozeznavač, rozeznava-
tel, e, m. = kdo rozeznává, poznává, der
Unterscheider. D., Aqu. — Ŕ., soudce, roz-
sudí, der Richter, Schiedsmann. V. Nepo-
rušený věcí r., mužný r. Jel.

Rozeznatelnosť, i, f., die- Unterscheid-
barkeit. Marek.

Rozeznatelný, unterscheidbar. Jg.

Rozeznatelství, n., umění něco rozeznati,
die Diagnostik. Balbi. zem.

Rozeznati, rozeznávati poznati rozdíl
mezi věcmi, unterscheiden, erkennen; roz-
hodnouti, rozsouditi, entscheiden. V., Jg. —
co: zvuky. Kom. Rozeznal (rozsoudil) tu
věc pilně. Kom. R. odpor. V. Soudce pře
rozeznává. Br. Blázen proto se odhání od
svědectví, že smyslu nemá, aniž můž roze-
znati pravdy (gt., poněvadž věta smyslem
jest záporna). CJB. 411. R. barvy, Dch.,
hřiechy, skutky. Hus. II. 1(61., III. Gl. To
tvrdo jest rozeznati. Hus. I. 131. — co čím.
Zvuky sluchem r. Kom. Takové změnění
přišlo na Čechy, že nerozezná oděvem, do-
mácí-li jest čili cizozemec, leč jest velmi
známý. Bls. 124. Kdo zlý n. dobrý jest,
ovocem r. 1424. Mus. 1831. 385. R. co zimou,
teplem. Har. II. 251. Mečem něco r. V. — co
od čeho. Jedno od druhého r. V. Bílé od
černého, D., zlé od dobrého. Br. — mezi čím.
Mezi nemocemi, vodami, Aqu., mezi stranami
r. (rozsouditi). V., J. tr., Vl. zř. 472. Soudce
mezi námi rozezná. Ros. Neumějíce r. mezi
kúkolem a mezi pšenicí. Hus. II. 59. — co,
koho v čem. Byliny v jejich přirozené síle
r. Byl. R. při v konciliu. Hil. R. někoho
v při. — J. tr. — koho s kým. Rozeznej
mne s přátely mými. Br. R. někoho s ně-
kým o něco. J. tr. — co kde: před radou.
Pref. Ve slovech německých rozeznati jest
w od r. Bž. 5. — po čem: po znameních.
Št, — koho oč. Strany o to rozeznej, oč
před tebou činiti mají. Pr. Soudce je o to
rozeznal. Pr. Aby nás soud o to rozeznal.
Let. 303. — J. tr. — koho oč čím. Soudce
je o to spravedlivým rozsudkem rozeznal.
Pr. — co z čeho. Let, 301., Jel. — co, koho
jak. Na takovou dálku nikoho nerozeznám.
Ml. Tak že je (křesťany) po životu, po
mravech, po řeči atd. a hned na pohled od
pohanů lze rozeznávati. Sš. II. 169. — se
kde. Rozeznává (rozsuzuje) se ta věc při
větším soudu. Pr. — adv.. Právně něco r. V.

Rozeznavací. R. znamení, Us., rok, Un-
terscheidungsjahr. J. tr.

Rozeznávání, n., das Erkennen, Unter-
scheiden. — R., das Entscheiden. R. lidských
spravedlností. Pr. měst.

Rozeznavatel, e, m., der Unterscheider.
Jel.

Rozeznavatelka, y, rozeznavatelkyně,
ě, f., die Unterscheiderin.

Rozezuavatelnice, e, f. = rozeznava-
telka. R. úmyslóv srdečných. ZN.

Rozeznávka, y, f., das Kriterium, Unter-
scheidungszeichen.

Rozezpívati se, ins Singen kommen, Ros.

Rozezrnák, u, m., rostl., triumfetta. R.
věšivý, jinolistý, červenovětvý, okrouhloulistý,
žláznatý, vejčitý, chlupovětvý, obdélný, letní,
rohatý, polotrojlaločný, okrouhlený, nej-
měkčí, aksamítný, chlupatý, proskurnfkový.
Rostl. III. b. 234. Jg.

Rozežehu, vz Rozehnati.

Rozežhu, vz Rozžžíci.

Rozežíhati, entzünden. Dch. — co čím.
Vz Rozžžíci.

Rozežíravosť, i, f., das Umsichfressen.

Rozežíravý, ätzend, um sich fressend,
krebsartig.

Rozežíti, rozeznouti, anfangen zu schnei-
den, aber die Arbeit nicht vollenden. — co :
pole. Us., D.

Rozežraný; -án, a, o, zerfressen. Us. —
R., rozpustily, ausgelassen. Us. u BruŠberka.
Mtl.

Rozežrati, rozžrati, rozežeru, rozžeru,
žral, án, ání; rozzírati, rozežrávati, auf-, zer-
fressen, aufbeissen; se, um sich fressen. —
co čím: řemen, zuby. Us. — se. Rána, rak,
oheň se rozežírá. D., Us.

Rozežvati, vz Rozžiti.

Rozfaldovati, entfalten, entrunzeln. L.

Rozflaka, y, m. a f., mluvka, vychloubač,
tlučhuba, der Prahlhans. Us. u Jilemn. Ktk.

Rozflákati, rozflekati, rozflekávati; roz-
fleknouti, knul n. kl, ut, utí = rozseknouti,
zerhauen, zerfetzen. Jg. — koho, co jak.
na kusy ho rozflekali. Ros. Celé své jmění
lumpáctvím proflekal (rozmrvil, rozházel).
Us. na mor. Drahansku. Hý.

Rozfochrovati, z něm. fächern, rozfou-
kati, rozdýmati, anfachen; foukaje rozházeti,
von einander blasen. — co čím: oheň dý-
máním r. Jel. — co kde : oheň po ohništi
(rozmetati). Ros. — Jg.

Rozfoukati, rozfouknouti, knul a kl, ut,
utí; rozfučeti, rozfukovati—foukaje rozházeti,
aus einander blasen, zerblasen, zerstäuben;
foukaje roznítiti, das Feuer aufblasen. V. —
co. Vítr seno rozfoukal (rozházel). Ros. R.
oheň (foukáním roznítiti). V. — co čím:
oheň dýmáním, měchem. — co komu. Vétr
jí ho rozfukuje, ona za ním poskakuje. Sš.
P. 608. — kudy. Vítr rozfoukal seno po
louce. Us.

Rozfrcavý = mrhavý, verschwenderisch.
U Příbora. Mtl.

Rozfrcati = promarniti, verschwenden.
U Příbora. Mtl.

Rozfučeti, vz Rozfoukati.

Rozga = rozha.

Rozgajdati = rozkasati. Mor.

Rozglábený; -en, a, o = do kořán ote-
vřený. Mor. Bkř.

Rozglajdaný, schlampet. Na mor. Zlín-
sku. Brt.

Rozglajdati, krumm austreten. - co:
boty (vyšmatlatí). U Olom. Sd. Cf. Rozglaj-
daný.

Rozgňaviti, il, en, ení, rozgňavovati =
rozhněsti, zerdrücken, zermalmen. Bern. —
co čím : nohou. Koll.

Rozha (strč. rozga, rozka), růzha (na
Slov. také: razga), y, růšť, i, f., rožďka,
rozďka, roztka, rostka, růzka, růžďka.