127

růšťka (na Slov. roždina, roždička, roz-
drnka), y, f.; kollect. roždí, roští, růždí
(na Slov. rožďa), roždíčko. R., letorosť,
ratolesť, prut, proutek. Jg. Strsl. rozga,
razga, palmes, příp. -ga. Mkl. B. 280., 281.,
67., aL. 74. Cf. Arch. für slav. Philologie
II. 620. Das Reis, der Zweig, die Ruthe
an einem Baume, die Wurzelsprosse. Leg.,
Br., Lom. Ratolesti či rozhy opatruje. Sš.
J. 240. R. palmová. BO. Ratolesti a r-hy ze-
lené. BO. — Roždí, rožtí,roští — mnoho rozeh,
das Gezweig, Reisig, Reisholz, Abholz. Kom.,
Leg., D. Náručí roždí. Kom. — Roždí, roští

= chrasť, vatrští, das Gestrüppe, Gesträuch.
Do roždí se zapletla. Troj., Us.

Rozhad, rozhod, u, m., rozhodnutí, der
Ausspruch. Ros. Vz Rozhod.

Rozhádati, rozhadnouti, vz Rozhodnouti.

Rozhádati se, in Streit gerathen. — se
oč: o nic. Us. Tč.

Rozhádka, y, f., die Debatte, Disputa-
tion. Šm.

Rozharati, aus einander bellen. — se,
ins Bellen kommen. Ros.

Rozhajdákati = rozmarniti, verschwen-
den. Slov. Bern.

Rozhájí, n., die Waldscheide. Dch.

Rozhalení, n., die Entblösung, Aufdec-
kung.

Rozhalený; -en, a, o, entblösst, unbe-
deckt. Chodí všecka r-ná. Hrdlo, ňadra roz-
halena jmieše. Rkk. 46.

Rozhaliti, il, en, ení, rozhalovati = ob-
nažiti, entblössen, bloss machen, aufdecken.

— co: krk, prsy. Us. Jg., Syeh. — čím:
rukou.

Rozhaluziti, il, en, ení, in Zweige ver-
breiten. — se. Mus.

Rozháněcí, Zertheilungs-. R. prostředky.
Dch.

Rozháněč, e, m., der Auseinandertreiber,
Vertreiber. Jg.

Rozháněti, vz Rozehnati.

Rozhaniti, il, ěn, ění, rozhaňovati, tadeln,
herabsetzen. Bern.

Rozháňka, y, f., das Umherjagen, -trei-
ben, das Geflunker. Dch.

Rozharaburditi, il, ěn, ení = rozházeti,
aus einander werfen. Koll.

Rozháralosť, i, f., die Entglühung. Šm.

Rozháralý, rozhořelý, entglüht. Bóh ny
sílil v rozháralé póldne. Rkk. 53. Cf. Deň
sě rozhořievá na poledne.

Rozháranina, y, f., der Brand. Šm.

Rozháranost', i, f., die Gluth.

Rozháraný; -án, a, o, mächtig entbrannt.
Dch. R. krev. Hdk.'

Rozhárati = rozhořeti, entgliihen, ent-
flammen. — se ke komu čím. Nekonečnou
úctou ku Pánu se r-ral. Sš. J. 166.

Rozhasiti, il, šen, ení, hašením rozměl-
niti. — co: vápno, löschen. Mráz rozhasil
kámen (rozdrobil). Jg.

Rozhavka, y, f., crocisa, hmyz. Krok.

Rozhaz, u, m. rozházka. Nemá nic na
r. Us. u Solnice.

Rozházení, n., die Zerwerfung.

Rozházený; -en, a, o, durch einander
geworfen. Sem tam r. Us. Dch.

Rozházeti, vz Rozhoditi.

Rozházivý člověk = útrata, verschwen-
derisch. V Kunv. Msk.

Rozházka, y, f., rozhazování, das Ver-
schleudern. R. pamětních penízů. Us. Dch.
Má peníze na r-ku Us.

Rozhazlivý, zerwerflich. R. hnůj (měkký).
Vaň. hosp.

Rozhazování, n., vz Rozhoditi.

Rozhemzati se, rozlézti se, aus einander
kriechen. Ros.

Rozhladiti, il, zen, ení; rozhlazovati =
přehyby vyhladiti, durchglätten, ausbügeln.

— co čím: přehyby žehličkou.
Rozhlaholiti, il, en, ení, rozhlaholati,

ausposaunen, bekannt machen. Ros. — co. Us.

Rozhlas, u, m., rozhlášení, pověst', das
Gerücht. Ráj, Puch.

Rozhlásati; rozhlásiti, il, šen, ení, roz-
hlašovati = hlasem roznésti, oznámiti, ver-
kündigen, Gerücht verbreiten, in Ruf bringen,
ruchbar machen; se, erschallen, in Ruf kom-
men, ruchbar werden. Jg. - abs. Vešlo-li
co v známosť tajně, nerozhlašuj. Kom. Co
pověsť nese, nehlásá (nerozhlašuje i. e.
moudrý). Kom. — co, koho. Rozhlašovati
nevěru. J. tr. R. tajemství, pověsť, D., něčí
jméno. Br. Rozhlásil mne, že jsem lakomý.
Jel. — co kudy: po všem světě, V., po
vší zemi. Br. Já jsem rozhlášená po celé
dědině. Sš. P. 343. Víra vaše se rozhlašuje
po celém světě. Sš. I. 22. — koho zač:

za kacíře. D...... (se) o kom, o čem. O síle

něčí r. Vrat. Prohlašovala se řeč o něm.
Proch. — se. Rozhlásila se pověsť. D. —
komu. Všem se rozhlásilo. Zák. sv. Ben.

— kde. Rozhlásilo se slovo u Židů. Proch.
Štěkání psů v údolí se rozhlašovalo (se roz-
léhalo). Biancof. — Háj. — o čem kam.
O čemž se široce do jiných zemí rozhlásilo.

— kdy kde o čem. Po několika létech po
všem světě se rozhlašovalo o víře jejich. Sš.
Sk. 149.

Rozhlásí, n., die Disharmonie. Hank.

Rozhlasitel, e, m., der Bekanntmacher.

Rozhlasitelka, y, rozhlasitelkyně, ě,
f., die Bekanntmaeherin. Jg.

Rozhlásiti, vz Rozhlásati.

Rozhlasitý, weit erschallend. Dch..,

Rozhlasný, kundbar, ruchbar.

Rozhlášeuec, nce, m., rozhlášený, ein
Famoser, Berüchtigter. D.

Rozhlášení, n., die Ruchbarmachung.

Rozhlášenosť, i, f., die Ruchbarkeit, Be-
kanntwerdung. D. R. nabyti. Dch.

Rozhlášený; rozhlášen, a, o, ruchbar,
berühmt, weltbekannt. Rozhlášeným býti.
Široce r. Jel. Mužové rozumu rozhlášeného.
Mudr. Škola daleko široko r-ná. Us. Němc.
Pověsť vysoce r-ná. Let. 102. R-né město
světoznámé (Atheny). Sš. Sk. 203. (Hý.). —
kde: světem r. Us. Dch. — R. = zlopo-
věstný, berüchtigt. R. zloděj. D.

Rozhlašovač, rozhlašovatel, e, m., der
Kundmacher, Ausbreiter, Aussprenger. Jg.

Rozhlašovačka, rozhlašovatelka, y,
rozhlasovatelkyně, ě, f., die Kundmacherin.

Rozhlašování, n., die Bekannt-, Ruchbar-
machung, Verkündigung, Ausbreitung. Jg.

Rozhlašovaný; -án, a, o, öfters bekannt
gemacht.