141

Rozkosaný. Je rozkosaná; má r-né vlasy
= rozpletené, aufgelöst. Na Ostrav. Tč.

Rozkosatí, auflösen. — si co: vlasy.
Na Ostrav. Tč.

Rozkositi, il, en, ení; kose přestati, an-
hauen. — co. Sekáči rozkosivše louku
odešli. Us. Č. — kde Máme na dvou
místech rozkoseno. Us. Č. — R., kosou pře-
títi, mit der Sense zerhauen. — co: kře-
pelčí hnízdo. Na Ostrav. Tč.

Rozkoslati = rozšmatati, zertreten. —
co: boty. Na Ostrav. Tč.

Rozkostrbatiti, il, ěn, éní = kostrbatým
učiniti, zerraufen. — co: vlasy něčí. Bianc.

Rozkoš, i, rozkoše, e, f. R. jest tolik
co rozkochání-se v libosti, znamená tudíž
zalíbení v něčem, těšení se z blahocitu. S. N.
Strsl. raskošь, voluptas, koř. koch(ati), příp.
-ь. Mkl. B. 54., 58. — R., nejvyšší stupeň
útěchy, potěšení, libosť, kratochvíle, das Ver-
gnügen, die Lust, Wollust, Ergötzlichkeit. Jg.
Místo rozkoše (ráj); r. a veselí míti z něčeho;
r-ší se pásti; v r-ši býti; r. místa; r-še po-
žívati, požiti; r. přinésti, udělati; k r-ši
býti; r-ší naplniti; s obzvláštní r-ší díval
se na příběhy; r-ši plesati. V. Přátelská
rozmlouvání nejlepší r.; divadla r. plodí.
Kom. H. a libosť míti, V., v něčem. D., Jel.
R. s někým míti. Har. R. působiti; projíždka
z r-še. D. Svou r. v něčem skládati; něco
pro r. síti. Br. R, velikou i mysl i chuť
dává. Har. Po r. činí. Jel. Nekeré panence
rozvedu rozkoše (odloudíc jí milého). Sš.
P. 308. R. a sláva. Dch. Nápiň r-še nebeské
spoléhá a záleží v patření na tvář boží. Sš.
Sk. 27. (Hý.).: Abych já užila panenskej r-še.
Sš. P. 779., 150., 779. Tak veliká trpenie
brzce sě v r-ši proměnila, aby nesen byl
od angelóv; Tvář a pověsť Kristova i blizkým
i dalekým rozkoš dávala a k jeho milovánie
popúzela. Hus. II. 243., III. 67. Svobodná
mysl jediná člověka r. Pk. Vz Práce (strany
Prísloví). R. milovničí. ZN. — R., příjemnosť
smyslům a tělu lahodící, pohodlí, nejvíce
s příhanou, sinnliches Vergnügen, die Wol-
lust, R. světská; v r-šech schovaný; r-ší
porušený; r-šem uzdu pustiti; r-še provoditi;
v r-šech tápati, všecko zakládati; libosť,
kochání se v r-šech; v r-še a rozpustilosti
se vylévati; r-ší požívati; r-ší rozmařilý,
zkažený. V. R-ší hleděti. D. R-šemi opojenu
býti. Kram. Křehká r. Jel. V r-šech život
vésti, v r-šech oplývati; na r-še se vydati,
r-ší následovati, po r-ších jíti, v nich živu
býti, pohříženu býti. Us. V r-šech se ko-
chati. D. Za krátkou r. dlouhého dojíti zá-
rmutku. Mus. V r šech ve dne v noci tápal.
Kn. R. někomu učiniti, ein Gaudium be-
reiten; r-ší se napájeti. Us. Dch. R, po-
chvilná; slizké r-še hříchu. Sš. L. 94., I. 71.
Bez rozkoše pití nemůžeme žíti (bez roz-
košného popíjení. Km.). R-ší mírně užívej.
Km. Já nežádám víc světské r-še. Sš. P. 73.
Proto jest položeno, aby tě od r-ši táhlo,
k dobrému vedlo a konečně spasilo; Kněžie
vláhnú r-šmi; Vína vonná přílišně r. dávají,
břicho obtěžují a mysl rmútie; Kdo tělo
své r-mi pase; Věččie jest duchovní r. než
tělestná a tělestná r. jest velmě krátká a
duchovnie jest věčná; Nemóž to býti, aby

kto z rozkoši zdejšie šel ihned v r. blaho-
slavenstvie; Právě Boha milujeme, když
k jeho přikázáním od svých se r-ší zdržu
jeme; Svět dává k r-ši těla, ale já dávám
k věčnému odpočinutí; Každého tiehne jeho
r.; Vedú v r-ši své dny; Ktož r. milují,
v zástupu vojenském nerádi bývají; Jsúc
plna rozkoši. "Hus. I. 84., 237., 331., II. 65.,
94., 152., 208., 212., 226., all., III. 86., 95.
Marnáť jest všecka r., nejvíce ta, která jen
klopotně jest nabyta. Ze Shakesp. Tč. —
R., smilstvo, die (fleischliche) Wollust. R-še
neřádné tělu povolující; nečistými r-šemi
se zprzňovati; r-še hanebné, oplzlé, chlipné,
nečisté provoditi; r-ši těla uzdu pustiti; ne-
šlechetným r-šem povoliti; v r-šech neřád-
ných uzdu si pustiti; r. nezřízená, v ní se
kochati; k r-ši náchylný, nakloněný, pří-
chylný; r-šem oddaný, r-ší milovník. V. R,
smilstva. Lk. V r-ech hniti. Chč. 448. Smilný
a hovadný modlí se podobenství těch věcí,
jenž jsú u vodách t. j. v r-šech smilných;
Tělestná r.; rozpasený v r-ši; Když muž n.
žena ne vedlé zákona božieho, ale vedlé
žádosti tělestné chce v rozkoši údóv libost'
mieti; Nám všem kněžiem všudy r. chlípí;
Ti, kteříž za čas r. vedú, na věky se mu-
čili ; Měl jest i r. tělestnú, neb jest měl 700
královen a 300 ženin; Tělestnú r-ší se roz-
pouštěti. Hus. I. 67., II. 129., III. 137., I.
190., 230., II. 246., I. 281., II. 311. V r-ech
těla živi byli. Bart.

Rozkošení, n. R. tělesné. Kom.

Rozkošeplodný, Vergnügen erzeugend.
Pl., Dch.

Rozkošiti, il, ení, rozkošovati, rozkoši se
oddávati, vesele žíti, weichlich o. wollüstig
sein o. leben. Liší se od bujeti, jež k nád-
heře a skvostnosti více hledí, rozkošiti ne-
toliko jídla a pití v sobě zahrnuje (hodovati),
nébrž i jiné radovánky, jako jsou z vůní,
blahosností a cokoli člověku, lahoditi může.
Sš. Ob.173. — kdy jak. Člověk ten r-šil
na každý den skvostně. Sš. L. 161. (Hý.). —
kde: v přírodě. Mus. 1841. 184.

Rozkošivosť, i, f., rozmařilost', rozmaz-
lenosí, rozmazanosť, choulostivosť, zženilosť,
die Weichlichkeit, Verzärtelung, Verzärtelt-
heit. Má-li základ podstatnější v hloubi, či
jest přec jen r. pouhá. Sš. Bs. 176. (Hý.).

Rozkošivý = rozmařilý, rozmazlený, chou-
lostivý, weichlich, verzärtelt, Sš. Cf. Roz-
košivosť.

Rozkoška, y, f., malá rozkoš. V. — R-ky
= lahůdky, Leckerbissen, m. Reš.

Rozkošlivý, lustgebend. Dch.

Rozkošmanda, y, m. a f. = rozkošník,
rozkošnice. Us. v Kunv. Msk.

Rozkošně, weichlich, wollüstig. R, živu
býti. V., zvučeti. Troj. R, děti chovati. Reš.
R. se pásti, se krmiti. Hus. I. 339., II. 240., 241.

Rozkošnec, šence, m. = rozkošník. Šm.

Rozkošněti, ěl, ění, weichlich, wollüstig
werden. Jg.

Rozkošnice, e, rozkošnička, y, f., eine
Wollüstige, dem Vergnügen ergebene; lu-
stige Dirne. Jg., Koll.

Rozkošnický, lebelustig, epikuräisch,
flott, lebenslustig. Šm., Dch. R. ženy. Ler.