Předchozí (143)  Strana:144  Další (145) |
|
|||
144
|
|||
|
|||
Rozkukati se, ins Schreien wie der
Guckuck kommen. Kukačka se r-la. Us. Rozkulhati se, hinkend werden. — se
komu kde. Kůň na cestě se mu rozkulhal. Ros. Rozkup, u, m. — prodej, der Waaren-
absatz. Rozkupovati, vz Rozkoupiti.
Rozkurviti se, sich der Hurerei ergeben.
Slov. Plk. Rozkusiti, il, en, ení, rozkusovati = roz-
kousnouti, zerbeissen. Mor. Rozkusovati, vz Rozkousati.
Rozkůška = rozkoška.
Rozkutáleti, vz Rozkotaliti.
Rozkutati, rozmetati, aus einander werfen.
— co: oheň. Boč. exc. 1523. R. uhlí (roz- hrabati). Na Mor. Brt. Vz Rozkutiti. Rozkutiti, il, cen, ení; rozkucovati, roz-
kutávati — rozhrabati, schüren. — co: oheň. Us. Vz Rozkutati. Rozkutrati = rozkutiti. Slov. Rozkutý; -ut, o, o, zerschmiedet. Us.
Rozkákati, ins Krächzen bringen; roz-
křičeti, ins Schreien bringen; se, ins Krächzen gerathen. Ros. Rozkvařiti, lépe: rozškvariti. Jg.
Rozkvas, u, m. Varujte sě ot r-su du-
chovnikového (a fermento phaviseorum). ZN. Rozkvasek, sku, m., nákrasa, der Sauer-
teig. D. Rozkvasiti, il, šen, ení; rozkvašovati, mit
Sauerteig anmachen; in Gähren bringen; unruhig machen. Rozkvašení, n., die Gährung; die Ge-
reiztheit. Rozkvašený; -en, a, o. ins Gähren ge-
bracht ; aufgereizt, aufgeregt. Je všecek r-šen. Us. R. děcko, weinerlich. Na Ostrav. Tč. Rozkverkovati, díly hor mezi nákladníky
rozděliti, das Bergwerk unter die Verleger austheilen. Us. Jg. Rozkvěsti, rozkvísti, kvetu, květl n.
kvítl, květení; rozkvésti, kvetu, kvetl, kve- tení; rozkvětnouti, rozkvetnouti a na Slov. rozkvitnouti, nl, utí; rozkvětati, rozkvitali, rozkvetati, aufblühen, Blüthe entfalten. Jg. Strany těchto tvarů srovnej Kvésti. — abs. Růže rozkvětla. Us. Prve dozrál, než roz- kvetl (dorostl). Prov. Fialenko modrá, co nemôžeš rozkvést? Sš. P. 198. Červená rů- žička rozkvetá, už se nám Anička rozpletá. Sš.. P. 441. — čemu, komu. Krásná róže, čemus raně rozkvetla, rozkvetavši pomrzla? Rkk. 58. Počkej synečku u našich vrat, až nám rozkvete karafiát. Sš. P. 224. — kde. Na protějším břehu ráj všech rájů rozkvitá. Nár. p. Ťč. Nad sv. Janem růže rozkvetá a z tej růžečky vtáček vylítá; A před te naše u lože rozkvětají tam dvě růže. Sš. P. 47., 466. Na tom šípku rozkvetává růžička. P. sl. 51. —čím: ctnostmi rozkvětala. C.— se, Rozkvětají se růže. Č. — se jak. Roz- květá se s velikou slávou květu panenského. Ob. Pan. Rozkvět, u, m., der Aufschwung, die
Blüthe. V r-tu býti. Dch. Rozkvetati, vz Rozkvésti.
Rozkvétavý, vz Rozkvítavý.
Rozkvětí, n., der Zustand des Aufblühens.
|
Rozkvetlý, rozkvetlý, aufgeblüht, R.
růže. Ros. R. klín země. Hdk. Ls. k. 37. Máte u súseda rozkvětlú fialku. Sš. P. 734. — čím. Louka kvítím rozkvětlá, Jg.
Rozkvičeti, zum Quicken, Weinen brin- gen. Us. Sd. Rozkvíliti, il, en, ení, zum Jammern
bringen. C. — koho čím : nelaskavými slovy. Lom. — se jak: až do pláče se r. Kruz. Rozkvítati, vz Rozkvěsti.
Rozkvítavý, erblühend. R. věk. Nár. bibl.
V. 29. Rozkvokati sc, sich zergacken. L.
.7?. se, zu glucken anfagen. — komu kdy. Již po třetí se nám letos slepice r-la, Us. Hý.
Rožkydaný rozprášený, roztroušený,
zerstreut; obnažení/, entblösst, R. panna, Koll. Rozkydati, rozkýdati: rozkydnonti, dnu
a dl, ut, utí; rozkydávati = rozházeti, aus einander werfen; se, zerbersten, sich ver- breiten. — co, se kde. R. hnůj na poli. Ros., po poli. Us. Rozkydl se mu mozek na zemi, Trip., po kostele (rozhodil se). Leg. — co kam: hnůj na pole. Us. Tč.
Rozkyditi, il, ěn. ční = rozepiati, na- táhnouti.— co: plachty, die Segel ausspan- nen, beisetzen. D. Rozkydlý rozbředlý, měkký (ku př.
bláto na cestě), zerwcieht. Us. u Jilemn. Rozkýehati, niessen machen, zerniessen. — koho. — se, ins Niessen kommen ; sich
zerniessen. Ros. Rozkynouti, nul, utí; rozkynovati, roz-
kývali. — co: zvon (rozklátiti, in Schwung bringen). Ros. — se in Schwung kommen ; jako těsto se rozběhnouti, aus einander gehen wie der Teig. Těsto, houska se už rozkvnnje. Us. Rozkypati — rozkopati (hustou tekutinu
ku př. med), zertröpfeln. — co kde, kam: omáčku po stole, na zem. Na Ostrav. Us. u Opavy. Tč., Klš. Rozkypělý, in Aufwallung gerathen. R.
vášně. Hdk. Rozkypení, n., das Aufwallen, Anschwel-
len. Dch. Rozkypěti, ěl, ění, zerkochen. — komu.
Rozkypěla mu krev. Us. — čím: valy moř- ské jekem rozkypěné. C Rozkysalý, gährend. — čím: vilností.
Scip. Rozkysané děcko, sauertöpfisch, weiner-
lich. Ostrav. Tč. Rozkysati; rozkymouti, sl, utí, ins Gähren,
Schwären bringen; se, ins Gähren, Schwären kommen. — se kde. Smilné mrzkosti se v naší vlasti náramně rozkysaly. Puch. Rozkyselení, n., die Erbitterung. Z toho
mezi stranami r. povstalo. V. Rozkyseliti, il, en, ení; rozkyselorati,
sauer machen; erbittern. — koho (čím). Lživým svodem přátely rozkyselil. Sych. To nás mezi sebou r-lo (rozbratřilo). Us. — se na koho. Sych.
Rožkyslý rozkysalý. L.
Rozkysnout i, vz Rozkysati.
Rnzkyv, u, m., šířka (dálka) kyvu, die Schwingungsweite. Nz. |
||
|
|||
Předchozí (143)  Strana:144  Další (145) |