129

co kde: hnůj na poli, trávu, popel po
louce. Us. — co komu: ječmen drůbeži.
D. — Vítr ji ho (seno) rozhazuje, ona za ním
poskakuje. Sš. P. 608. — co jak. Že celó
Landavo na prach rozházíme. Sš. P. 584.
By myslivě a rozvážlivě rozhodil (rozhodl).
St. skl. — co kam: dobrodiní na nevděčné.
Jel. — se. Máme stejně (v kartách atd.), roz-
hoďme se, stechen. Us.

Rozhodlaní, n., der Entschluss. Celá věč-
nost závisí od svobodného r. vůle. Sš. II. 139.

Rozhodlanosť, i, f., die Entschlossenheit.

Rozhodlati, rozhodlávati = spořádati, roz-
děliti, vertheilen. — co. Ros. — se — roz-
mysliti se, ustanoviti se, sich entschliessen.
Krok. — s inft. Rozhodlal se tedy (Pavel)
navštíviti v nově církve. Sš Sk. 187.

Rozhodně, entschieden. Často lépe: na-
prosto. Brt.

Rozhodnice, e, f., zastr., die Dialektik.
M. Beneš.

Rozhodník, a, m., der Spruchmann. Šm.
Vz Rozhodce.

Rozhodnouti (na Slov. rozhodnouti), dnul
a dl, ut, utí; rozhádati, rozhodovati — roz-
souditi, entscheiden, erörtern; se = rozmy-
sliti se, sich entschliessen; rozhněvati se,
sich zerkriegen. Jg. — abs. Nebyl, kdoby
rozhodl. Kom. Dlouho váhalo vítězství, až
dělostřelsťvo rozhodlo. Sych. — co: ro-
zepři, odpor, V., koho. Br. R. rovnici —
rozřešiti, lösen. Nz. - koho podlé čeho:
strany podlé práva. V. — mezi kým: mezi
stranami. V. — co z čeho. Smrž. — co
kde. Nemohu to na mysli rozhodnouti. V.
Společné vážné záležitosti na obecných sně-
mech rozhodovali. Sš. II. 3. — co čím:
losem, Us., kostkou. Sych. Pokud se nále-
zem soudním nerozhodne. Us — nad čím.
Beznadějná porážka nad odvisností naší roz-
hodla, Sych. — co kdy: po slyšení strany
druhé r. J. tr. — R. v. něčem (rozeznati).
J. tr. V zásadě něco r. Sš. Sk. 175. — kde.
Vz R. o čem. — proč. To r-dlo pro všeckyčasy života jeho. Sš. I. 2. —jak. Konečně
o někom r. Dch. A nade vše jiné důvody
rozhoduje okoličnosť. Sš. II. 17. — si co.
Když si' to člověk r-dne (uváží to). U Ry-
chnova, Msk. — koho oč. J. tr. — se oč
= rozhněvati se. Rozhádali se o právo. Ms.
pr. pr. — se k čemu. Nemohu se k tomu
rozhodnouti, abych to učinil. Us. — o čem.
Us. Posud se o tom nerozhodlo. Dch. Aby
se ukázalo, kdo v církvi o věcech víry má
rozhodovati. Sš. Sk. 176. — se kdy. Po
tu chvíli se nerozhodl. Us. Dch.

Rozhodnutelný, spruchreif. Šm.

Rozhodnutí, n., die Entscheidung. R, od-
poru. V. R. císařské ode dne 27. října 1873.,
lépe: dané dne 27. ř. nebo: jehož datum
27. ř. Šb. Mnozí také: ze dne 27. ř. R, ve
věcech, ježto se týkají kněh pozemkových,
Cognition in Grundbuchssachen. J. tr. , R.
učiniti, eine E. treffen. Dch. Důvod r. Šm.

Rozhodnutý; rozhodnut, a, o, entschie-
den. R. vítězství, Sych., pre, Kom., válka,
Kram. — Jg.

Rozhodný, positiv. R. úsudek (jistící),
Marek, závěrek. Presl. — R., ausschlag-
gebend, entschieden. R. doba, Šf., krise, obrat,

rána, skutek, Nz., řeč. Na r-dném místě.
Dch. R. přísaha, der Schiedseid. Borový.

Rozhodovati, vz Rozhodnouti.

Rozhodující, massgebend, ausschlag-
gebend. Us. Dch.

Rozhojnění, n., die Vermehrung. R. statku,
Ros., náboženství, V., poctivosti, přátel. Kom.

Rozhojnčnosť, i, f., die Vermehrung.

Rozhojněný; -en, a, o, vermehrt,

Rozhojnilosť, i, f. — rozhojněnosť.

Rozhojnilý, vermehrt, Br.

Rozhojnitel, e, m., der Vermchrer.

Rozhojnitelka, y, f., die Vcrmehrerin.

Rozhojniti, il, ěn, ôní; rozhojňovati =
rozmnožiti, rozšířiti, mehren, vermehren, ver-
vielfältigen. Jg. — co : příjmy, peníze, slova,
D., nepravosť. — co kde čím. Knihu na
mnoha místech pěknými povídkami r. V.
R, zemi zbožím. Háj. R. rozum v sobě.
Byl. — se v čem. V moudrosti víc a více
se kochati a tím i v blaženosti se r-jňovati.
Sš. J. 68. Se v moudrosti r. Pr. živ. A. —
se. Rozhojňuje se potěšení, utrpení naše.
Kom. — se snad co. Milosť nad hřích se
rozhojnila. Žid. — se na koho Mnohem
více milosť boží na mohé se r-la, Sš. 1.62.
— se čím. Církve rozhojňovaly se počtem
každodenně. Sš. Sk. 188. (Hý.). — co v co.
Význam rozhojňujeme u veliké bohactví.
Bž. 223. — se k čemu. Plod, jenžby se
r-nil k účtu vašemu. Sš. II. 185.

Rozholiti, il, en, ení, rozholovati, ent-
hüllen, entblössen. Ros. — co kde.

Rozhon, u, m., příp. -nь. Mkl. B. 115. —
R., das Auseinandertreiben. Šm. — R,, der
Anlauf. Dch. — R. V r. orati = - orati pole
z obou delších krajů (stran) tak, že brázdy
leží proti hranicím sousedním a že poslední
brázda prostředkem pole se vyorá. Mor. Šd.,
Bkř. — R-ny, meze mezi poli. U mor. Ostravy.
Mtl. — R,, odhrnovačka, deska při pluhu,-
das Streichbrett, Pta.

Rozhonek, nku, m., hostina s tancem. Sš.
P. 767.

Rozhoniti, vz Rozehnati.

Rozhor, u, m., brázda mezi záhony,Furche
zwischen zwei Beeten. V. R, z roz-or (za-
mezuje hiat). Prk. Př. 25. Rozhorení se voda
svozuje. V. R-ry dělati (na příč). Kom.,
proháněti, Us., vyhnati. Puch. — R,, pole,
das Feld, die Flur. Puch. — Jg.

Rozhoradlo, a, n., der Krautstrich (ein
Rechen, v oekon.). Šm.

Rozhořalý, entflammt, entbrannt, erglüht.
R. seraf. Dch.

Rozhoraný = smutný, traurig, melan-
cholisch.

Rozhorati, melancholisch werden. Děti,
které byly veselé, najednú rozhorají. Na
Ostrav. Tč.

Rozhořčení, n., kyselost, die Erbitterung.

Rozhořčenosť, i, f., die Er-, Verbitte-
rung. Us. Dch.

Rozhořčený; -en, a, o, ver-, erbittert, Us.

Rozhořčilosť, i, f., die Erbitterung. Vše-
likou mysli r. mimo sebe pustiti. Sš. Sk. 23(5.

Rozhořčiti (na Slov. rozhorončiti), il, en.
ení; rozhořčovati, rozhorčívati = rozpáliti,
erhitzen. Pass. — co, se čím. Klisna chti-
vostí se rozhorčila. Ja. Mosaz ohněm se r-čil.