Předchozí (145)  Strana:146  Další (147) |
|
|||
146
|
|||
|
|||
Rozlezlý, aus einander gekrochen. R-lé
raky sbírati. Jg. — R., různo, podál jedno od druhého stojící, locker, schütter, weit von einander stehend. R. město. Ros. — R., ši- roký, weitläufig. Ros. — čím: červy, von Würmern durchkrochen, lauter Gewürm. V. — R. = rozlezlonohý, grätschelnd. Plk. —- R., vz Rozlezlé. Rozleznutí, n. = rozlezení. Slov. Bern.
Rozleznutý = rozlezlý. Slov. Bern.
Rozlézti se, lezu, lezl, lezení; rozlézati, rozlízati se, aus einander kriechen. — koho. Červi ho rozlezli. Hanka. — se čím. Jazyk jeho červy se rozlezl a uhnil, war von Wür- mern durchkrochen, lauter Gewürm. V. Celý červy se rozlezl. V. Od vrchu hlavy až do paty nohy červy téměř se rozlezl. Pešín. By Čechy hladem se r-li. Dal. 166. A rozlez se (Herodes) Červy skonal. Sš. Sk. 146., Har. I. 168. R. se hnisem. Pass. 106. To sě črvy rozlezlo a shnilo. BO. — se kde po čem. Hlemýžďové v zahradě po stromech se rozlezli. Ůs. Rozležeti, el, žen, ení, zerliegen, zer-
drücken. — co (leze roztrhati) postel. Ros. — se. R-žel se (o nemocném), durch län- gere Zeit lägerig werden. Dch. — se kde. To v octě se rozleží, abliegen. Us. Rozle- želo se to v něm (jinak se rozmyslil). Ros. V hlavě se mu slova r-la. Us. u Rychn. To se v nich r-lo. Čr. — se komu. R-lo se mu to (upustil od toho). Us. Kf. Rozlícení, n., die Wuth, Erbitterung. V r.
někoho trestati. Br. R. zuřivé. D. Rozlícenosť, i, f., zuřivost, die Wuth. R.
lidu. Č., Kram. Rozlícený; rozlícen, a, o, wüthend. R.
zvíře, Hlas., nepřátelé. Rozlíciti, rozličovati, rozlišiti, rozeznati,
unterscheiden. — se. Věkové dva se různí a rozlicují. Sš. I. 122. Rozlicme se, machen wir Abrechnung. Na Ostrav. Tč. Vz Rozlítiti. Rozličenství, n., die Verschiedenheit. R.
viery, rúcha, M., brněných suken. BO. Rozlíčiti, il, en, ení; rozličovati = roz-
čisti, abzählen, scheiden, abtheilen; jasně vypravovati, představiti, popsati, schildern, erzählen. — co. Všecko pořád rozlíčil (ro- zeznal a vykázal, čí které). Leg. R. pojmy, Marek, boj. Výb. I. 430. - co komu jak. Přemysl tento boj papeži svými listy roz- líčil jest tímto řádem. Pulk., Aby r-čil mu muku velikú. ZN. I naučil ji Salomúm všemu, což jemu byla r-la (proposuerat). Bj. Rozličně, rozličným způsobem, všelijak,
verschieden, verschiedentlich. V. Jiní se r. vrtěli. Kom. Úroky sebral a r. požíval k své vuoli. Půh. II. 421. A móž klaněnie to býti r., i skutkem i řečí; Velmi se obžierají a jinak r. hřešie. Hus. I. 72., II. 416. Ještě znamenajme, že jako dnes lidé měli sú se r. ku pánu Ježíšovi. Hus. II. 128. Rozličuočárný, z rozličných car, ruzno-
čármj, gemischtlinig. R. obrazec. Nz. Rozličnočlenný, různočlenný, ungleich-
gliedrig. R. brouci, heteromera. Nz. Rozličnoploský, -plošný, rúznoplošný,
geiuischtnächig. Nz. Rozličnoproměnný, mannigfach verän-
derlich. Scip. |
Rozličnosť, i, f., rozmanitost, die Man-
nigfaltigkeit. O divná u věcech r-sti! Hus. II. 97. R. ctností. Ib. III. 29. V obličejů li- niích podivná jest r. Kom. — R., rozdílnost, der Unterschied, die Verschiedenheit. R. osoby Logovy od osoby otcovy označiti. Sš. J. 13. D., Veleš. Cf. Odličnosť. — R. v mathem., die Differenz. Nz. Rozličňovati = rozličovati. Lex. vet. '
Rozličný; rozličen, čna, čno. R., rozma-
nitý, mannigfaltig, verschieden, unterschied- lich, vielerlei, allerlei, divers. Strsl. razlikь. Mkl. B. 413. Po r-čnu několik grošů vy- dělati. Dch. Škody r-né o to bral; Náklady činí r-nú věcí. Půh. II. 86., 99. Rozličným způsobem; v mnohých a r-ých nebezpečen- stvích býti. V. R. semena, knihy, barvy. D. Z kovů r. věci slévati; r. tresty. Kom. Pří- hody naše jsou rozličné. Tkad. R. tvorové. Ros. Řečník způsoby mluvení rozličné shle- dává. Kom. Neb musím z r-ných kronik jednu hledati. Dal. V r-á pokušení upadnouti; Chleba r-éní od Boha prosí; R-nými úmysly chvátali sú lidé k Ježíšovi; Co prospěšná jsú tak mnohá r-ná rúcha, jenž na bidlách visí neb v tlumociech ležie. Hus. I. 350., 364., II. 71., 222. — čím: myslí a rozumem. Sš. Oa. 241. Rozlidniti, il, ěn, ění, bevölkern. Us. —
co: město. Rozlíhati se, vz Rozléhati se.
Rozlíhavě, wiederschallend. Bern.
Rozlíhavosť, i, f., wiederschallende Be-
schaffenheit. Bern. Rozlíhavý, wiederschallend. Bern.
Rozlika, y, f., die Unterscheidung. R-u
narovnati. Sš. J. 286. Ovšem ale rozdílem slovanských jazyků nevyjadřuje se dosti věrně pravá r. pojmů obojím tím slovem pronesených. Sš. J. 17. Rozlikolist, u, m., rostlina, ludia. R. ob-
vejčitý, myrtolistý, sedavokvětý. Rostl. Rozlikovati = rozeznati, lišiti, unter-
scheiden. — co. Dvojí povolání rozeznáváme a rozlikujeme. Sš. L. 58., 66. — se. Jak přímětkové ti tři se r-kují? Hříchové a ne- pravosti r-kují se. Sš. I. 19., 52. Rozlinouti = rozliti. Rostl.
Rozlistuatělý, belaubt. Hanka.
Rozlišení, n. R. druhů početních v nižší.
Stč. Alg. 66. Vz Rozlišiti. Rozlišiti, il, en, ení, rozlišovati. — co
od čeho, se čím od čeho, unterscheiden. — se jak. Mnohdy r-šují se i jednotlivé hlásky mimo skupení jsoucí a to bez pří- činy zevní, jenom pudem jakýmsi v nich samých uloženým. Gb. — se v co (kde). Následující skupeniny rozlišují se ve zvuk zcela jiný; Hrdelné hlásky rozlišují se před podnebnými v sykavky. Vz Rozlišování. Rozlišovací, unterscheidend, Unterschei-
dungs-. R. známky, Unterscheidungszeichen. Nz. Rozlišovaní, n., rozlieha, die Dissimila-
tion. R. záleží v tom, že přídech j předchá- zející souhlásku dokonale přetvořuje tak, že na její místo nastupuje hláska zvuku docela jiného (dissimilatio). Jir., Kz. Proměna, kte- rouž (instr.) dvě stýkající se souhlásky půvo- dem sobě příliš blízké a tím neshodné méně |
||
|
|||
Předchozí (145)  Strana:146  Další (147) |