Předchozí (133)  Strana:134  Další (135) |
|
|||
134
|
|||
|
|||
Rozjednati = rozjednotiti, rozděliti, ein-
theilen. — co. Pass. — se od čeho. To ne- velmi od postu se rozjednává (liší). M. Rozjednotiti, il, cen, ení; rozjednocovati
= rozdvojiti, veruneinigen, zertrennen, ent- zweien. Jg. — koho. On je rozjednotil, čím: pomluvami. Rozjednovati = rozděliti, trennen. Slov.
Bern. — R.= rozeznati, unterscheiden. Bern. Rozjechati, zerfahren. — co: cestu. Roz-
jechaná cesta. Na Ostrav. Tč. — se. Až se kůň rozjechá (rozběhne), potym (potom) ho- nem pojede. Ib. Tč. — R. se, rozjeti se, sich trennen. Vz Rozjachati. Rozjem, u, m., rozjímání, die Betrach-
tung, das Nachsinnen. Dch. Rozjemce, e, m., rozeznatel, der Schieds-
richter. L. Rozjemnosť = rozjatnost. L.
Rozjenmý = rozjatný. L.
Rozjesněti, zastr. = rozjasněti. Aqu.
Rozjeti, jedu, jeď, jel, jet, jetí; rozjezditi,
il, ěn, ění; rozjížděti, ěl, ěn, ění, jeda roz- děliti, rozmělniti, zer-, durchfahren; projíti, projeti, durchwandeln, durchgehen; se, zum Fahren ansetzen; různo jeti, aus einander fahren, reiten. Jg. — co: bláto. Ros. — co čím: kolem mez (rozděliti). — se. Půh. II. 247. Rozjel se (rozehnal se). Ros. Rozjeli se (různo jeli). V. Vojna se rozjela (se skončila). St, skl. — se na koho. Ros. — se (s čeho) jak. Tristram rozjede se s sedání s veselím. St. skl. R-li se mírem. Dal. 92. Jedni po druhých se rozjeli. Žer. — se proti komu. — se kudy. R-li se po rozličných vlastech.
GR. Rozjtetí, n., vz Rozjeti.
Rozjetina, y, f., rozjetá cesta. Šm.
Rozjetosť, i, f., die Zerfahrenheit. Šm.
Rozjetý; -jet a, o, zerfahren, durchge-
fahren. — R., v běhu jsoucí, im Lauf be- griffen. R..kola. Ráj. Rozjevení, n., das Oeffnen. R. jeho úst.
BO. Rozjeviti, il, en, ení, öffnen, aufthun. —
co: své čelisti. BO. Potom r-viv Job ústa svá prokle svój dom. BO. — na koho: R-ví na té ústa. BO. Rozjezd, u, m., rozjetí, die Trennung. Při
rozjezdu se to stalo. Ros. — R., rozjetí se, rozehnání, der Ansatz, Anlauf. Prudkým r-dem hnal proti němu. Exc. Rozjezditi, vz Rozjeti.
Rozježiti, il, žen, ení; rozježovati, strup-
pig machen, zerzausen. — co komu: vlasy. — R., rozhněvati, aufbringen. Je všecek
rozježený. Us. Hý. — koho čím; se na koho (zornig werden). Us. Rozjídání, n., das Zerfressen, Weiter-
greifen des Geschwüres usw. Čern. Rozjídati, vz Rozjísti.
Rozjídavosť, i, f., fressende Beschaffen-
heit. Jg. Rozjídavý, um sich fressend, krebsartig.
R. rána, Bř., vřed, Reš., neštovice. Star. let. Rozjih, u, m., jih, odměk, obleva, das Thau-
wetter. D. Rozjihlý, aufgethaut. — čím: láskou k li-
dem. Krok. |
Rozjihnouti, hl, utí; rozjíhati = rozpu-
stiti se, aufthauen, schmelzen. — od čeho. Sníh od teplé noci rozjihl. Štelc. — se v co. Duše celá tehdy v kráse žije, život v pouhý cit se rozjihne. Sš. Bs. 176. Rozjímání, n., rozbírání, das Zerlegen,
Auseinandernehmen; die Erläuterung. Nz. R. v díly; Opt. — R., uvažování, přemítání na mysli, die Betrachtung, Meditation, das Be- denken. V. O tom jsem častá sám s sebou r. mel. Sych. Schvalné hledání nějaké známosti dle určitých pravidel stává se rozjímáním. Ještě pak není od místa r., jež tu vykladatelé činí. Sš. Sk. 169. V r. něco vzíti. Žer. Vz Reflexe. Rozjímatelný, contemplativus. Měst. bož.
Rozjímati; rozejmouti, ul, utí; rozjati n.
rozjíti, rozjal, at, n. rozňal a ňat; rozjímá- vati = rozundati, roztáhnouti, rozebrati, von einander nehmen o. thun; přemýšleti, rozbí- rati, přemítati na mysli, meditiren, be- trachten, bedenken, durch-, nach-, über- denken, nachsinnen, besinnen. Jg. — co. Čím víc lásku tvou rozjímám, víc tě milo- vati žádám. Sš. P. 68. To často rozjímej. Sš. P. 51. (Duše) měla by co r. a vážiti pilně. Hus II. 55. — co komu. A my sobě roz- jímáme smrť Ježíše pána. Sš. P. 772. — co jak. Ústavní myslí přikázanie božská r-má a pamatuje. Hus III. 84. — o čem kde: o štěstí v mysli, V., o něčem v radě. Us. — co mezi kým. Rozličné věci mezi sebou rozjímati. Troj. — o čem s kým (raditi se). Troj. Sám s sebou r. Jel.— co kde: něco u sebe. Br. — oč. Potom o to mezi sebou r-li. Let. 422. — nad čím. R-li nad nimi (divnými těmi věcmi); Tu se mysli, která nad pravdou rozjímá, víc a více rozbřeskuje. Sš. L. 27., J. 47. — že. Rozjímej, že jest lépe počestně umříti než hanebně živu býti. Us. Rozjímavosť, i, f., přemýšlivosť, die Be-
trachtung. Mus. Rozjímavý život, bohomyslný, beschau-
liches, contemplatives Leben. Dch., Sš. J. 29tí., Nz. Rozjinačiti, il, en, ení, rozjinačovati,
aus einander thun. Na Ostrav. Tč. — co. Rozjiskřiti, il, en, eni, rozjiskřovati, fun-
keln machen. — co. Us. Rozjísti, rozjím, jedl, den, dení; rozjídati.
Vz Jísti. — co - rozhrýzti, zerfressen. Vřed tělo rozjídá. — koho — rozhněvati, erbittern. — se = rozšiřovati se, um sich fressen, sich verbreiten. Rána, rak se rozjídá. V. Rozjídá se jako rak. Jg. Potřebí jest přetrhnouti to zlé prve, nežby se dále rozjedlo. V. — Prot. 69. — se kde. Kacířství Ariovo rozjedlo se po všech církvích východních. V. Rozjišiti, il, en, ení, jauchig machen;
rozhořčiti, ergrimmen. L. Rozjíti, vz Rozejíti.
Rozjitřenosť, i, f., Aufregung, f. Aby r.
uchlácholil. Sš. Sk. 40. Rozjitřiti, il, en, ení, od strsl. jetro, die
Blatter, sr. strněm. eitar. Mkl. B. 86 Sr. lit. aitrus, herbe, geil. Mkl. aL. 39. Sš. Sk. 167. odvodí r. od slova játra, jež dle staré fysio- logie byla sídlem všech nižších pochotí. (Hý.). Eitern machen. — co: ránu. — se, schwären |
||
|
|||
Předchozí (133)  Strana:134  Další (135) |