131

Rozhráti, vz Rozehráti.

Rozhřáti, vz Rozehřáti.

Rozhrděti, ěl, ění, stolz werden. Mus. —
proti komu. Pal.

Rozhřebati, rozhrabati, aus einander
scharren. — co. Na Ostrav. Tč.

Rozhřecha, y, f. = rozhřešení. R-chy
u církve boží hledati. Sš. L. 85.

Rozhřešení, n., rozhříšení, odpuštění hří-
chů, die Entsiindigung, Lossprechung, Abso-
lution. R. přijati, Háj., V., nedati. Ctib. Vz S.
N., Hus., vz násl.

Rozhřešený; -en, a, o, von Sünden los-
gesprochen. Aqu.

Rozhřešitelný = rozhřešný. Jg.

Rozhřešiti, rozhříšiti, il, en, ení; rozhře-
šovati = hříchův osvoboditi. R. z rozřešiti.
Vz Ht. Brs. 49. Entsündigen, von Sünden
lossprechen. — abs. Ó by páni a kniežata
chtěla mše slúžiti, křtíti, kázati slavně v ko-
stele, zpoviedati a rozhřešovati, řekli by
kněžie, že to jest kacieřstvie. Hus. I. 180.
-- jak. Jedni jsú, jenž velebiece kněžstvo
pravie, by bez jich rozhřešenie nižádný ne-
mohl rozhřešen býti. Hus. II. 343. — koho.
Kněz rozhřešuje kající. Kom. Kněz nemóž
hřiešného r., jedné ač jest právě kající a pán
Bóh ho rozhřešie. Hus. II. 163. —' Hus. II.
44., 161., 162., 273., 268. Papež musi Čechy
r. Dal. 107. — koho od čeho: od hříchů.
Karyon., Hus. I. 340. — čeho: hříchů. Št.
Papež každého móž r. všech hřiechov. Št.
239. Daj mi a já tě r-ším toho, cos učinil
proti bratru svému. Hus. II. 287. — Výb.
I. 434., St. skl. IV. 226. Papež Čechy kletby
rozhřešil. T.

Rozhřešný, mohoucí býti rozhřešen, ver-
zeihlich, erlässlich, absolvirbar. Jg.

Rozhřešování, n., die Entsiindigung.
Štelc., Hus. I. 120.

Rozhřešovati, vz Rozhřešiti.

Rozhřetí, n., vz Rozhřiti.

Rozhřeva, y, f., rozhřiti, das Erwärmen.

Rozhříšení, n. = rozhřešení. R. žádal. V.

Rozhříšiti = rozhřešiti. V.

Rozhřiti, vz Rozehřáti.

Rozhřiti, n., das Erwärmen. Jg.

Rozhřitý ; -it, a, o, erwärmt, zerlassen.

Rozhřívání, n., die Erwärmung, Schmel-
zung, Aufthauung. Us.

Rozhřívati, vz Rozehřáti.

Rozhřiněti, rozehřměti se, ins Donnern
kommen. L.

Rozhrna, y, m., marnotratník:, der Ver-
schwender. Na Mor. Bkř. To je člověk v.
Us. Hý.

Rozhrňati — rozhrnouti. Mor. Sd.

Rozhrnouti, ul, ut, utí ; rozhrnovati. —
co čím: chmel lopatou, von einander thun,
entrollen. R. prapor rukou. — co komu.
Seděl sokol na topole, rozhrňal si peří svoje.
Sš. P. 696.

Rozhrnovák, u, m. R. sněhu, der Schnee-
pflug. Us. Dch.

Rozhrochati, hrochaje rozehnati, aus ein-
ander knallen; ins Knallen bringen. Ros. —
koho.

Rozhrom, u, m., rozbití nepřátel, die
Zerstreuung des Feindes. L.

Rozhromenec, nce, m., rozprášený, der
Flüchtling. L.

Rozhromiti, il, en, ení, rozehnati, roz-
ptýliti, rozplašiti, zerstreuen. -- co, koho:
nepřítele, den Feind zerstreuen, schlagen. L.

Rozhroutiti, il, cen, ení rozdrtiti, zer-
malmen C. — co čím.

Rozhroziti, il, žen, ení, rozhrozovati, er-
schrecken. — koho. Leg. — se, sich ent-
setzen; sich zerdrohen. Rozhroziv se, vrátil
se. Leg. — se komu. Kdyby se mu r-zil,
nic nedbá. Us.

Rozhruběti, ěl, ění, dick, grob werden. Jg.

Rozhrušiti (zastr.), rozkrušiti, il, en, ení
= roztlouci, zerschmettern. — co. I roz-
hrušichu vsie bohy. Rkk. 8. Vz vysvětlení
v Gb. Hl. 108.

Rozhryznouti, znul, ut, utí; rozhrýzti,
hryzu, hryzl, zen, ení; rozhryzo-
vati, zerbeissen, zernagen. — co. Kdo chce
jádro, musí skořápku rozhryznouti. Koll.

Rozhučelý, erbraust; mürrisch. Us. Dch.

Rozhuda, y, f., tvaroh se smetanou n.
s čerstvým máslem rozmíchaný, v obec. řeči:
toleranc (z lat,), die Toleranz. — R., tlustá
ženská, dickes Weib. Us.

Rozhudaný. Pípot jich jest radosť r-ná.
Sš. Srn. bs. 29.

Rozhudlařiti, il, en, ení. — co, etwas
zu hudeln anfangen. Ros.

Rozhuhňati, zum Schnuffeln bringen. —
se na koho,

Rozhujati, verjucken, verschwenden. Na
Ostrav. Tč.

Rozhuk, u, m., das Getöse, Toben. L.

Rozhukati = rozzlobiti, wild machen. —
se, wild verden, toben.

Rozhupkati, ins Hüpfen bringen. Ros.

Rozhupovati, vz Rozhoupati.

Rozhůrka, rozhorka, y, f. — brázda,
die Furche. Hšv.

Rozhustiti, il, stěn, ění, rozhouštěti. ěl.
ěn, ění, dicht, zahlreich machen. — se. Pří-
klad v Jg. Slov. uvedený nenáleží sem, po-
něvadž v něm m. rozhustí má státi rozhostí.

Rozhútati si, sieh in etwas finden, etwas
verstehen. Nie si r. neví. Bern.

Rozhuzdať — rozhoupati. U Opav. Klš.

Rozhvězdí, n., hvězdy, das Gestirn, die
Sterne. Puch.

Rozhvízdati, ins Pfeifen bringen. — koho.

— se, ins Pfeifen kommen. Ros.
Rozhýbati; rozehnouti, ul, ut, utí = roz-
houpati, in Bewegung, in Schwung bringen
o. setzen, in Gang bringen. Us. — co: zvon.

— co čím: rukou. — se, in Bewegung o.
Schwung kommen. Dch.

Rozhýrati, rozhýřiti, il, en, ení, verthun.

— co čím s kým: pitím s karamády. Us.

Rozcházeti, vz Rozejíti.

Rozcházka, y, f., rozchod, das Ausein-
andergehen. Bern.

Rozehechlati = rozpizlati. Na Ostrav. Tč.

Rozchechtati, na Slov. rozchechochati,

ins Kichern bringen. — koho čím: šprýmy.

— se, ins Kichern kommen. Ros.
Rozchladitel, e, m., der Erkälter. Jg.
Rozchladiti, il, en, ení, rozchlazorati,

kühl machen, erkälten, abkühlen. Tabl. diet.
15. — co čím.



	131

	Rozhráti, vz Rozehráti. Rozhřáti, vz Rozehřáti. Rozhrděti, ěl, ění, stolz werden. Mus. — proti komu. Pal. Rozhřebati, rozhrabati, aus einander scharren. — co. Na Ostrav. Tč. Rozhřecha, y, f. = rozhřešení. R-chy u církve boží hledati. Sš. L. 85. Rozhřešení, n., rozhříšení, odpuštění hří- chů, die Entsiindigung, Lossprechung, Abso- lution. R. přijati, Háj., V., nedati. Ctib. Vz S. N., Hus., vz násl. Rozhřešený; -en, a, o, von Sünden los- gesprochen. Aqu. Rozhřešitelný = rozhřešný. Jg. Rozhřešiti, rozhříšiti, il, en, ení; rozhře- šovati = hříchův osvoboditi. R. z rozřešiti. Vz Ht. Brs. 49. Entsündigen, von Sünden lossprechen. — abs. Ó by páni a kniežata chtěla mše slúžiti, křtíti, kázati slavně v ko- stele, zpoviedati a rozhřešovati, řekli by kněžie, že to jest kacieřstvie. Hus. I. 180. -- jak. Jedni jsú, jenž velebiece kněžstvo pravie, by bez jich rozhřešenie nižádný ne- mohl rozhřešen býti. Hus. II. 343. — koho. Kněz rozhřešuje kající. Kom. Kněz nemóž hřiešného r., jedné ač jest právě kající a pán Bóh ho rozhřešie. Hus. II. 163. —' Hus. II. 44., 161., 162., 273., 268. Papež musi Čechy r. Dal. 107. — koho od čeho: od hříchů. Karyon., Hus. I. 340. — čeho: hříchů. Št. Papež každého móž r. všech hřiechov. Št. 239. Daj mi a já tě r-ším toho, cos učinil proti bratru svému. Hus. II. 287. — Výb. I. 434., St. skl. IV. 226. Papež Čechy kletby rozhřešil. T. Rozhřešný, mohoucí býti rozhřešen, ver- zeihlich, erlässlich, absolvirbar. Jg. Rozhřešování, n., die Entsiindigung. Štelc., Hus. I. 120. Rozhřešovati, vz Rozhřešiti. Rozhřetí, n., vz Rozhřiti. Rozhřeva, y, f., rozhřiti, das Erwärmen. L. Rozhříšení, n. = rozhřešení. R. žádal. V. Rozhříšiti = rozhřešiti. V. Rozhřiti, vz Rozehřáti. Rozhřiti, n., das Erwärmen. Jg. Rozhřitý ; -it, a, o, erwärmt, zerlassen. Rozhřívání, n., die Erwärmung, Schmel- zung, Aufthauung. Us. Rozhřívati, vz Rozehřáti. Rozhřiněti, rozehřměti se, ins Donnern kommen. L. Rozhrna, y, m., marnotratník:, der Ver- schwender. Na Mor. Bkř. To je člověk v. Us. Hý. Rozhrňati — rozhrnouti. Mor. Sd. Rozhrnouti, ul, ut, utí ; rozhrnovati. — co čím: chmel lopatou, von einander thun, entrollen. R. prapor rukou. — co komu. Seděl sokol na topole, rozhrňal si peří svoje. Sš. P. 696. Rozhrnovák, u, m. R. sněhu, der Schnee- pflug. Us. Dch. Rozhrochati, hrochaje rozehnati, aus ein- ander knallen; ins Knallen bringen. Ros. — koho. Rozhrom, u, m., rozbití nepřátel, die Zerstreuung des Feindes. L.	Rozhromenec, nce, m., rozprášený, der Flüchtling. L. Rozhromiti, il, en, ení, rozehnati, roz- ptýliti, rozplašiti, zerstreuen. -- co, koho: nepřítele, den Feind zerstreuen, schlagen. L. Rozhroutiti, il, cen, ení rozdrtiti, zer- malmen C. — co čím. Rozhroziti, il, žen, ení, rozhrozovati, er- schrecken. — koho. Leg. — se, sich ent- setzen; sich zerdrohen. Rozhroziv se, vrátil se. Leg. — se komu. Kdyby se mu r-zil, nic nedbá. Us. Rozhruběti, ěl, ění, dick, grob werden. Jg. Rozhrušiti (zastr.), rozkrušiti, il, en, ení = roztlouci, zerschmettern. — co. I roz- hrušichu vsie bohy. Rkk. 8. Vz vysvětlení v Gb. Hl. 108. Rozhryznouti, znul, ut, utí; rozhrýzti, hryzu, hryzl, zen, ení; rozhryzo- vati, zerbeissen, zernagen. — co. Kdo chce jádro, musí skořápku rozhryznouti. Koll. Rozhučelý, erbraust; mürrisch. Us. Dch. Rozhuda, y, f., tvaroh se smetanou n. s čerstvým máslem rozmíchaný, v obec. řeči: toleranc (z lat,), die Toleranz. — R., tlustá ženská, dickes Weib. Us. Rozhudaný. Pípot jich jest radosť r-ná. Sš. Srn. bs. 29. Rozhudlařiti, il, en, ení. — co, etwas zu hudeln anfangen. Ros. Rozhuhňati, zum Schnuffeln bringen. — se na koho, Rozhujati, verjucken, verschwenden. Na Ostrav. Tč. Rozhuk, u, m., das Getöse, Toben. L. Rozhukati = rozzlobiti, wild machen. — se, wild verden, toben. Rozhupkati, ins Hüpfen bringen. Ros. Rozhupovati, vz Rozhoupati. Rozhůrka, rozhorka, y, f. — brázda, die Furche. Hšv. Rozhustiti, il, stěn, ění, rozhouštěti. ěl. ěn, ění, dicht, zahlreich machen. — se. Pří- klad v Jg. Slov. uvedený nenáleží sem, po- něvadž v něm m. rozhustí má státi rozhostí. Rozhútati si, sieh in etwas finden, etwas verstehen. Nie si r. neví. Bern. Rozhuzdať — rozhoupati. U Opav. Klš. Rozhvězdí, n., hvězdy, das Gestirn, die Sterne. Puch. Rozhvízdati, ins Pfeifen bringen. — koho. — se, ins Pfeifen kommen. Ros. Rozhýbati; rozehnouti, ul, ut, utí = roz- houpati, in Bewegung, in Schwung bringen o. setzen, in Gang bringen. Us. — co: zvon. — co čím: rukou. — se, in Bewegung o. Schwung kommen. Dch. Rozhýrati, rozhýřiti, il, en, ení, verthun. — co čím s kým: pitím s karamády. Us. Rozcházeti, vz Rozejíti. Rozcházka, y, f., rozchod, das Ausein- andergehen. Bern. Rozehechlati = rozpizlati. Na Ostrav. Tč. Rozchechtati, na Slov. rozchechochati, ins Kichern bringen. — koho čím: šprýmy. — se, ins Kichern kommen. Ros. Rozchladitel, e, m., der Erkälter. Jg. Rozchladiti, il, en, ení, rozchlazorati, kühl machen, erkälten, abkühlen. Tabl. diet. 15. — co čím.