144

Rozkukati se, ins Schreien wie der
Guckuck kommen. Kukačka se r-la. Us.

Rozkulhati se, hinkend werden. — se
komu kde. Kůň na cestě se mu rozkulhal.
Ros.

Rozkup, u, m. — prodej, der Waaren-
absatz.

Rozkupovati, vz Rozkoupiti.

Rozkurviti se, sich der Hurerei ergeben.
Slov. Plk.

Rozkusiti, il, en, ení, rozkusovati = roz-
kousnouti, zerbeissen. Mor.

Rozkusovati, vz Rozkousati.

Rozkůška = rozkoška.

Rozkutáleti, vz Rozkotaliti.

Rozkutati, rozmetati, aus einander werfen.
— co: oheň. Boč. exc. 1523. R. uhlí (roz-
hrabati). Na Mor. Brt. Vz Rozkutiti.

Rozkutiti, il, cen, ení; rozkucovati, roz-
kutávati — rozhrabati, schüren. — co: oheň.
Us. Vz Rozkutati.Rozkutrati = rozkutiti. Slov.

Rozkutý; -ut, o, o, zerschmiedet. Us.

Rozkákati, ins Krächzen bringen; roz-
křičeti, ins Schreien bringen; se, ins Krächzen
gerathen. Ros.

Rozkvařiti, lépe: rozškvariti. Jg.

Rozkvas, u, m. Varujte sě ot r-su du-
chovnikového (a fermento phaviseorum). ZN.

Rozkvasek, sku, m., nákrasa, der Sauer-
teig. D.

Rozkvasiti, il, šen, ení; rozkvašovati, mit
Sauerteig anmachen; in Gähren bringen;
unruhig machen.

Rozkvašení, n., die Gährung; die Ge-
reiztheit.

Rozkvašený; -en, a, o. ins Gähren ge-
bracht ; aufgereizt, aufgeregt. Je všecek r-šen.
Us. R. děcko, weinerlich. Na Ostrav. Tč.

Rozkverkovati, díly hor mezi nákladníky
rozděliti, das Bergwerk unter die Verleger
austheilen. Us. Jg.

Rozkvěsti, rozkvísti, kvetu, květl n.
kvítl, květení; rozkvésti, kvetu, kvetl, kve-
tení; rozkvětnouti, rozkvetnouti a na Slov.
rozkvitnouti, nl, utí; rozkvětati, rozkvitali,
rozkvetati, aufblühen, Blüthe entfalten. Jg.
Strany těchto tvarů srovnej Kvésti. — abs.
Růže rozkvětla. Us. Prve dozrál, než roz-
kvetl (dorostl). Prov. Fialenko modrá, co
nemôžeš rozkvést? Sš. P. 198. Červená rů-
žička rozkvetá, už se nám Anička rozpletá.
Sš.. P. 441. — čemu, komu. Krásná róže,
čemus raně rozkvetla, rozkvetavši pomrzla?
Rkk. 58. Počkej synečku u našich vrat, až
nám rozkvete karafiát. Sš. P. 224. — kde.
Na protějším břehu ráj všech rájů rozkvitá.
Nár. p. Ťč. Nad sv. Janem růže rozkvetá
a z tej růžečky vtáček vylítá; A před te
naše u lože rozkvětají tam dvě růže. Sš. P.
47., 466. Na tom šípku rozkvetává růžička.
P. sl. 51. —čím: ctnostmi rozkvětala. C.—
se, Rozkvětají se růže. Č. — se jak. Roz-
květá se s velikou slávou květu panenského.
Ob. Pan.

Rozkvět, u, m., der Aufschwung, die
Blüthe. V r-tu býti. Dch.

Rozkvetati, vz Rozkvésti.

Rozkvétavý, vz Rozkvítavý.

Rozkvětí, n., der Zustand des Aufblühens.

Rozkvetlý, rozkvetlý, aufgeblüht, R.
růže. Ros. R. klín země. Hdk. Ls. k. 37.
Máte u súseda rozkvětlú fialku. Sš. P. 734.

— čím. Louka kvítím rozkvětlá, Jg.
Rozkvičeti, zum Quicken, Weinen brin-
gen. Us. Sd.

Rozkvíliti, il, en, ení, zum Jammern
bringen. C. — koho čím : nelaskavými slovy.
Lom. — se jak: až do pláče se r. Kruz.

Rozkvítati, vz Rozkvěsti.

Rozkvítavý, erblühend. R. věk. Nár. bibl.
V. 29.

Rozkvokati sc, sich zergacken. L.
.7?. se, zu glucken anfagen. — komu kdy.
Již po třetí se nám letos slepice r-la, Us.

Hý.

Rožkydaný rozprášený, roztroušený,
zerstreut; obnažení/, entblösst, R. panna,
Koll.

Rozkydati, rozkýdati: rozkydnonti, dnu
a dl, ut, utí; rozkydávati = rozházeti, aus
einander werfen; se, zerbersten, sich ver-
breiten. — co, se kde. R. hnůj na poli.
Ros., po poli. Us. Rozkydl se mu mozek
na zemi, Trip., po kostele (rozhodil se). Leg.

— co kam: hnůj na pole. Us. Tč.
Rozkyditi, il, ěn. ční = rozepiati, na-
táhnouti.— co: plachty, die Segel ausspan-
nen, beisetzen. D.

Rozkydlý rozbředlý, měkký (ku př.
bláto na cestě), zerwcieht. Us. u Jilemn.
Rozkýehati, niessen machen, zerniessen.

— koho. — se, ins Niessen kommen ; sich
zerniessen. Ros.

Rozkynouti, nul, utí; rozkynovati, roz-
kývali. — co: zvon (rozklátiti, in Schwung
bringen). Ros. — se in Schwung kommen ;
jako těsto se rozběhnouti, aus einander gehen
wie der Teig. Těsto, houska se už rozkvnnje.
Us.

Rozkypati — rozkopati (hustou tekutinu
ku př. med), zertröpfeln. — co kde, kam:
omáčku po stole, na zem. Na Ostrav. Us.
u Opavy. Tč., Klš.

Rozkypělý, in Aufwallung gerathen. R.
vášně. Hdk.

Rozkypení, n., das Aufwallen, Anschwel-
len. Dch.

Rozkypěti, ěl, ění, zerkochen. — komu.
Rozkypěla mu krev. Us. — čím: valy moř-
ské jekem rozkypěné. C

Rozkysalý, gährend. — čím: vilností.
Scip.

Rozkysané děcko, sauertöpfisch, weiner-
lich. Ostrav. Tč.

Rozkysati; rozkymouti, sl, utí, ins Gähren,
Schwären bringen; se, ins Gähren, Schwären
kommen. — se kde. Smilné mrzkosti se
v naší vlasti náramně rozkysaly. Puch.

Rozkyselení, n., die Erbitterung. Z toho
mezi stranami r. povstalo. V.

Rozkyseliti, il, en, ení; rozkyselorati,
sauer machen; erbittern. — koho (čím).
Lživým svodem přátely rozkyselil. Sych.
To nás mezi sebou r-lo (rozbratřilo). Us.

— se na koho. Sych.

Rožkyslý rozkysalý. L.

Rozkysnout i, vz Rozkysati.
Rnzkyv, u, m., šířka (dálka) kyvu, die
Schwingungsweite. Nz.