Předchozí (131)  Strana:132  Další (133) |
|
|||
132
|
|||
|
|||
Rozchlácholiti, il, en, ení, besänftigen,
beschwichtigen. — koho čím: dobrými slovy. Rozchlachuniti se nad čím, hell, laut
auflachen. Na Ostrav. Tč. Rozchlapiti, il, en, ení, otevříti. — co:
dvéře, aufreissen. D. Rozchlastati, versaufen. — co na čem:
peníze na kořalce. Na Ostrav. Té. — se, zu saufen anfangen. Us. Hý. Rozchlaštiti, il, ěn, ění, zerschlagen. -
co komu: hlavu. Us. na Ostrav. Tč. Rozchlazení, n., refrigerium. BO.
Rozchlemtati, zerschlabbern. Ros. — co
kde. Rozchleptati = rozchlemtati.
Rozehlípati se, ins Schluchzen kommen.
Rozchlípiti, il, en, ení = rozevříti, klaf-
fend machen. — co. Krok. — se, sich öffnen. Rozchlipka, y, f. Jž-ky, nryina, mlži,
mají misky na jednom n. na obou koncích vždy otevřené, nohy malé, dychací rourky srostlé. Vz Střenka, Sašeň, Kropenka. Frč. 223. Rozchlostati, rosmrskati, mit Ruthen zer-
hauen. L. Rozchloumati, rozcuchati, zerwirren. Us.
— co čím. Rozchloupauý; -án, a, o - nečesaný,
ungekämmt. Mor. Bkř. Chodí celý r. Us. Hý.
Rozchlupacenosť, i, f., chlupatost, die
Struppigkeit. Jg. Rozehlupacený;-en, a, o, struppig, zottig.
R. vlasy. V. Rozchlupatěti, öl, čni, zottig werden.
Ros. Rozchlupatiti, il, cen, ení, struppig ma-
chen. — co, koho. Ros. Rozehmatati = rozchytati. U Olom. Sd.
Rozchmuřiti se. Snadno se jim zachmuří,
snadno rozchmuří. Němc. Vz Chmouřiti. Rozchňápati = roztlouct, zerschlagen. —
co: nádobu. U Opavy. Klš. — co kdy: za rok troje boty r. Us. Rozchod, u, m., rozjití, das Auseinander-
gehen. Po rozchodu té rady. Troj. R. v tělo cviku. Km. Roz-chod! Ausein-ander! Csk. R. stroje, der Anlauf. Šp. — R., loučení se, Abschied, m. Při r-du přišli jsme na roz- cestí. Sych. — R., chod, prospěch, der Fort- gang, das Gedeihen. V. — R. ostrý, sedum acre, rostl. Schd. II. 306. R. modrý. Na Ostrav. Tč. Rozchodění, n. R., na Slov.=: rozšlapání,
die Zertretung. R. střevíce. Bern:. — R., roz- chod. Bern. Rozchoděný, na Slov. — rozšlapaný, zer-
treten. R. střevíc. Bern. — R., rozjetý, zer- fahren. Bern. Rozchoditi, vz Rozejíti.
Rozchoditosť, i, f., prostrannost', die Aus-
gebreitetheit. Jg. Rozchoditý — prostranný, ausgebreitet,
breit. V. Rozchodná, vz Rozehodný.
Rozchodnice, e, f., v Krkonš. = veselka
ku konci přástev. Kb. Rozchodník, u, m., rostl, sedum, das
Knabenkraut, die Fetthenne, die Hauswurz. |
R. obecný, s. telephium, die knollige Fett-
henne, šestiřadý, s. sexangulare, S. N., ostrý n. tučný mužík, sedum acre, der Mauer- pfeffer, das schwarze Fettkraut, bílý, s. album, das weisse Fettkraut, Čl. 46., rů- žový, s. rhodiola, nachový, s. purpureum, skalní, s. rupestre, roční, s. annuum, horní, s. alpestre, úzkolistý, s. boloniense, huňatý, s. villosurn, Čl. Kv. 354 , vz FB. 97., Slb. 565., strminný, červenavý, ostrý, šírolistý. Jg. — R., pupeník, scrophularia nodosa, die Braun-, Sauwurz. Aqu. — R., vranní mýdlo, cras- sula minor, rostl. Rozchodilikový. R. voda. Čern. Vz Roz-
chodník. Rozchodný, co se rozchází, was von ein-
ander geht. R. řeka. Ros. — R., k rozchodu náležející, Abschieds-. R. kázání n. na roz- chodnou n. na rozchodné; na rozchodnou píti. Us. Kópím já ti pentlu modró, to máš milá na rozchodiló. Sš. P. 348. Když mne na r-dnou políbil. Er. P. 104. a. Představení na r-dnou. Dch. Rozchocholatiti, il, cen, ení, den Schopf
aus einander thun. Ros. Rozchochtati se = rozchechtati sc. Aesop.
Rozchopiti, il, en, ení, rozchápati, roz-
chopovati, weggreifen, wegraffen. — co. Rozchořeti se, il, eni, rozchorovati se =
rozstonati se, erkranken. L. Vz Ochořeti. Rozchorovati se, erkranken. Šm. Vz
Rozchořeti se. Rozchotniti = roschatiti, pohodnout i, an-
feuern, aneifern. — s inft. I byl (Petr) roze- chvěn a rozchotněn příkazu anjelova po- slechnouti. Sš. Sk. 143. Vz Rozchntniti. Rozchovati, rozchovávati, hie und da
verstecken, verwahren. — co kam kde : šaty do skrýší v domu svém. Eus. — se, sich hie und da verstecken. R-li se. Pre f. — R., anfangen zu tragen. R. dítě. Us. Rozchramostiti, il, štěn, ění, zerfahren,
zerwühlen. — co: cestu. Us. u Olom. Sd. Rozehraniti = rozhnouti. — co čím:
obilí lopatou. Opav. Klš. Rozchvapalý — rozchřapělý.
Rozchřápati a rozkřápati; rozchřápnouti,
rozkřápnouti, pnul a pl, ur, utí; rozchřapá- vati, rozkřapávati = rozbiti, zerschlagen, zerbrechen. Jg. — co: hrnec, Ros., čím: udeřením. Rozchřapělý, rozchřapalý hrnec, zer-,
angeschlagen. Ros. Rozchrastek, stku, m., hamparátí, hara-
burdí, staré věci, Rumpelzcug, n. Us. Dch. Rozchrastěný; -ěn, a, o, zerwackelt. R.
stůl, bečka. Us. Dch. Rozchrastiti, il, štěn, ění, zerwackeln,
zerschütteln. — co. Us. Dch. Rozchřibiti se, sträuchig Herauswachsen,
Blätter bekommen. Na Ostrav. Tč. Rozchľleti, el, ení, rozházeti, aus einander
werfen. — co kam: peníze mezi lidi. Us. Rozehrochtati, aus einander grunzen : ins
Grunzen bringen. — koho: prase. Ros. Rozchrouniti, il, ěn, ění, rozdrchaii, roz-
váleti. — co: postel. Us. Všk. Rozchroustati; rozchroustnouti, strnul a
stí, ut, utí, zerknorpeln. — co čím: ořechy zuby. Us. |
||
|
|||
Předchozí (131)  Strana:132  Další (133) |