Předchozí (134)  Strana:135  Další (136) |
|
|||
135
|
|||
|
|||
Rána se rozjitřila (v jitření přišla). Us. Ná-
rod se rozjitřil (rozbouřil). Us. — se na koho: na Tyřany. Sš. Sk. 146. — se čím. Jimiž (divy) urupnosť a bohovzdornosf fara- ónova se r-la. Sš. I. 102. Rozjitřniti se - rozedníti se, tagen. Víd.
nov. Rozjívený, vz Rozívený.
Rozjiviti, vz Rozděviti.
Rozjizvěti, ěl, čni, jizvým, jizevným se
státi, rozjitřiti se, empfindlich, erbittert, auf- gebracht werden. — čím. Rány bolavé skrývá poraněnec, aby dotkem (dotknutím) více ne- rozjizvěly. Sš. I. 98. Rozjiž, e, m. — rozjih. Hý.
Rozjížď, i, f., ein zerfahrener, nasser Ort.
Us. Rozjížděti, vz Rozjeti.
Rozjíždka, y, f., die Auseinanderfahrt.
Čsk. Rozjižení, n., rozpouštění-se sněhu n. leda,
das Aufthauen, Thauwetter. Potom na ná- ramný sníh náhle r. připadlo. V. Z náhlého r. ledu. V. K r. tak přeukrutných mrazů ča- sové se přibližovali. Bart. 290. 14. Rozjiží, n., rozjiž, das Aufthauen, Thau-
wetter. Z tak velikého sněhu, když je roz- jižie bylo, nebyla jest voda veliká, protože jih náhlý nebyl. Let. 91. Vz Rozjižení. Rozjižiti, il, en, ení, rozjižovati, aufgehen
lassen; se, aufthauen, zerfliessen, aufgehen. Což tam rozjiží; což se tam rozjiží. Ros. Rozjižka, y, rozjiž, e, f. = rozjih. Ros.
Rozjižování, n., das Aufthauen.
Rozjuhati — promrhati, verthun. — co :
statek. Ostrav. Tč. Rozjukati, verjucken, verschwenden. Na
Ostrav. Tč. Rozka, y, f. rozha, větvička. Káza tis-
knuti rozkú (trnovú), by prošel trn do mozku. Výb. IL 9. 32. (Pass.).. Vz Rozha. Rozkácenec, nce, m., ein Tobender.
Rozkácení, n., die Entrüstung. Jg. — R.,
die Um-, Zerwerfung. Rozkácený; rozkácen, a, o, wild, entrüstet.
R. zvěř. Kram. Jest všecek rozkácený. Us. — proti někomu. Dch. — R., umgeworfen.
Rozkáceti, vz Rozkotiti. Rozkadeřiti, il, en, ení; rozkadeřovati, kraus machen, kräuseln. — co čím: vesly
vody. Mus. Rozkajdáti, rozházeti, Rozkajdaný, roz-
házený, nepořádně ustrojený. U Litomš. Hp. Rozkájení, n., počátek pokání. Klna. Vz
Rozgajdati. Rozkal, u, m., rozštípení, die Spalte, der
Spalt. Roubovati do r-lu, Vaň., štěpovati v r. D. Vz Rozkol. Rozkálání, n., rozštípení, die Spaltung.
R. a tonutí lodí. Scip. Rozkálati, vz Rozkláti
Rozkálavý = k rozkolu či k rozepři ná-
chylný, schismatisch. Lidé r-ví. Sš. Rozkambati se, rozkaboniti se, trübe,
wolkig werden. Ráno bylo jasno, pak se to tam r-lo. Us. u Bělohr. Rozkančiti, il, en, ení, vz Rozkaňhati.
— co — začíti a nedokončiti. Us. Dch.
Rozkaňhati, vz Rozkančiti, kaňkaje roz- liti, verklecken. D. |
Rozkanouti se, ul, utí = rozplynouti se.
Ros. Rozkapati, rozkapovati, zertröpfeln. —
abs. Rozkaplo to všecko v niveč přišlo. — co kam. Rozkapal to na zem. Us. Tč. —
co kde: ocet po světnici. — se. Již se hosté r-li (znenáhla rozešli). Us. Rozkapsovati = rozundati, verthun. Mor.
Rozkarabatiti, il, cen, ení, zerzausen,
zerwirren. Ros. — co čím. Rozkaramáditi koho, se s kým, ent
zweien, die Kameradschaft auflösen. Us. Tč., Sd. Rozkarbovati - rozmačkati, zerdrücken.
— co: hrozny. Čk.
Rozkasanosť, i, f., die Entgürtung. Us.
Dch. Rozkasaný; -án, a, o, aus einander ge-
schürzt. Us. Dch. Rozkasati, aus einander schürzen, weit
aufschürzen. Dch. — co, se. — R., rozcu- chati. Mor. Zš. Rozkasirovati = rozrušiti, hie und da
kassiren. Ros. — R., lépe: rozkasovati — promrhati, verthun. Ros. Rozkasovati, vz Rozkasirovati.
Rozkašiti, il, en, ení, zu Brei machen,
zerschmettern. Plk. Rozkašlati se, in Husten ausbrechen.
Ros. Rozkuti se, rozkaji sc, anfangen zu be-
reuen, Reue fühlen. Us. Jg. Rozkuliti, il, cen, ení -rozzlobiti, rozlítiti,
wild machen, entrüsten. — koho : zvěř, člo- věka. — se, wild werden. Us. — se na koho čím. Rozkutováti, katovsky rozsekali, zerfet-
zen. — co. Ros. Rozkaz., u, m., rozkázání, poručení, der
Befehl, Auftrag, die Ordre, Anweisung, das Geheiss, Gebot, Edikt. R. výslovný, D., cí- sařský, panský, Us., obesiaci, Er., tuhý, pří- sný. R. denní, der Tagsbefehl, otevřený, of- fene Ordre. Čsk. R. činiti; k r-zu a slovu státi; r-zu poslouchati, uposlechnouti, dosti učiniti; r. konati, vykonati, naplniti, uložili, dáti, vydati; na tvůj r., z tvého rozkazu, bez rozkazu. V. R-zu něčího šetřiti; podlé lékařova r-zu se říditi. D. Na něčí r. přijíti. Mám r., abych přišel. Jeho r. očekáváni. Bern. Z něčího r-zu něco činiti. Kram. E-zy plniti; chovati se, zachovávati se dle roz- kazův. J. tr. Z vůle a r-zu jeho. Br. Učiniti k r. něčímu něco. Os. Spravedliví rozkazové od vrchnosti ukládáni buďte a ty měšťané dobromyslně a ochotně podnikejte. Vz Po ručení. E. a zákon liši se v ten způsob, že zákon celek, r. pak jen díl značí. Sš. I. 78. R-zem božím propasti vod poklad berou. Kom. — R. právní, der Gerichtsbefehl. Ros. Na toho, kdo se, před právem jsa, z něčeho obviněn zná, není rozsudku zapotřebí než r-zu, aby svému odporníku práv byl. Kol. 33. — R., moc, vláda, die Macht, der Be- fehl. Pod něčím r-zem státi. Bern. — R., vide, der Wille, Befehl. Já stojím na rozkaz. Bern. Rozkazač, e, m., der Befehler. - R.,
úřední posel, der Amtsbote. Us. |
||
|
|||
Předchozí (134)  Strana:135  Další (136) |