Předchozí (132)  Strana:133  Další (134) |
|
|||
133
|
|||
|
|||
Rozchůd, chodu, m. R. ostrý. Vz Rozchod.
Mor. Tč. Rozchuchliti, il, en, ení, den Klumpen
entwickeln. Ros. Rozchumeliti, il, en, ení, rozchumelovati,
rozehumelovávati, aus einander walken. Ros. Rozchumlati, rozchumlávati. — co, koho
čím: někomu rukou vlasy, zerzausen. Rozchuravěti se, ěl, ční, erkranken. Ros.
— čím: nastuzením.
Rozchutiti, il, cen, ení = rozchutniti. L.
Rozchutnání, n., das Entzücken. R. v ná-
boženství. Št. Rozchutnati, rozchutnávati se, chuti na-
byti, Wohlgefallen haben, Lust bekommen. Výb. I. 641., Št. — se v čem: v milosti. Št. - s iuft. Tak se rozchutnali mluviti, že . . . St. let. 294. Rozcliutniti, il, ěn, ční, chuti dodati,
Lust einflössen. — koho k čemu. Us. Dch. Vz Rozchotniti, aus Rand u. Band bringen. Rozchvácení, n., die Wegraffung, Plün-
derung. Jg. Rozchvácený; -cen, a, o, aus einander
genommen, geplündert. Rozchvátiti, il, en, ení, zu loben anfangen.
— koho. Mus.
Rozchvat, u, m. — rozchvácení.
Rozchvátati; rozchvátiti, il, cen, ení; roz-
chvacovati, rozchvátávati = rozchytati, ro- zebrati, rozsapati, roztahati, rozundati, weg- nehmen, wegraffen, plündern. Jg. — Kořisti po nich pozůstalé jsou rozchvátány a roze- brány od lidu královského. Skl. 1030. — co: kořisť, Pulk, pozůstalosť, Sych., město. Kom. - co mezi kým. Rozchvátili mezi sebou jmění naše. Br. Rozchvěj, e, f. = rozkyv. Nz.
Rozchvíti, chvěji, ěl, ěn n. ín, ění; roz-
chvívati, wankend machen, zerschwenken. Ros. — co. — se, schwanken, beben. Rozchybati, rozchybovati — rozhazo-
vati, aus einander werfen. — co kde: pe- níze po krčmách, seno po lúce. Na Ostrav. Tě. Rozchytati; rozchytili, il, cen, ení; roz-
chycovati, rozchytárati, zerfangen, zerreissen, hie und da fangen, auffangen; pokoupiti, aufkaufen. Jg. — koho nač: na špice oštípů. Kom. — R., rozhrnouti. — co: šat. BO. Rozina, y, f., Rosalia, die Rosine.
Rozinka, rozinka, y, f., lépe: hrozinka,
odvozeno-li toto slovo od hrozen, což není jisto, poněvadž to má Němec: Rosine, An- gličan : raisins, Francouz: raisins. Mk. Vz Mz 297. R-ky = sušené jahodky hroznů, die, Rosinen. V., Kom. — R. Vachetkova = při- hlouplá ženská. Na mor. Zlínsku. Brt. Rozinkovatěti, ěl, ění, rosinenartig wer-
den, eintrocknen. Vino r-tí. Us. Rozinkovátý, rosinkovitý, rosinenförmig.
Jg.
Rozinkový, Rosinen-. R. jádro, koláč. Us
Rozinočervený, rosinenroth. D. exc.
Rozinový, růžový, Rosen-. R. barva. Ros.
Roziště, růžiště, é, n., der Rosengarten.
Ros. Roziva, y, f., ceria, hmyz muchovitý. Krok.
Rozívený = rozpustilý. Us. u Strakn.
Vz Rozjívený. |
Rozjabluhka, y, f., der Lieblingsapfel-
baum. Po zahrádce chodila, r-ku sadila. Sš. P. 437. Rozjachati = rozjechati. Us. Hý.
Rozjamiti se, dostati jámu, otevříti se,
sich zerklüften. Zem se r-ía. Ostrav. Tč. Rozjančený; -en, a, o = rozzlobený, er-
zürnt. Us. Všk. Rozjančiti, il, en, ení = rozzlobiti, erzür-
nen. Us. Všk. — koho. Rozjapati, schnell aus einander nehmen.
— co: ovoce. Ostrav. Tč. Rozjapiti, rozjapnouti, schnell öffnen. =
co: ruku. Ostrav. Tč. Rozjařený; -en, a, o, lebhaft erregt. Us.
Dch. Rozjařiti, il, en, ení — popuditi, rozhně-
vati, aufregen, entrüsten. — koho. — se čím: vínem. — se na koho = rozhněvati: na žalobníky. Měst. bož. Rozjásati, ins Jauchzeh bringen. — se,
anfangen zu jauchzen. Ros. Rozjasiti,il,en, ení = zděsiti, in Schrecken
setzen. Slov. Bern. Rozjasněti, ěl, ění, licht, klar, hell werden.
Jg.
Rozjasniti, il, ěn, ění; rozjasňovati, licht,
klar, hell machen, aufheitern, aufklären. —
co: čelo. Dch. Láska oko rozjasní. Nej. — se (kdy). Na tu zprávu tvář jeho se roz- jasnila. Jg. R-lo se. Us. Tč., Sš. P. 300. Rozjati, öffnen, aufthun. — co: hubu. Na
Ostrav. Tč. Rozjatuosť, i, f., die Zerlegbarkeit. L.
Rozjatný, zerlegbar. Vz Rozejmouti. L.
Roz(j)ayený; -en, a, o, aufgesperrt. R.
huba. Na Ostrav. Tč. Rozjaviti, il, (in, ení, rozjavnouti : = roz-
dávili, öffnen, aufsperren. — co: gymbu (hubu). Na Ostrav. Tč. Rozječený; -en, a, o, weit, sehr brausend,
brausend aufgewühlt. Dch. Rozječiti, il, en, ení, zum Brausen auf-
regen. Šm. — co. Rozjed, u, m., rozjídání. R. kostí, caries,
der Beinfrass. Rozjedený; -den, a, o, zerfressen. R.
krtice. — R., rozhněvaný, heftig erbittert. Vz Rozjediti. Rozjedinčený, zertheilt. Am.
Rozjediti, il, děn, ění; rozjedovati—roz-
jitřiti, rozhněvati, ergrimmen, erbosen. — koho. Zlob. — se = rozhněvati se. Na Slov. Rozjedka, y, f., euplocamus, hmyz. Krok.
Rozjedlina, y, f., bolaví, které se roz-
jídá, fressendes Geschwür, Zerfressenheit. R. v ústech. Čern. — R., na Mor., rozjedlosť, bujnosť, D., Frechheit f. Rozjedlosť, i, f., verbreitete üble Eigen-
schaft. R. vředu. — R., bujnosť, svévolnost, die Frechheit. Mor. Jg. Rozjedlý, který se rozjedl, verbreitet von
üblen Sachen, um sich gefressen. R. praši- vosť, vřed. — R., hněvivý, rozjitřený, er- grimmt, erbosst. — čím. Hněvem jako jedem r. Ob. Pan. — R. = bujný, frech, na Mor. D. Rozjednání, n., zastr. = rozdíl, Unter-
schied, m. Mezi túto věcí a onú veliké jest rozjednáme. M. |
||
|
|||
Předchozí (132)  Strana:133  Další (134) |