Předchozí (144)  Strana:145  Další (146) |
|
|||
145
|
|||
|
|||
Rozkývati, vz Rozkynouti.
Rozla, y, f., pantheorita, der Nephrit.
Miner. Rozlad, u, m., die Verstimmung, Dis-
harmonie. Rozladěný; -en, a, o, verstimmt. R. piano,
housle. Hd. Rozladiti, il, ěn, ění, verstimmen. Piano
jest rozladěno. Us. — co čím: piano hráním, housle. Hý. Rozlakomiti, il, en, ení,wornach lüstern,
geizig machen; se: lüstern , geizig werden. L. Rozlamač, e, m., der Zerbrecher.
Rozlámání, n., die Zerbrechung.
Rozlámaný; -án, a, o, zerbrochen.
Rozlámati, vz Rozlomiti.
Rozlamovač, e, m. = rozlamač.
Rozlamování, n., die Zerbrechung, das
Zerbrechen. Rozlamovaný; -án, a, o, zerbrochen.
Rozlamovati, vz Rozlámati.
Rozlapati, rozlapiti, il, en, ení, aus ein-
ander raffen. — co. Ctib., Ms. 15. stol. (Č.). — co komu: sobě. Ž. k. 43. 11. Rozlátati = rozpárati, auftrennen. Ros.
Rozláti, laji = vaditi se, schelten, zan-
ken. — komu. Ten svej ženě rozlaješe. St. skl. II. 118. Rozléceti, rozlíceti, el, en, ení; rozleco-
vati, roztěkati, rozlehnouti = na rozličná místa naléci, nastražiti, Fallen stellen, Fall- stricke legen. — co: vějice, Aesop., osidla. Zrcad. kříš. Us. Ďábel rozlékl osidla, aby jimi lapal duše. Hus. III. 145. Rozléhati, rozlíhati se, rozléhnu, roz-
líhnu, rozlehnu se, nouti, hl, utí; rozléhávati, rozlíhávati se = rozcházeti se hlasem, zvu- četi, er-, nachschallen, hallen, nachhallen, wiederhallen. Jg. — abs. Křičel, až se roz- líhalo. Us. Hlas se rozléhá. Kom. Ež sě hory doli rozléhali. Rkk. 51. Na té olivě David hrál, až se hajíček rozléhal; A tam sobě naříkala, až se lúka rozléhala; Na svó miló volal, až se dvůr rozléhal; A tak krásně zazpíval, ež se zámek rozléhal. Sš. P. 2., 25., 87., 211. Ona se rozlehla (rozstonala se). Ostrav. Tč. — se po čem, kudy. Zvuk pozounóv po všem světě se rozléhal. V. Hlas po lese se rozléhal. D. Rozléhal se po úvalech ot skalnatých (ote) hor ráz kyjev. Rkk. 37. Dal jí zvonit hrany na patery strany, až se rozlíhalo po tureckej zemi. Sš. P. 126. An se po veškerém míru (hlas) roz- léhá a ozývá. Sš. I. 111. Úpění jejich po lesích i po horách se r-lo. Háj. Klapání mlýna rozléhá se horami. Us. Tč. — Br., Troj., Sych. — se od čeho. Až se všude rozléhalo od zvuku jejich. Br. Lesina roz- léhala se od zpěvu křepelek. Jg. I. 90. — Kom., Kadl. — se kde. Výskali, až se v po- větří rozléhalo. V. V prázdné jizbě se roz- lihá. Us. Tč. Písně se v háji rozléhaly. Troj. Rozléhalo se mu v uších. Ůs. Na všech stra- nách se rozléhalo volání. Kram. — se od- kud. S jeho kazatelny r-lo se ryzé slovo katolické pravdy. Us. Tč. — se čím. Město r-lo se jásánim. Pal. III. 1. 340. — R., Uše rozmačkati, zerdücken. — co: peřiny. Ne- rozlehni ty housle, jsou na posteli. Us. Jg. |
Rozléhavý, nachhallend. Šm.
Rozlehlina, y, rozlehlost, i, f., die Weite,
Ausgedehntheit. R. krajin. Us. Rozlehlý, ausgedehnt, ausgebreitet. Po
r. krajinách. Puch. R. říše. Us. — kde. Národ český po Čechách, Moravě atd. r-lý. Pal. Rdh. III. 232. Abila město při Anti- libanu rozeznává se od jiných měst téhož jména v Dekapoli a jinde r-lých; Sychar bylo město obliz Sichema r-lé. Sš. L. 50., J. 65. — odkud kam. Derbe, město od Lystry k jihovýchodu r-lé. Sš. Sk. 171. Rozléhnouti, vz Rozléhati.
Rozlehnutí, n., die Erschallung, Ver-
breitung. Rozléknouti, vz Rozléceti.
Rozlemovati, den Saum auftrennen. Ros.
Rozlenělosť, i, f., die Faulheit. Jg.
Rozlenělý, líný, faul. Vš.
Rozleněti, ěl, ění, faul werden. — kdy.
A v tom pokoji rozlenie. Dal. 187. Rozleniti, il, ěn, ění, faul machen. —
koho čím. Rozlepiti, rozlépati, an verschiedenen
Orten aufkleben. Rozeslal jsem mnoho li- stóv a rozlépal. Hus. III. 276. Rozlesklý, breit erglänzend. Dch.
Rozlestiti, il, štěn, ění. — se na koho.
Král ten rozlestiv se (circumveniens) na po- kolení naše trápil otce naše. Sš. Sk. 77., 79. Rozlet, u, m., das Auseinanderfliegen. —
R., weiter Flug. Dch. Rozletěti se, ěl, ění; rozlítnouti se, roz-
letovati se, aus einander fliegen. — abs. Oniť se rozletle jako motýli. Hus. III. 287. — se odkud. Z toho sboru rozletie sě po světě jako čápi. Hus. III. 285. — kde jak. Celý květ na větře rozletí se puchem. Brt. Instr. 16. — se po čem kudy. Rozlétnu sě radost po vsiej zemi ot radostnej Prahy. Rkk. 33. Ovoce rozlítlo se po klínech. Němc. Ptactvo se rozlítlo po lese. Us. — se jak. Dvéře se rozlítly do kořán. Us. — se kam. Jen uchem v kostele jsou, duchem pak do pole se rozletují. Obr. čas. duch. Rozletitý = rozkřídlený, aus einander
fliegend. Přikryvadla s r-tými feflíky. Zlob. Rozletlý, aus einander geflogen.
Rozletovati, zerlöten. — co. Ros.
Rozlev, u, m., rozliv, das Auseinander -
giessen, der Erguss. Rozlevač, e, m., der Vergiesser.
Rozlevačka, y, f., die Vergiesserin. L.
Rozlévání, n., die Vergiessung.
Rozlévaný; -án, a, o, vergossen.
Rozlévářství, n., die Giesserei, Schmel-
zerei. Rozlévati, vz Rozliti.
Rozlevek, vku, m., das Ergiessen. Us. Tč.
Rozlézati, vz Rozlézti.
Rozlezení, n., das Auseinanderkriechen.
Rozlezený; -en, a, o = rozlezlý. Slov.
Rozlezlé, ého, n., rozchodná, der Ab-
schiedsschmauss. Na den sv. Štěpána slaví čeládka mužská doslouženou při společné zábávě rozlezlé zvané. Kda. Rozlezlonohosť, i, f, einwärts gebogene
Beine, die Krummbeinigkeit, Grätschigkeit. Rozlezlonohý, krummbeinig. Kom. J. 289.
Rozlezlost, i, f., die Lockerheit. ;%
|
||
|
|||
Předchozí (144)  Strana:145  Další (146) |