145

Rozkývati, vz Rozkynouti.

Rozla, y, f., pantheorita, der Nephrit.
Miner.

Rozlad, u, m., die Verstimmung, Dis-
harmonie.

Rozladěný; -en, a, o, verstimmt. R. piano,
housle. Hd.

Rozladiti, il, ěn, ění, verstimmen. Piano
jest rozladěno. Us. — co čím: piano hráním,
housle. Hý.

Rozlakomiti, il, en, ení,wornach lüstern,
geizig machen; se: lüstern , geizig werden.
L.

Rozlamač, e, m., der Zerbrecher.

Rozlámání, n., die Zerbrechung.

Rozlámaný; -án, a, o, zerbrochen.

Rozlámati, vz Rozlomiti.

Rozlamovač, e, m. = rozlamač.

Rozlamování, n., die Zerbrechung, das
Zerbrechen.

Rozlamovaný; -án, a, o, zerbrochen.

Rozlamovati, vz Rozlámati.

Rozlapati, rozlapiti, il, en, ení, aus ein-
ander raffen. — co. Ctib., Ms. 15. stol. (Č.).
— co komu: sobě. Ž. k. 43. 11.

Rozlátati = rozpárati, auftrennen. Ros.

Rozláti, laji = vaditi se, schelten, zan-
ken. — komu. Ten svej ženě rozlaješe. St.
skl. II. 118.

Rozléceti, rozlíceti, el, en, ení; rozleco-
vati, roztěkati, rozlehnouti = na rozličná
místa naléci, nastražiti, Fallen stellen, Fall-
stricke legen. — co: vějice, Aesop., osidla.
Zrcad. kříš. Us. Ďábel rozlékl osidla, aby
jimi lapal duše. Hus. III. 145.

Rozléhati, rozlíhati se, rozléhnu, roz-
líhnu, rozlehnu se, nouti, hl, utí; rozléhávati,
rozlíhávati se = rozcházeti se hlasem, zvu-
četi, er-, nachschallen, hallen, nachhallen,
wiederhallen. Jg. — abs. Křičel, až se roz-
líhalo. Us. Hlas se rozléhá. Kom. Ež sě hory
doli rozléhali. Rkk. 51. Na té olivě David
hrál, až se hajíček rozléhal; A tam sobě
naříkala, až se lúka rozléhala; Na svó miló
volal, až se dvůr rozléhal; A tak krásně
zazpíval, ež se zámek rozléhal. Sš. P. 2.,
25., 87., 211. Ona se rozlehla (rozstonala
se). Ostrav. Tč. — se po čem, kudy. Zvuk
pozounóv po všem světě se rozléhal. V.
Hlas po lese se rozléhal. D. Rozléhal se po
úvalech ot skalnatých (ote) hor ráz kyjev.
Rkk. 37. Dal jí zvonit hrany na patery
strany, až se rozlíhalo po tureckej zemi. Sš.
P. 126. An se po veškerém míru (hlas) roz-
léhá a ozývá. Sš. I. 111. Úpění jejich po
lesích i po horách se r-lo. Háj. Klapání
mlýna rozléhá se horami. Us. Tč. — Br.,
Troj., Sych. — se od čeho. Až se všude
rozléhalo od zvuku jejich. Br. Lesina roz-
léhala se od zpěvu křepelek. Jg. I. 90. —
Kom., Kadl. — se kde. Výskali, až se v po-
větří rozléhalo. V. V prázdné jizbě se roz-
lihá. Us. Tč. Písně se v háji rozléhaly. Troj.
Rozléhalo se mu v uších. Ůs. Na všech stra-
nách se rozléhalo volání. Kram. — se od-
kud. S jeho kazatelny r-lo se ryzé slovo
katolické pravdy. Us. Tč. — se čím. Město
r-lo se jásánim. Pal. III. 1. 340. — R., Uše
rozmačkati, zerdücken. — co: peřiny. Ne-
rozlehni ty housle, jsou na posteli. Us. Jg.

Rozléhavý, nachhallend. Šm.

Rozlehlina, y, rozlehlost, i, f., die Weite,
Ausgedehntheit. R. krajin. Us.

Rozlehlý, ausgedehnt, ausgebreitet. Po
r. krajinách. Puch. R. říše. Us. — kde.
Národ český po Čechách, Moravě atd. r-lý.
Pal. Rdh. III. 232. Abila město při Anti-
libanu rozeznává se od jiných měst téhož
jména v Dekapoli a jinde r-lých; Sychar
bylo město obliz Sichema r-lé. Sš. L. 50.,
J. 65. — odkud kam. Derbe, město od
Lystry k jihovýchodu r-lé. Sš. Sk. 171.

Rozléhnouti, vz Rozléhati.

Rozlehnutí, n., die Erschallung, Ver-
breitung.

Rozléknouti, vz Rozléceti.

Rozlemovati, den Saum auftrennen. Ros.

Rozlenělosť, i, f., die Faulheit. Jg.

Rozlenělý, líný, faul. Vš.

Rozleněti, ěl, ění, faul werden. — kdy.
A v tom pokoji rozlenie. Dal. 187.

Rozleniti, il, ěn, ění, faul machen. —
koho čím.

Rozlepiti, rozlépati, an verschiedenen
Orten aufkleben. Rozeslal jsem mnoho li-
stóv a rozlépal. Hus. III. 276.

Rozlesklý, breit erglänzend. Dch.

Rozlestiti, il, štěn, ění. — se na koho.
Král ten rozlestiv se (circumveniens) na po-
kolení naše trápil otce naše. Sš. Sk. 77., 79.

Rozlet, u, m., das Auseinanderfliegen. —
R., weiter Flug. Dch.

Rozletěti se, ěl, ění; rozlítnouti se, roz-
letovati se, aus einander fliegen. — abs.
Oniť se rozletle jako motýli. Hus. III. 287.
— se odkud. Z toho sboru rozletie sě po
světě jako čápi. Hus. III. 285. — kde jak.
Celý květ na větře rozletí se puchem. Brt.
Instr. 16. — se po čem kudy. Rozlétnu
sě radost po vsiej zemi ot radostnej Prahy.
Rkk. 33. Ovoce rozlítlo se po klínech. Němc.
Ptactvo se rozlítlo po lese. Us. — se jak.
Dvéře se rozlítly do kořán. Us. — se kam.
Jen uchem v kostele jsou, duchem pak do
pole se rozletují. Obr. čas. duch.

Rozletitý = rozkřídlený, aus einander
fliegend. Přikryvadla s r-tými feflíky. Zlob.

Rozletlý, aus einander geflogen.

Rozletovati, zerlöten. — co. Ros.

Rozlev, u, m., rozliv, das Auseinander -
giessen, der Erguss.

Rozlevač, e, m., der Vergiesser.

Rozlevačka, y, f., die Vergiesserin. L.

Rozlévání, n., die Vergiessung.

Rozlévaný; -án, a, o, vergossen.

Rozlévářství, n., die Giesserei, Schmel-
zerei.

Rozlévati, vz Rozliti.

Rozlevek, vku, m., das Ergiessen. Us. Tč.

Rozlézati, vz Rozlézti.

Rozlezení, n., das Auseinanderkriechen.

Rozlezený; -en, a, o = rozlezlý. Slov.

Rozlezlé, ého, n., rozchodná, der Ab-
schiedsschmauss. Na den sv. Štěpána slaví
čeládka mužská doslouženou při společné
zábávě rozlezlé zvané. Kda.

Rozlezlonohosť, i, f, einwärts gebogene
Beine, die Krummbeinigkeit, Grätschigkeit.

Rozlezlonohý, krummbeinig. Kom. J. 289.

Rozlezlost, i, f., die Lockerheit. ;%



	145

	Rozkývati, vz Rozkynouti. Rozla, y, f., pantheorita, der Nephrit. Miner. Rozlad, u, m., die Verstimmung, Dis- harmonie. Rozladěný; -en, a, o, verstimmt. R. piano, housle. Hd. Rozladiti, il, ěn, ění, verstimmen. Piano jest rozladěno. Us. — co čím: piano hráním, housle. Hý. Rozlakomiti, il, en, ení,wornach lüstern, geizig machen; se: lüstern , geizig werden. L. Rozlamač, e, m., der Zerbrecher. Rozlámání, n., die Zerbrechung. Rozlámaný; -án, a, o, zerbrochen. Rozlámati, vz Rozlomiti. Rozlamovač, e, m. = rozlamač. Rozlamování, n., die Zerbrechung, das Zerbrechen. Rozlamovaný; -án, a, o, zerbrochen. Rozlamovati, vz Rozlámati. Rozlapati, rozlapiti, il, en, ení, aus ein- ander raffen. — co. Ctib., Ms. 15. stol. (Č.). — co komu: sobě. Ž. k. 43. 11. Rozlátati = rozpárati, auftrennen. Ros. Rozláti, laji = vaditi se, schelten, zan- ken. — komu. Ten svej ženě rozlaješe. St. skl. II. 118. Rozléceti, rozlíceti, el, en, ení; rozleco- vati, roztěkati, rozlehnouti = na rozličná místa naléci, nastražiti, Fallen stellen, Fall- stricke legen. — co: vějice, Aesop., osidla. Zrcad. kříš. Us. Ďábel rozlékl osidla, aby jimi lapal duše. Hus. III. 145. Rozléhati, rozlíhati se, rozléhnu, roz- líhnu, rozlehnu se, nouti, hl, utí; rozléhávati, rozlíhávati se = rozcházeti se hlasem, zvu- četi, er-, nachschallen, hallen, nachhallen, wiederhallen. Jg. — abs. Křičel, až se roz- líhalo. Us. Hlas se rozléhá. Kom. Ež sě hory doli rozléhali. Rkk. 51. Na té olivě David hrál, až se hajíček rozléhal; A tam sobě naříkala, až se lúka rozléhala; Na svó miló volal, až se dvůr rozléhal; A tak krásně zazpíval, ež se zámek rozléhal. Sš. P. 2., 25., 87., 211. Ona se rozlehla (rozstonala se). Ostrav. Tč. — se po čem, kudy. Zvuk pozounóv po všem světě se rozléhal. V. Hlas po lese se rozléhal. D. Rozléhal se po úvalech ot skalnatých (ote) hor ráz kyjev. Rkk. 37. Dal jí zvonit hrany na patery strany, až se rozlíhalo po tureckej zemi. Sš. P. 126. An se po veškerém míru (hlas) roz- léhá a ozývá. Sš. I. 111. Úpění jejich po lesích i po horách se r-lo. Háj. Klapání mlýna rozléhá se horami. Us. Tč. — Br., Troj., Sych. — se od čeho. Až se všude rozléhalo od zvuku jejich. Br. Lesina roz- léhala se od zpěvu křepelek. Jg. I. 90. — Kom., Kadl. — se kde. Výskali, až se v po- větří rozléhalo. V. V prázdné jizbě se roz- lihá. Us. Tč. Písně se v háji rozléhaly. Troj. Rozléhalo se mu v uších. Ůs. Na všech stra- nách se rozléhalo volání. Kram. — se od- kud. S jeho kazatelny r-lo se ryzé slovo katolické pravdy. Us. Tč. — se čím. Město r-lo se jásánim. Pal. III. 1. 340. — R., Uše rozmačkati, zerdücken. — co: peřiny. Ne- rozlehni ty housle, jsou na posteli. Us. Jg.	Rozléhavý, nachhallend. Šm. Rozlehlina, y, rozlehlost, i, f., die Weite, Ausgedehntheit. R. krajin. Us. Rozlehlý, ausgedehnt, ausgebreitet. Po r. krajinách. Puch. R. říše. Us. — kde. Národ český po Čechách, Moravě atd. r-lý. Pal. Rdh. III. 232. Abila město při Anti- libanu rozeznává se od jiných měst téhož jména v Dekapoli a jinde r-lých; Sychar bylo město obliz Sichema r-lé. Sš. L. 50., J. 65. — odkud kam. Derbe, město od Lystry k jihovýchodu r-lé. Sš. Sk. 171. Rozléhnouti, vz Rozléhati. Rozlehnutí, n., die Erschallung, Ver- breitung. Rozléknouti, vz Rozléceti. Rozlemovati, den Saum auftrennen. Ros. Rozlenělosť, i, f., die Faulheit. Jg. Rozlenělý, líný, faul. Vš. Rozleněti, ěl, ění, faul werden. — kdy. A v tom pokoji rozlenie. Dal. 187. Rozleniti, il, ěn, ění, faul machen. — koho čím. Rozlepiti, rozlépati, an verschiedenen Orten aufkleben. Rozeslal jsem mnoho li- stóv a rozlépal. Hus. III. 276. Rozlesklý, breit erglänzend. Dch. Rozlestiti, il, štěn, ění. — se na koho. Král ten rozlestiv se (circumveniens) na po- kolení naše trápil otce naše. Sš. Sk. 77., 79. Rozlet, u, m., das Auseinanderfliegen. — R., weiter Flug. Dch. Rozletěti se, ěl, ění; rozlítnouti se, roz- letovati se, aus einander fliegen. — abs. Oniť se rozletle jako motýli. Hus. III. 287. — se odkud. Z toho sboru rozletie sě po světě jako čápi. Hus. III. 285. — kde jak. Celý květ na větře rozletí se puchem. Brt. Instr. 16. — se po čem kudy. Rozlétnu sě radost po vsiej zemi ot radostnej Prahy. Rkk. 33. Ovoce rozlítlo se po klínech. Němc. Ptactvo se rozlítlo po lese. Us. — se jak. Dvéře se rozlítly do kořán. Us. — se kam. Jen uchem v kostele jsou, duchem pak do pole se rozletují. Obr. čas. duch. Rozletitý = rozkřídlený, aus einander fliegend. Přikryvadla s r-tými feflíky. Zlob. Rozletlý, aus einander geflogen. Rozletovati, zerlöten. — co. Ros. Rozlev, u, m., rozliv, das Auseinander - giessen, der Erguss. Rozlevač, e, m., der Vergiesser. Rozlevačka, y, f., die Vergiesserin. L. Rozlévání, n., die Vergiessung. Rozlévaný; -án, a, o, vergossen. Rozlévářství, n., die Giesserei, Schmel- zerei. Rozlévati, vz Rozliti. Rozlevek, vku, m., das Ergiessen. Us. Tč. Rozlézati, vz Rozlézti. Rozlezení, n., das Auseinanderkriechen. Rozlezený; -en, a, o = rozlezlý. Slov. Rozlezlé, ého, n., rozchodná, der Ab- schiedsschmauss. Na den sv. Štěpána slaví čeládka mužská doslouženou při společné zábávě rozlezlé zvané. Kda. Rozlezlonohosť, i, f, einwärts gebogene Beine, die Krummbeinigkeit, Grätschigkeit. Rozlezlonohý, krummbeinig. Kom. J. 289. Rozlezlost, i, f., die Lockerheit. ;%