128

Rozhlašovati, vz Rozhlásiti.

Rozhled, u, m., rozhledění, bystrý pohled,
das genaue Sehen. — R., rozhlídka, die Fern-
sicht, der Fernblick. R-dy činiti, sich orien-
tiren. Dch. R-dy po světě, die Weltumschau.
Dch. Na hoře té se r. milý na všecky strany
otvírá. Sš. Mt. 2. Apoštol otvírá tu r. do
úrad božích. Sš. I. 115. (Hý.). Čím výše vy-
stoupíš, tím širší rozhled. Pk. Má dobrý r.
Us. — R. literami, die literarische Revue.
Dch.

Rozhlédání, n., das Umsehen, die Um-
sicht.

Rozhlédati; rozhleděti, ěl, ěn, ění; roz-
hlednouti, dnul a hlédl, utí; rozhlížeti, (na
Mor. rozhlízeti) = různo hleděti, pozorně pro-
hlídati, rozvazovati, genau sehen, sich um-
sehen, auf alle Seiten sehen. — se = vůkol
hleděti, ohlížeti se, sich umsehen. Jg. — Snad
by púščal rozhlédaje (pozor maje). Výb. I.
223. — se po čem: po krajině, Us., po ži-
votě. Němc.

Rozhledati se = mnoho hledati, sich
müde suchen, zersuchen. Kdybych se roz-
hledal, nenašel bych to. Us.

Rozhledný, weit aussehend. Dch.

Rozhlídka, y, f., das Diorama. Šm. Vz
Rozhled.

Rozhlobiti, il, en, ení, rozhlobovati =
rozebrati, aus einander nehmen, auflösen.
Slov.

Rozhlodati = rozhrýzti, zernagen. Ros.

— co čím: myš zuby šat rozhlodala.
Rozhlučeti, el, ení = hlukem pohnouti,

beleben, wecken (durch Gesang, Töne atd.).

— co: něčí srdce. Č.

Rozhlučiti, il, en, ení, ertönen lassen.
Dch. — co.

Rozhmnožditi, il, ěn, ění, rozhmoždovati,
udusati, zerstampfen. — co čím: kladivem.
Us.

Rozhmyziti se, il, ení, rozlézti se, aus-
einander kriechen. Ros.

Rozhnati, vz Rozehnati.

Rozhnětiti, il, ěn, ění — roznítiti, ent-
flammen. — koho k čemu. K závisti aby
je rozhnětil. M.

Rozhněvalý, erzürnt. Pán Bůh r-lý. Bart.
350. 18.

Rozhněvání, n., die Erzürnung. Snadný
k r. V.

Rozhněvaný; -án, a, o, erzürnt. R-ný,
že sa mu oči iskria. Mt. S. Dělal r-ného.
Dch.

Rozhněvati, rozhněvávati = k hněvu po-
hnouti, popuditi, erzürnen, unwillig machen,
aufbringen, entrüsten; se, zornig werden,
sich erzürnen. V., Jg. — koho. BO. Nevíš-li
urození a zachování svého, rozhněvej sou-
seda nejbližšího, povíť povahu života tvého.
Prov. Bohu slouží tak, aby čerta nerozhněval.
Us. Co sem vás kdy rozhněvala, odpusťte
rané to pro Boha. Sš. P. 452. R. pánka. Hus
I. 107. — koho, se na koho. Rozhněval
ho na sebe. D., Br. Rozhněval se na bratra.
Us. Král se na to r val, do vězení Dorku
dal; Tak ju dlóho namlóval, až se na ňu
rozhněval; Jak se na tě r-vám, utnu tobě
hlavu. Sš. P. 8., 172., 690. Kat se na to
r-val, od razu jí hlavu sťal (od razu — honem).

Na Ostrav. Tč. — koho čím. Ml., Rk. Slo-
víčkem mne rozhněvá. Er. P. 114. Rozhněval
se rydem Hospodin. Žer. Pověz ty mně můj
synečku, čím sem tě r-la. Sš. P. 598. — se
o něco. Mudr. — se z čeho. Z toho se
Vlasta rozhněvala. Háj. Z toho kníže náru-
živě se rozhněval. Háj. Velice se z toho
r-val. Us. u Rychn., Let. 21., Pass. 203., 213.
Dvořák se rozhněva z toho. Žk. 290. — si
koho. R-la sem si šohajíčka svého, nemožu
ho udobřit, Sš. P. 277. — se komu. Syn
sa jí rozplakal, pán sa jí rozhněval. Sš. P.
140. — si koho proč. R-la sem si ho (mi-
lého) pro jedno slovečko, že sem mu ne-
řekla: Jdi š Bohem, srdečko. Sš. P. 782. —
proti komu. Proti národu nemoudrému
r-vám vás. Sš. I. 110. Proti Aronovi lítě se
r-vav. BO. — se jak. R-val se vší myslí
(iratus est animo). BO. — že. Milenka se
r-la, že všech jablek nedostala. Sš. P. 752.

— se v čem. Had sě rozhněvav v svej
chlipie (bujnosti). Mus. — se čeho. Toho
jsem se srdečně rozhněvala. St. skl. IV. 168.

Rozhnísti, hnětu, hnětl, ení, roshnětati,
zerkneten. Ros. — co čím: hrozny šlapáním,
lisem.

Rozhniti, hniji, il, ití, rozhnívati = hni-
tím se rozděliti, durch Schwüren aus einander
gehen Šrám té rány opět se obnoví a roz-
hnie. Št. N. 333. Cecek rozhnil. Jád.

Rozhnízditi se, il, ěn, ění, rozmnožiti se,
sich vermehren, sich überall festsetzen. —
se kde. Rozhnízdili se po Čechách. Puch.
Cizí řeč v té zemi se rozhnízdila. Puch.

Rozhnojiti, il, en, ení; rozhnojovati =
v hnůj obrátiti, zerdüngen, faulen machen;
učiniti, aby se hnojilo, schwären machen. —
co: pole. Ros. — se, podbírati se, schwären.
Bern.

Rozhoblovati, zerhobeln. — co: prkno.

Jg-

Rozhod, u, m., rozhodnutí, rozhodování,
t. j. a) roz-, usouzení, rozeznání, die Ent-
scheidung, Erörterung. R. o věcech víry. Sš.
Sk. 185.; b) umínění, »myslení, úřada, od-
hodlání, die Erschliessung, der Entschluss,
der gefasste Vorsatz. Sv. Lukáš totiž nečiní
rozdílu mezi větším a menším r-dem Jidáše.
Sš. J. 213. (Hý.). Vz Rozhad.

Rozhoda, y, f., rozhod, die Entscheidung,
Sv. Petr proto jednal o poslední soudní rdě;
Což co nejdříve stalo se ihned po násilné
oné r-dě. Sš. Sk. 25., 75. (Hý.). — R., der
entscheidende Moment, die Krisis. R. jest
posud na váze. Dch.

Rozhodati se, losen. Šm.

Rozhodce, e, rozhodčí, ího, m., der.
Schiedsrichter. Tč., Kos. Ol. I. 168. Jakub
(mladší) r-čím byl při otázce. Sš. II. 21.

Rozhoditi, il, zen, ení (na Slov. děn, dění); '
rozházeti, el, en, ení; rozhozovati, rozhazovati,
rozhodívati = na různo hoditi, zerwerfen,
aus einander werfen, zerschmeissen; marně
vydati, verschleudern ; rozhodnouti, přemys-
liti, entscheiden. Jg. — abs. Ta ručnice
rozhazuje (broky daleko od sebe hází). Sp.

— co: dům, zeď, D.; peníze, zboží (pro-
mrhati), Us.; mlýn (rozebrati ku křesání);
kolo vodu rozhazuje (rozstřikuje). Vys. Císař
pán povídá, že rozhází všecko. Sš. P. 584. —



	128

	Rozhlašovati, vz Rozhlásiti. Rozhled, u, m., rozhledění, bystrý pohled, das genaue Sehen. — R., rozhlídka, die Fern- sicht, der Fernblick. R-dy činiti, sich orien- tiren. Dch. R-dy po světě, die Weltumschau. Dch. Na hoře té se r. milý na všecky strany otvírá. Sš. Mt. 2. Apoštol otvírá tu r. do úrad božích. Sš. I. 115. (Hý.). Čím výše vy- stoupíš, tím širší rozhled. Pk. Má dobrý r. Us. — R. literami, die literarische Revue. Dch. Rozhlédání, n., das Umsehen, die Um- sicht. Rozhlédati; rozhleděti, ěl, ěn, ění; roz- hlednouti, dnul a hlédl, utí; rozhlížeti, (na Mor. rozhlízeti) = různo hleděti, pozorně pro- hlídati, rozvazovati, genau sehen, sich um- sehen, auf alle Seiten sehen. — se = vůkol hleděti, ohlížeti se, sich umsehen. Jg. — Snad by púščal rozhlédaje (pozor maje). Výb. I. 223. — se po čem: po krajině, Us., po ži- votě. Němc. Rozhledati se = mnoho hledati, sich müde suchen, zersuchen. Kdybych se roz- hledal, nenašel bych to. Us. Rozhledný, weit aussehend. Dch. Rozhlídka, y, f., das Diorama. Šm. Vz Rozhled. Rozhlobiti, il, en, ení, rozhlobovati = rozebrati, aus einander nehmen, auflösen. Slov. Rozhlodati = rozhrýzti, zernagen. Ros. — co čím: myš zuby šat rozhlodala. Rozhlučeti, el, ení = hlukem pohnouti, beleben, wecken (durch Gesang, Töne atd.). — co: něčí srdce. Č. Rozhlučiti, il, en, ení, ertönen lassen. Dch. — co. Rozhmnožditi, il, ěn, ění, rozhmoždovati, udusati, zerstampfen. — co čím: kladivem. Us. Rozhmyziti se, il, ení, rozlézti se, aus- einander kriechen. Ros. Rozhnati, vz Rozehnati. Rozhnětiti, il, ěn, ění — roznítiti, ent- flammen. — koho k čemu. K závisti aby je rozhnětil. M. Rozhněvalý, erzürnt. Pán Bůh r-lý. Bart. 350. 18. Rozhněvání, n., die Erzürnung. Snadný k r. V. Rozhněvaný; -án, a, o, erzürnt. R-ný, že sa mu oči iskria. Mt. S. Dělal r-ného. Dch. Rozhněvati, rozhněvávati = k hněvu po- hnouti, popuditi, erzürnen, unwillig machen, aufbringen, entrüsten; se, zornig werden, sich erzürnen. V., Jg. — koho. BO. Nevíš-li urození a zachování svého, rozhněvej sou- seda nejbližšího, povíť povahu života tvého. Prov. Bohu slouží tak, aby čerta nerozhněval. Us. Co sem vás kdy rozhněvala, odpusťte rané to pro Boha. Sš. P. 452. R. pánka. Hus I. 107. — koho, se na koho. Rozhněval ho na sebe. D., Br. Rozhněval se na bratra. Us. Král se na to r val, do vězení Dorku dal; Tak ju dlóho namlóval, až se na ňu rozhněval; Jak se na tě r-vám, utnu tobě hlavu. Sš. P. 8., 172., 690. Kat se na to r-val, od razu jí hlavu sťal (od razu — honem).	Na Ostrav. Tč. — koho čím. Ml., Rk. Slo- víčkem mne rozhněvá. Er. P. 114. Rozhněval se rydem Hospodin. Žer. Pověz ty mně můj synečku, čím sem tě r-la. Sš. P. 598. — se o něco. Mudr. — se z čeho. Z toho se Vlasta rozhněvala. Háj. Z toho kníže náru- živě se rozhněval. Háj. Velice se z toho r-val. Us. u Rychn., Let. 21., Pass. 203., 213. Dvořák se rozhněva z toho. Žk. 290. — si koho. R-la sem si šohajíčka svého, nemožu ho udobřit, Sš. P. 277. — se komu. Syn sa jí rozplakal, pán sa jí rozhněval. Sš. P. 140. — si koho proč. R-la sem si ho (mi- lého) pro jedno slovečko, že sem mu ne- řekla: Jdi š Bohem, srdečko. Sš. P. 782. — proti komu. Proti národu nemoudrému r-vám vás. Sš. I. 110. Proti Aronovi lítě se r-vav. BO. — se jak. R-val se vší myslí (iratus est animo). BO. — že. Milenka se r-la, že všech jablek nedostala. Sš. P. 752. — se v čem. Had sě rozhněvav v svej chlipie (bujnosti). Mus. — se čeho. Toho jsem se srdečně rozhněvala. St. skl. IV. 168. Rozhnísti, hnětu, hnětl, ení, roshnětati, zerkneten. Ros. — co čím: hrozny šlapáním, lisem. Rozhniti, hniji, il, ití, rozhnívati = hni- tím se rozděliti, durch Schwüren aus einander gehen Šrám té rány opět se obnoví a roz- hnie. Št. N. 333. Cecek rozhnil. Jád. Rozhnízditi se, il, ěn, ění, rozmnožiti se, sich vermehren, sich überall festsetzen. — se kde. Rozhnízdili se po Čechách. Puch. Cizí řeč v té zemi se rozhnízdila. Puch. Rozhnojiti, il, en, ení; rozhnojovati = v hnůj obrátiti, zerdüngen, faulen machen; učiniti, aby se hnojilo, schwären machen. — co: pole. Ros. — se, podbírati se, schwären. Bern. Rozhoblovati, zerhobeln. — co: prkno. Jg- Rozhod, u, m., rozhodnutí, rozhodování, t. j. a) roz-, usouzení, rozeznání, die Ent- scheidung, Erörterung. R. o věcech víry. Sš. Sk. 185.; b) umínění, »myslení, úřada, od- hodlání, die Erschliessung, der Entschluss, der gefasste Vorsatz. Sv. Lukáš totiž nečiní rozdílu mezi větším a menším r-dem Jidáše. Sš. J. 213. (Hý.). Vz Rozhad. Rozhoda, y, f., rozhod, die Entscheidung, Sv. Petr proto jednal o poslední soudní rdě; Což co nejdříve stalo se ihned po násilné oné r-dě. Sš. Sk. 25., 75. (Hý.). — R., der entscheidende Moment, die Krisis. R. jest posud na váze. Dch. Rozhodati se, losen. Šm. Rozhodce, e, rozhodčí, ího, m., der. Schiedsrichter. Tč., Kos. Ol. I. 168. Jakub (mladší) r-čím byl při otázce. Sš. II. 21. Rozhoditi, il, zen, ení (na Slov. děn, dění); ' rozházeti, el, en, ení; rozhozovati, rozhazovati, rozhodívati = na různo hoditi, zerwerfen, aus einander werfen, zerschmeissen; marně vydati, verschleudern ; rozhodnouti, přemys- liti, entscheiden. Jg. — abs. Ta ručnice rozhazuje (broky daleko od sebe hází). Sp. — co: dům, zeď, D.; peníze, zboží (pro- mrhati), Us.; mlýn (rozebrati ku křesání); kolo vodu rozhazuje (rozstřikuje). Vys. Císař pán povídá, že rozhází všecko. Sš. P. 584. —