133

Rozchůd, chodu, m. R. ostrý. Vz Rozchod.
Mor. Tč.

Rozchuchliti, il, en, ení, den Klumpen
entwickeln. Ros.

Rozchumeliti, il, en, ení, rozchumelovati,
rozehumelovávati, aus einander walken. Ros.

Rozchumlati, rozchumlávati. — co, koho
čím: někomu rukou vlasy, zerzausen.

Rozchuravěti se, ěl, ční, erkranken. Ros.

— čím: nastuzením.

Rozchutiti, il, cen, ení = rozchutniti. L.

Rozchutnání, n., das Entzücken. R. v ná-
boženství. Št.

Rozchutnati, rozchutnávati se, chuti na-
byti, Wohlgefallen haben, Lust bekommen.
Výb. I. 641., Št. — se v čem: v milosti. Št. -
s iuft. Tak se rozchutnali mluviti, že . . .
St. let. 294.

Rozcliutniti, il, ěn, ční, chuti dodati,
Lust einflössen. — koho k čemu. Us. Dch.
Vz Rozchotniti, aus Rand u. Band bringen.

Rozchvácení, n., die Wegraffung, Plün-
derung. Jg.

Rozchvácený; -cen, a, o, aus einander
genommen, geplündert.

Rozchvátiti, il, en, ení, zu loben anfangen.

— koho. Mus.

Rozchvat, u, m. — rozchvácení.

Rozchvátati; rozchvátiti, il, cen, ení; roz-
chvacovati, rozchvátávati = rozchytati, ro-
zebrati, rozsapati, roztahati, rozundati, weg-
nehmen, wegraffen, plündern. Jg. — Kořisti
po nich pozůstalé jsou rozchvátány a roze-
brány od lidu královského. Skl. 1030. —
co: kořisť, Pulk, pozůstalosť, Sych., město.
Kom. - co mezi kým. Rozchvátili mezi
sebou jmění naše. Br.

Rozchvěj, e, f. = rozkyv. Nz.

Rozchvíti, chvěji, ěl, ěn n. ín, ění; roz-
chvívati, wankend machen, zerschwenken.
Ros. — co. — se, schwanken, beben.

Rozchybati, rozchybovati — rozhazo-
vati, aus einander werfen. — co kde: pe-
níze po krčmách, seno po lúce. Na Ostrav.
Tě.

Rozchytati; rozchytili, il, cen, ení; roz-
chycovati, rozchytárati, zerfangen, zerreissen,
hie und da fangen, auffangen; pokoupiti,
aufkaufen. Jg. — koho nač: na špice oštípů.
Kom. — R., rozhrnouti. — co: šat. BO.

Rozina, y, f., Rosalia, die Rosine.

Rozinka, rozinka, y, f., lépe: hrozinka,
odvozeno-li toto slovo od hrozen, což není
jisto, poněvadž to má Němec: Rosine, An-
gličan : raisins, Francouz: raisins. Mk. Vz
Mz 297. R-ky = sušené jahodky hroznů, die,
Rosinen. V., Kom. — R. Vachetkova = při-
hlouplá ženská. Na mor. Zlínsku. Brt.

Rozinkovatěti, ěl, ění, rosinenartig wer-
den, eintrocknen. Vino r-tí. Us.

Rozinkovátý, rosinkovitý, rosinenförmig.

Jg.

Rozinkový, Rosinen-. R. jádro, koláč. Us

Rozinočervený, rosinenroth. D. exc.

Rozinový, růžový, Rosen-. R. barva. Ros.

Roziště, růžiště, é, n., der Rosengarten.
Ros.

Roziva, y, f., ceria, hmyz muchovitý. Krok.

Rozívený = rozpustilý. Us. u Strakn.
Vz Rozjívený.

Rozjabluhka, y, f., der Lieblingsapfel-
baum. Po zahrádce chodila, r-ku sadila. Sš.
P. 437.

Rozjachati = rozjechati. Us. Hý.

Rozjamiti se, dostati jámu, otevříti se,
sich zerklüften. Zem se r-ía. Ostrav. Tč.

Rozjančený; -en, a, o = rozzlobený, er-
zürnt. Us. Všk.

Rozjančiti, il, en, ení = rozzlobiti, erzür-
nen. Us. Všk. — koho.

Rozjapati, schnell aus einander nehmen.
— co: ovoce. Ostrav. Tč.

Rozjapiti, rozjapnouti, schnell öffnen. =
co: ruku. Ostrav. Tč.

Rozjařený; -en, a, o, lebhaft erregt. Us.
Dch.

Rozjařiti, il, en, ení — popuditi, rozhně-
vati, aufregen, entrüsten. — koho. — se
čím: vínem. — se na koho = rozhněvati:
na žalobníky. Měst. bož.

Rozjásati, ins Jauchzeh bringen. — se,
anfangen zu jauchzen. Ros.

Rozjasiti,il,en, ení = zděsiti, in Schrecken
setzen. Slov. Bern.

Rozjasněti, ěl, ění, licht, klar, hell werden.

Jg.

Rozjasniti, il, ěn, ění; rozjasňovati, licht,

klar, hell machen, aufheitern, aufklären. —
co: čelo. Dch. Láska oko rozjasní. Nej. —
se (kdy). Na tu zprávu tvář jeho se roz-
jasnila. Jg. R-lo se. Us. Tč., Sš. P. 300.

Rozjati, öffnen, aufthun. — co: hubu. Na
Ostrav. Tč.

Rozjatuosť, i, f., die Zerlegbarkeit. L.

Rozjatný, zerlegbar. Vz Rozejmouti. L.

Roz(j)ayený; -en, a, o, aufgesperrt. R.
huba. Na Ostrav. Tč.

Rozjaviti, il, (in, ení, rozjavnouti : = roz-
dávili, öffnen, aufsperren. — co: gymbu
(hubu). Na Ostrav. Tč.

Rozječený; -en, a, o, weit, sehr brausend,
brausend aufgewühlt. Dch.

Rozječiti, il, en, ení, zum Brausen auf-
regen. Šm. — co.

Rozjed, u, m., rozjídání. R. kostí, caries,
der Beinfrass.

Rozjedený; -den, a, o, zerfressen. R.
krtice. — R., rozhněvaný, heftig erbittert.
Vz Rozjediti.

Rozjedinčený, zertheilt. Am.

Rozjediti, il, děn, ění; rozjedovati—roz-
jitřiti, rozhněvati, ergrimmen, erbosen. —
koho. Zlob. — se = rozhněvati se. Na Slov.

Rozjedka, y, f., euplocamus, hmyz. Krok.

Rozjedlina, y, f., bolaví, které se roz-
jídá, fressendes Geschwür, Zerfressenheit. R.
v ústech. Čern. — R., na Mor., rozjedlosť,
bujnosť, D., Frechheit f.

Rozjedlosť, i, f., verbreitete üble Eigen-
schaft. R. vředu. — R., bujnosť, svévolnost,
die Frechheit. Mor. Jg.

Rozjedlý, který se rozjedl, verbreitet von
üblen Sachen, um sich gefressen. R. praši-
vosť, vřed. — R., hněvivý, rozjitřený, er-
grimmt, erbosst. — čím. Hněvem jako jedem
r. Ob. Pan. — R. = bujný, frech, na Mor.
D.

Rozjednání, n., zastr. = rozdíl, Unter-
schied, m. Mezi túto věcí a onú veliké jest
rozjednáme. M.