135

Rána se rozjitřila (v jitření přišla). Us. Ná-
rod se rozjitřil (rozbouřil). Us. — se na
koho: na Tyřany. Sš. Sk. 146. — se čím.
Jimiž (divy) urupnosť a bohovzdornosf fara-
ónova se r-la. Sš. I. 102.

Rozjitřniti se - rozedníti se, tagen. Víd.
nov.

Rozjívený, vz Rozívený.

Rozjiviti, vz Rozděviti.

Rozjizvěti, ěl, čni, jizvým, jizevným se
státi, rozjitřiti se, empfindlich, erbittert, auf-
gebracht werden. — čím. Rány bolavé skrývá
poraněnec, aby dotkem (dotknutím) více ne-
rozjizvěly. Sš. I. 98.

Rozjiž, e, m. — rozjih. Hý.

Rozjížď, i, f., ein zerfahrener, nasser Ort.
Us.

Rozjížděti, vz Rozjeti.

Rozjíždka, y, f., die Auseinanderfahrt.
Čsk.

Rozjižení, n., rozpouštění-se sněhu n. leda,
das Aufthauen, Thauwetter. Potom na ná-
ramný sníh náhle r. připadlo. V. Z náhlého
r. ledu. V. K r. tak přeukrutných mrazů ča-
sové se přibližovali. Bart. 290. 14.

Rozjiží, n., rozjiž, das Aufthauen, Thau-
wetter. Z tak velikého sněhu, když je roz-
jižie bylo, nebyla jest voda veliká, protože
jih náhlý nebyl. Let. 91. Vz Rozjižení.

Rozjižiti, il, en, ení, rozjižovati, aufgehen
lassen; se, aufthauen, zerfliessen, aufgehen.
Což tam rozjiží; což se tam rozjiží. Ros.

Rozjižka, y, rozjiž, e, f. = rozjih. Ros.

Rozjižování, n., das Aufthauen.

Rozjuhati — promrhati, verthun. — co :
statek. Ostrav. Tč.

Rozjukati, verjucken, verschwenden. Na
Ostrav. Tč.

Rozka, y, f. rozha, větvička. Káza tis-
knuti rozkú (trnovú), by prošel trn do mozku.
Výb. IL 9. 32. (Pass.).. Vz Rozha.

Rozkácenec, nce, m., ein Tobender.

Rozkácení, n., die Entrüstung. Jg. — R.,
die Um-, Zerwerfung.

Rozkácený; rozkácen, a, o, wild, entrüstet.
R. zvěř. Kram. Jest všecek rozkácený. Us.

— proti někomu. Dch. — R., umgeworfen.
Rozkáceti, vz Rozkotiti.
Rozkadeřiti, il, en, ení; rozkadeřovati,

kraus machen, kräuseln. — co čím: vesly
vody. Mus.

Rozkajdáti, rozházeti, Rozkajdaný, roz-
házený, nepořádně ustrojený. U Litomš. Hp.

Rozkájení, n., počátek pokání. Klna. Vz
Rozgajdati.

Rozkal, u, m., rozštípení, die Spalte, der
Spalt. Roubovati do r-lu, Vaň., štěpovati v r.
D. Vz Rozkol.

Rozkálání, n., rozštípení, die Spaltung.
R. a tonutí lodí. Scip.

Rozkálati, vz Rozkláti

Rozkálavý = k rozkolu či k rozepři ná-
chylný, schismatisch. Lidé r-ví. Sš.

Rozkambati se, rozkaboniti se, trübe,
wolkig werden. Ráno bylo jasno, pak se to
tam r-lo. Us. u Bělohr.

Rozkančiti, il, en, ení, vz Rozkaňhati.

— co — začíti a nedokončiti. Us. Dch.
Rozkaňhati, vz Rozkančiti, kaňkaje roz-
liti, verklecken. D.

Rozkanouti se, ul, utí = rozplynouti se.
Ros.

Rozkapati, rozkapovati, zertröpfeln. —
abs. Rozkaplo to všecko v niveč přišlo.

— co kam. Rozkapal to na zem. Us. Tč. —
co kde: ocet po světnici. — se. Již se
hosté r-li (znenáhla rozešli). Us.

Rozkapsovati = rozundati, verthun. Mor.

Rozkarabatiti, il, cen, ení, zerzausen,
zerwirren. Ros. — co čím.

Rozkaramáditi koho, se s kým, ent
zweien, die Kameradschaft auflösen. Us. Tč.,
Sd.

Rozkarbovati - rozmačkati, zerdrücken.

— co: hrozny. Čk.

Rozkasanosť, i, f., die Entgürtung. Us.
Dch.

Rozkasaný; -án, a, o, aus einander ge-
schürzt. Us. Dch.

Rozkasati, aus einander schürzen, weit
aufschürzen. Dch. — co, se. — R., rozcu-
chati. Mor. Zš.

Rozkasirovati = rozrušiti, hie und da
kassiren. Ros. — R., lépe: rozkasovati —
promrhati, verthun. Ros.

Rozkasovati, vz Rozkasirovati.

Rozkašiti, il, en, ení, zu Brei machen,
zerschmettern. Plk.

Rozkašlati se, in Husten ausbrechen.
Ros.

Rozkuti se, rozkaji sc, anfangen zu be-
reuen, Reue fühlen. Us. Jg.

Rozkuliti, il, cen, ení -rozzlobiti, rozlítiti,
wild machen, entrüsten. — koho : zvěř, člo-
věka. — se, wild werden. Us. — se na
koho čím.

Rozkutováti, katovsky rozsekali, zerfet-
zen. — co. Ros.

Rozkaz., u, m., rozkázání, poručení, der
Befehl, Auftrag, die Ordre, Anweisung, das
Geheiss, Gebot, Edikt. R. výslovný, D., cí-
sařský, panský, Us., obesiaci, Er., tuhý, pří-
sný. R. denní, der Tagsbefehl, otevřený, of-
fene Ordre. Čsk. R. činiti; k r-zu a slovu
státi; r-zu poslouchati, uposlechnouti, dosti
učiniti; r. konati, vykonati, naplniti, uložili,
dáti, vydati; na tvůj r., z tvého rozkazu,
bez rozkazu. V. R-zu něčího šetřiti; podlé
lékařova r-zu se říditi. D. Na něčí r. přijíti.
Mám r., abych přišel. Jeho r. očekáváni.
Bern. Z něčího r-zu něco činiti. Kram. E-zy
plniti; chovati se, zachovávati se dle roz-
kazův. J. tr. Z vůle a r-zu jeho. Br. Učiniti
k r. něčímu něco. Os. Spravedliví rozkazové
od vrchnosti ukládáni buďte a ty měšťané
dobromyslně a ochotně podnikejte. Vz Po
ručení. E. a zákon liši se v ten způsob, že
zákon celek, r. pak jen díl značí. Sš. I. 78.
R-zem božím propasti vod poklad berou.
Kom. — R. právní, der Gerichtsbefehl. Ros.
Na toho, kdo se, před právem jsa, z něčeho
obviněn zná, není rozsudku zapotřebí než
r-zu, aby svému odporníku práv byl. Kol.
33. — R., moc, vláda, die Macht, der Be-
fehl. Pod něčím r-zem státi. Bern. — R.,
vide, der Wille, Befehl. Já stojím na rozkaz.
Bern.

Rozkazač, e, m., der Befehler. - R.,
úřední posel, der Amtsbote. Us.