Předchozí (141)  Strana:142  Další (143) |
|
|||
142
|
|||
|
|||
Rozkošnictví, n., die Weichlichkeit, Ver-
gnügungsucht, der Luxus, das Genusslehen. Měst. bož. Rozkošnictvo, a, n. rozkošnictví. Kos.
01. I. 144., 299. Rozkošníčký = rozkošný. Šm.
Rozkošník, a, m., der Wollüstling, Lebe-
mann. BO. R. nádherný. Ros., kvasitelný. Rozkošniti, il, ěn, ční, weichlich, wol-
lüstig machen; se — rozkošněti. Hm. Vz Roz- košiti. Rozkošnosť, i, f., die Wollüstigkeit. Ms.
Bel., Mus. Rozkošný, rozkošnický, z něhož jiní
rozkoš mojí, utěšený, pěkný, milý, Lust-, wollüstig, lieb, lieblich, angenehm, hübsch, anmuthig, ergötzlich. Jg. R. místo (ráj), za- hrada, háj, palác, V., pacholátko. Ros., les, D., stromoví, řeka, Har., krajina, D., ovoce, krmě, Br., vůně, Tkad., práce, tvor (člověk), Kom., pití, Cyr., dívka. Pass. R. oheň == strojený. H. N. Má r-ná! Šm. To je r-né! Dch. Ťo r-né nemluvňátko s matičkou ko- líbejte; Podepři, podepři své r-né bočky. Sš. P. 74., 725. Kněžie a mnišie vše, což jest libé a r-né, to volé a držie, ale což protivné, toho se varují; Pilni jsú tělestného oděvu a rozkošného pokrmu; plátno to r-né nosil jest k tělestné rozkoši; Každý chce choditi v krásném a r-ném rouše. Hus. I. 236., 291., II. 240. — čím. Tak jest cierkev svatá zevnitř nepěkná skrze trápenie, ale vnitř roz- košná ctnostmi. Hus. III. 14. R. ovoce. BO. — k čemu: ku požívání. Stav. svob). — R., kdo rozkoší požírá, nádherný, rozmazaný, rozmařilý, wollüstig, weichlich, der Wollust ergeben. Jg. V. R, panna, Jel., živobytí, D.; r. život vésti. Har. V rozkošném krá- lovství ctnost! nemá měšťanství. Prov. Člověk r. a chlipný; Jsú tři obrany od cizoložství: prvá, zavrženie myšlenie r-ného; Všechny věci minují, hyne také r. živótek; Čím lidé jsú rozkošnější, tiem obecně jsú na těle i na duši nezdravější. Hus. I. 57., 275., 284., II. 387. R-né života požívání. Hš. I. 114. Bydlo r-né vedl. Hus. II. 223. — v čem. Tito pecenci r-ným v hřieše jsú nechutní, trpcí, bodlaví, a nechtie v Hrdlo jiti, neb jich nechtie rozžvati. Hus. III. 111. Rozkošovati, vz Rozkošiti.
Rozkotaliti, rozkutaliti. rozkotouliti, roz-
kutouliti, il, en, ení; rozkotáleti, rozkutáleti, rozkotouleti, roskutouleti. el, en, ení; rozlco- talovati, rozkutulovati, rozkotálívati od sebe, na různo kotaliti, von einander wälzen, rollen; se — od sebe se kotaliti, sich von ein ander wälzen, rollen; v kotálení přivésti. ins Rollen bringen; do prudkého kotálení přijíti, ins Rollen kommen; kotálením rozbořiti, durchs Rollen zerschlagen. Jg. — co: koule. Us. — co odkud: kámen s vrchu. Jg. — se kudy: peníze se rozkutalily po celém světě. — (co) čím: kámen prudkým hodem r. R. sudem. Ros. Rozkotání, n., rozhoření, zkažení, die
Zerstörung. Hm. Rozkotaný, zerstört. R, hrad. Us. Tč.
Rozkotati = rozbořiti, zerstören. — co:
brány, lodí, D., náspy, Rkk. 52., modly. Měst. bož. — se komu. Loď se mu rozkotala. Šm. |
Rozkokotiti se, il, ěn, ění = rozohniti
se, feurig werden. U Brušperka. Mtl. Rozkotanina, y. f., sbořenina, sřícenina,
die Trümmer, Ruine. Presl. Rozkutáleti = rozkotáleti. Vz Rozkota-
liti. Us. na Mor. Šd. Rozkoudeliti se, il, ení, rozkoudelovali
se, sich fasern. Síť se r-la. Us. Da. Rozkouleti, el, en, ení; rozkuliti, il, en,
ení; rozkulovati - od sebe kouleti, von ein- ander, hin und her kugeln; v koulení při- vésti, ins Kugeln, Rollen bringen. — se, co. Us. Rozkoupiti, il, en, ení; rozkupovati, weg-
kaufen, vergreifen. — co: vše zboží. Lidé všecko zboží r-li. Us. Tč. R. spis. Čr. Rozkouřiti, il, en, ení, rozkuřorati, in
Rauch verwandeln; se, ins Rauchen kommen. Us. Rozkousati, rozkousnouti, snul a sl, ut,
utí; rozkusovati. zer-, aufbeissen. — co: kosť, ořech. Kdo tu žabu rozkusí, ten Zu- zanku Holeňovu dostati musí. Sš. P. 307. — čím: zuby.
Rozkouskovanosť, i, f., dicZerstücktheit
Šm. Rozkouskovati, zerstückeln. — co čím:
papír rukou, trháním, Us., pozemnosť děle- nírn, parcelliren. J. tr. Rozkouti, kuji, ul, ut, utí; rozkovati, roz-
kovávati = kovráním rozllouci, aus einander hämmern o. schmieden, zersehmieden. — co ua co: meče na radlice. Háj. — Br. — co v co: radlice v meče, Ben. V., pluhy v meče, BO., Lom. — co čím: kladivem. Rozkovati, vz Rozkouti.
Rozkráci, vz Rozkrátati.
Rozkráček, čku, m., kozička, die Stauche
des Flachses, Sprede. Len klásti na r-čky, den Flachs stauchen. D. Rozkračovati se, vz Rozkročiti.
Rozkrájeti, vz Rozkrojiti.
Rozkrákořiti, il, en, ení - v krákoření
přivésti, ins Gaksen bringen. — koho; sle- pici. Jg. — R. rozmluviti, ins Plaudern brin- gen; .ausposaunen, ausplaudern. — co: ta- jemství (roznésti). Rozkramařiti, il, en, ení. — co: zboží,
verschleudern, verschachern. Rozkřápati, vz Rozchřápati.
Rozkrásně — velmi krásně. Vz Roz-. Sš.
P. 772. Rozkrásniti, il, ěn. ění. Nebe se r-lo
(za jitra). Ld. Z. Rozkrásti, kradu, dl, den, ení; na Slov,
rozkradnouti, dnul, ut, utí, weg-, aus einander stehlen. — co komu. Vše mu rozkradli. Us. — se - kradmo se rozjíti, sich wegstehlen.
Us., Let. 89. — se kudy kam kdy. Té noei se všichni hustými lesy do Moravy rozkradli. Háj. Při dobývání Alexandrie r-dl se veliký počet vojínů. Pal. Rozkrátati se, -krátám, -kráci se = roz-
hýbati se. sich in Bewegung setzen, sich rühren. Slov. Plk. Rozkráti — rozkrájeti. Na Ostrav. Tč.
Rozkratochvíliti, rozkratochvilniti, il,
ěn, ění, rozkratochvilovati, zur Lustigkeit bewegen, ermuntern; se, lustig werden. Ros. — se čím.
|
||
|
|||
Předchozí (141)  Strana:142  Další (143) |