142

Rozkošnictví, n., die Weichlichkeit, Ver-
gnügungsucht, der Luxus, das Genusslehen.
Měst. bož.

Rozkošnictvo, a, n. rozkošnictví. Kos.
01. I. 144., 299.

Rozkošníčký = rozkošný. Šm.

Rozkošník, a, m., der Wollüstling, Lebe-
mann. BO. R. nádherný. Ros., kvasitelný.

Rozkošniti, il, ěn, ční, weichlich, wol-
lüstig machen; se — rozkošněti. Hm. Vz Roz-
košiti.

Rozkošnosť, i, f., die Wollüstigkeit. Ms.
Bel., Mus.

Rozkošný, rozkošnický, z něhož jiní
rozkoš mojí, utěšený, pěkný, milý, Lust-,
wollüstig, lieb, lieblich, angenehm, hübsch,
anmuthig, ergötzlich. Jg. R. místo (ráj), za-
hrada, háj, palác, V., pacholátko. Ros., les,
D., stromoví, řeka, Har., krajina, D., ovoce,
krmě, Br., vůně, Tkad., práce, tvor (člověk),
Kom., pití, Cyr., dívka. Pass. R. oheň ==
strojený. H. N. Má r-ná! Šm. To je r-né!
Dch. Ťo r-né nemluvňátko s matičkou ko-
líbejte; Podepři, podepři své r-né bočky.
Sš. P. 74., 725. Kněžie a mnišie vše, což
jest libé a r-né, to volé a držie, ale což
protivné, toho se varují; Pilni jsú tělestného
oděvu a rozkošného pokrmu; plátno to r-né
nosil jest k tělestné rozkoši; Každý chce
choditi v krásném a r-ném rouše. Hus. I. 236.,
291., II. 240. — čím. Tak jest cierkev svatá
zevnitř nepěkná skrze trápenie, ale vnitř roz-
košná ctnostmi. Hus. III. 14. R. ovoce. BO.
— k čemu: ku požívání. Stav. svob). —
R., kdo rozkoší požírá, nádherný, rozmazaný,
rozmařilý, wollüstig, weichlich, der Wollust
ergeben. Jg. V. R, panna, Jel., živobytí,
D.; r. život vésti. Har. V rozkošném krá-
lovství ctnost! nemá měšťanství. Prov. Člověk
r. a chlipný; Jsú tři obrany od cizoložství:
prvá, zavrženie myšlenie r-ného; Všechny
věci minují, hyne také r. živótek; Čím lidé
jsú rozkošnější, tiem obecně jsú na těle i na
duši nezdravější. Hus. I. 57., 275., 284., II.
387. R-né života požívání. Hš. I. 114. Bydlo
r-né vedl. Hus. II. 223. — v čem. Tito
pecenci r-ným v hřieše jsú nechutní, trpcí,
bodlaví, a nechtie v Hrdlo jiti, neb jich
nechtie rozžvati. Hus. III. 111.

Rozkošovati, vz Rozkošiti.

Rozkotaliti, rozkutaliti. rozkotouliti, roz-
kutouliti, il, en, ení; rozkotáleti, rozkutáleti,
rozkotouleti, roskutouleti. el, en, ení; rozlco-
talovati, rozkutulovati, rozkotálívati od
sebe, na různo kotaliti, von einander wälzen,
rollen; se — od sebe se kotaliti, sich von ein
ander wälzen, rollen; v kotálení přivésti. ins
Rollen bringen; do prudkého kotálení přijíti,
ins Rollen kommen; kotálením rozbořiti,
durchs Rollen zerschlagen. Jg. — co: koule.
Us. — co odkud: kámen s vrchu. Jg. —
se kudy: peníze se rozkutalily po celém
světě. — (co) čím: kámen prudkým hodem
r. R. sudem. Ros.

Rozkotání, n., rozhoření, zkažení, die
Zerstörung. Hm.

Rozkotaný, zerstört. R, hrad. Us. Tč.

Rozkotati = rozbořiti, zerstören. — co:
brány, lodí, D., náspy, Rkk. 52., modly. Měst.
bož. — se komu. Loď se mu rozkotala. Šm.

Rozkokotiti se, il, ěn, ění = rozohniti
se, feurig werden. U Brušperka. Mtl.

Rozkotanina, y. f., sbořenina, sřícenina,
die Trümmer, Ruine. Presl.

Rozkutáleti = rozkotáleti. Vz Rozkota-
liti. Us. na Mor. Šd.

Rozkoudeliti se, il, ení, rozkoudelovali
se, sich fasern. Síť se r-la. Us. Da.

Rozkouleti, el, en, ení; rozkuliti, il, en,
ení; rozkulovati - od sebe kouleti, von ein-
ander, hin und her kugeln; v koulení při-
vésti, ins Kugeln, Rollen bringen. — se, co.
Us.

Rozkoupiti, il, en, ení; rozkupovati, weg-
kaufen, vergreifen. — co: vše zboží. Lidé
všecko zboží r-li. Us. Tč. R. spis. Čr.

Rozkouřiti, il, en, ení, rozkuřorati, in
Rauch verwandeln; se, ins Rauchen kommen.
Us.

Rozkousati, rozkousnouti, snul a sl, ut,
utí; rozkusovati. zer-, aufbeissen. — co:
kosť, ořech. Kdo tu žabu rozkusí, ten Zu-
zanku Holeňovu dostati musí. Sš. P. 307.

— čím: zuby.

Rozkouskovanosť, i, f., dicZerstücktheit
Šm.

Rozkouskovati, zerstückeln. — co čím:
papír rukou, trháním, Us., pozemnosť děle-
nírn, parcelliren. J. tr.

Rozkouti, kuji, ul, ut, utí; rozkovati, roz-
kovávati = kovráním rozllouci, aus einander
hämmern o. schmieden, zersehmieden. — co
ua co: meče na radlice. Háj. — Br. — co
v co: radlice v meče, Ben. V., pluhy v meče,
BO., Lom. — co čím: kladivem.

Rozkovati, vz Rozkouti.

Rozkráci, vz Rozkrátati.

Rozkráček, čku, m., kozička, die Stauche
des Flachses, Sprede. Len klásti na r-čky,
den Flachs stauchen. D.

Rozkračovati se, vz Rozkročiti.

Rozkrájeti, vz Rozkrojiti.

Rozkrákořiti, il, en, ení - v krákoření
přivésti, ins Gaksen bringen. — koho; sle-
pici. Jg. — R. rozmluviti, ins Plaudern brin-
gen; .ausposaunen, ausplaudern. — co: ta-
jemství (roznésti).

Rozkramařiti, il, en, ení. — co: zboží,
verschleudern, verschachern.

Rozkřápati, vz Rozchřápati.

Rozkrásně — velmi krásně. Vz Roz-. Sš.
P. 772.

Rozkrásniti, il, ěn. ění. Nebe se r-lo
(za jitra). Ld. Z.

Rozkrásti, kradu, dl, den, ení; na Slov,
rozkradnouti, dnul, ut, utí, weg-, aus einander
stehlen. — co komu. Vše mu rozkradli. Us.

— se - kradmo se rozjíti, sich wegstehlen.
Us., Let. 89. — se kudy kam kdy. Té noei
se všichni hustými lesy do Moravy rozkradli.
Háj. Při dobývání Alexandrie r-dl se veliký
počet vojínů. Pal.

Rozkrátati se, -krátám, -kráci se = roz-
hýbati se. sich in Bewegung setzen, sich
rühren. Slov. Plk.

Rozkráti — rozkrájeti. Na Ostrav. Tč.

Rozkratochvíliti, rozkratochvilniti, il,
ěn, ění, rozkratochvilovati, zur Lustigkeit
bewegen, ermuntern; se, lustig werden. Ros.

— se čím.