134

Rozjednati = rozjednotiti, rozděliti, ein-
theilen. — co. Pass. — se od čeho. To ne-
velmi od postu se rozjednává (liší). M.

Rozjednotiti, il, cen, ení; rozjednocovati
= rozdvojiti, veruneinigen, zertrennen, ent-
zweien. Jg. — koho. On je rozjednotil, čím:
pomluvami.

Rozjednovati = rozděliti, trennen. Slov.
Bern. — R.= rozeznati, unterscheiden. Bern.

Rozjechati, zerfahren. — co: cestu. Roz-
jechaná cesta. Na Ostrav. Tč. — se. Až se
kůň rozjechá (rozběhne), potym (potom) ho-
nem pojede. Ib. Tč. — R. se, rozjeti se, sich
trennen. Vz Rozjachati.

Rozjem, u, m., rozjímání, die Betrach-
tung, das Nachsinnen. Dch.

Rozjemce, e, m., rozeznatel, der Schieds-
richter. L.

Rozjemnosť = rozjatnost. L.

Rozjenmý = rozjatný. L.

Rozjesněti, zastr. = rozjasněti. Aqu.

Rozjeti, jedu, jeď, jel, jet, jetí; rozjezditi,
il, ěn, ění; rozjížděti, ěl, ěn, ění, jeda roz-
děliti, rozmělniti, zer-, durchfahren; projíti,
projeti, durchwandeln, durchgehen; se, zum
Fahren ansetzen; různo jeti, aus einander
fahren, reiten. Jg. — co: bláto. Ros. — co
čím: kolem mez (rozděliti). — se. Půh. II.
247. Rozjel se (rozehnal se). Ros. Rozjeli se
(různo jeli). V. Vojna se rozjela (se skončila).
St, skl. — se na koho. Ros. — se (s čeho)
jak. Tristram rozjede se s sedání s veselím.
St. skl. R-li se mírem. Dal. 92. Jedni po
druhých se rozjeli. Žer. — se proti komu.

— se kudy. R-li se po rozličných vlastech.
GR.

Rozjtetí, n., vz Rozjeti.

Rozjetina, y, f., rozjetá cesta. Šm.

Rozjetosť, i, f., die Zerfahrenheit. Šm.

Rozjetý; -jet a, o, zerfahren, durchge-
fahren. — R., v běhu jsoucí, im Lauf be-
griffen. R..kola. Ráj.

Rozjevení, n., das Oeffnen. R. jeho úst.
BO.

Rozjeviti, il, en, ení, öffnen, aufthun. —
co: své čelisti. BO. Potom r-viv Job ústa
svá prokle svój dom. BO. — na koho: R-ví
na té ústa. BO.

Rozjezd, u, m., rozjetí, die Trennung. Při
rozjezdu se to stalo. Ros. — R., rozjetí se,
rozehnání, der Ansatz, Anlauf. Prudkým
r-dem hnal proti němu. Exc.

Rozjezditi, vz Rozjeti.

Rozježiti, il, žen, ení; rozježovati, strup-
pig machen, zerzausen. — co komu: vlasy.

— R., rozhněvati, aufbringen. Je všecek
rozježený. Us. Hý. — koho čím; se na
koho (zornig werden). Us.

Rozjídání, n., das Zerfressen, Weiter-
greifen des Geschwüres usw. Čern.

Rozjídati, vz Rozjísti.

Rozjídavosť, i, f., fressende Beschaffen-
heit. Jg.

Rozjídavý, um sich fressend, krebsartig.
R. rána, Bř., vřed, Reš., neštovice. Star. let.

Rozjih, u, m., jih, odměk, obleva, das Thau-
wetter. D.

Rozjihlý, aufgethaut. — čím: láskou k li-
dem. Krok.

Rozjihnouti, hl, utí; rozjíhati = rozpu-
stiti se, aufthauen, schmelzen. — od čeho.
Sníh od teplé noci rozjihl. Štelc. — se v co.
Duše celá tehdy v kráse žije, život v pouhý
cit se rozjihne. Sš. Bs. 176.

Rozjímání, n., rozbírání, das Zerlegen,
Auseinandernehmen; die Erläuterung. Nz. R.
v díly; Opt. — R., uvažování, přemítání na
mysli, die Betrachtung, Meditation, das Be-
denken. V. O tom jsem častá sám s sebou r.
mel. Sych. Schvalné hledání nějaké známosti
dle určitých pravidel stává se rozjímáním.
Ještě pak není od místa r., jež tu vykladatelé
činí. Sš. Sk. 169. V r. něco vzíti. Žer. Vz
Reflexe.

Rozjímatelný, contemplativus. Měst. bož.

Rozjímati; rozejmouti, ul, utí; rozjati n.
rozjíti, rozjal, at, n. rozňal a ňat; rozjímá-
vati = rozundati, roztáhnouti, rozebrati, von
einander nehmen o. thun; přemýšleti, rozbí-
rati, přemítati na mysli, meditiren, be-
trachten, bedenken, durch-, nach-, über-
denken, nachsinnen, besinnen. Jg. — co.
Čím víc lásku tvou rozjímám, víc tě milo-
vati žádám. Sš. P. 68. To často rozjímej.
Sš. P. 51. (Duše) měla by co r. a vážiti pilně.
Hus II. 55. — co komu. A my sobě roz-
jímáme smrť Ježíše pána. Sš. P. 772. — co
jak. Ústavní myslí přikázanie božská r-má
a pamatuje. Hus III. 84. — o čem kde:
o štěstí v mysli, V., o něčem v radě. Us. —
co mezi kým. Rozličné věci mezi sebou
rozjímati. Troj. — o čem s kým (raditi se).
Troj. Sám s sebou r. Jel.— co kde: něco
u sebe. Br. — oč. Potom o to mezi sebou
r-li. Let. 422. — nad čím. R-li nad nimi
(divnými těmi věcmi); Tu se mysli, která
nad pravdou rozjímá, víc a více rozbřeskuje.
Sš. L. 27., J. 47. — že. Rozjímej, že jest
lépe počestně umříti než hanebně živu býti.
Us.

Rozjímavosť, i, f., přemýšlivosť, die Be-
trachtung. Mus.

Rozjímavý život, bohomyslný, beschau-
liches, contemplatives Leben. Dch., Sš. J. 29tí.,
Nz.

Rozjinačiti, il, en, ení, rozjinačovati,
aus einander thun. Na Ostrav. Tč. — co.

Rozjiskřiti, il, en, eni, rozjiskřovati, fun-
keln machen. — co. Us.

Rozjísti, rozjím, jedl, den, dení; rozjídati.
Vz Jísti. — co - rozhrýzti, zerfressen. Vřed
tělo rozjídá. — koho — rozhněvati, erbittern.
— se = rozšiřovati se, um sich fressen, sich
verbreiten. Rána, rak se rozjídá. V. Rozjídá
se jako rak. Jg. Potřebí jest přetrhnouti to
zlé prve, nežby se dále rozjedlo. V. — Prot.
69. — se kde. Kacířství Ariovo rozjedlo se
po všech církvích východních. V.

Rozjišiti, il, en, ení, jauchig machen;
rozhořčiti, ergrimmen. L.

Rozjíti, vz Rozejíti.

Rozjitřenosť, i, f., Aufregung, f. Aby r.
uchlácholil. Sš. Sk. 40.

Rozjitřiti, il, en, ení, od strsl. jetro, die
Blatter, sr. strněm. eitar. Mkl. B. 86 Sr. lit.
aitrus, herbe, geil. Mkl. aL. 39. Sš. Sk. 167.
odvodí r. od slova játra, jež dle staré fysio-
logie byla sídlem všech nižších pochotí. (Hý.).
Eitern machen. — co: ránu. — se, schwären