146

Rozlezlý, aus einander gekrochen. R-lé
raky sbírati. Jg. — R., různo, podál jedno
od druhého stojící, locker, schütter, weit von
einander stehend. R. město. Ros. — R., ši-
roký, weitläufig. Ros. — čím: červy, von
Würmern durchkrochen, lauter Gewürm. V.
— R. = rozlezlonohý, grätschelnd. Plk. —-
R., vz Rozlezlé.

Rozleznutí, n. = rozlezení. Slov. Bern.

Rozleznutý = rozlezlý. Slov. Bern.
Rozlézti se, lezu, lezl, lezení; rozlézati,
rozlízati se, aus einander kriechen. — koho.
Červi ho rozlezli. Hanka. — se čím. Jazyk
jeho červy se rozlezl a uhnil, war von Wür-
mern durchkrochen, lauter Gewürm. V. Celý
červy se rozlezl. V. Od vrchu hlavy až do
paty nohy červy téměř se rozlezl. Pešín.
By Čechy hladem se r-li. Dal. 166. A rozlez
se (Herodes) Červy skonal. Sš. Sk. 146.,
Har. I. 168. R. se hnisem. Pass. 106. To sě
črvy rozlezlo a shnilo. BO. — se kde po
čem. Hlemýžďové v zahradě po stromech
se rozlezli. Ůs.

Rozležeti, el, žen, ení, zerliegen, zer-
drücken. — co (leze roztrhati) postel. Ros.
— se. R-žel se (o nemocném), durch län-
gere Zeit lägerig werden. Dch. — se kde.
To v octě se rozleží, abliegen. Us. Rozle-
želo se to v něm (jinak se rozmyslil). Ros.
V hlavě se mu slova r-la. Us. u Rychn. To
se v nich r-lo. Čr. — se komu. R-lo se
mu to (upustil od toho). Us. Kf.

Rozlícení, n., die Wuth, Erbitterung. V r.
někoho trestati. Br. R. zuřivé. D.

Rozlícenosť, i, f., zuřivost, die Wuth. R.
lidu. Č., Kram.

Rozlícený; rozlícen, a, o, wüthend. R.
zvíře, Hlas., nepřátelé.

Rozlíciti, rozličovati, rozlišiti, rozeznati,
unterscheiden. — se. Věkové dva se různí
a rozlicují. Sš. I. 122. Rozlicme se, machen
wir Abrechnung. Na Ostrav. Tč. Vz Rozlítiti.

Rozličenství, n., die Verschiedenheit. R.
viery, rúcha, M., brněných suken. BO.

Rozlíčiti, il, en, ení; rozličovati = roz-
čisti, abzählen, scheiden, abtheilen; jasně
vypravovati, představiti, popsati, schildern,
erzählen. — co. Všecko pořád rozlíčil (ro-
zeznal a vykázal, čí které). Leg. R. pojmy,
Marek, boj. Výb. I. 430. - co komu jak.
Přemysl tento boj papeži svými listy roz-
líčil jest tímto řádem. Pulk., Aby r-čil mu
muku velikú. ZN. I naučil ji Salomúm všemu,
což jemu byla r-la (proposuerat). Bj.

Rozličně, rozličným způsobem, všelijak,
verschieden, verschiedentlich. V. Jiní se r.
vrtěli. Kom. Úroky sebral a r. požíval k své
vuoli. Půh. II. 421. A móž klaněnie to býti
r., i skutkem i řečí; Velmi se obžierají a
jinak r. hřešie. Hus. I. 72., II. 416. Ještě
znamenajme, že jako dnes lidé měli sú se
r. ku pánu Ježíšovi. Hus. II. 128.

Rozličuočárný, z rozličných car, ruzno-
čármj, gemischtlinig. R. obrazec. Nz.

Rozličnočlenný, různočlenný, ungleich-
gliedrig. R. brouci, heteromera. Nz.

Rozličnoploský, -plošný, rúznoplošný,
geiuischtnächig. Nz.

Rozličnoproměnný, mannigfach verän-
derlich. Scip.

Rozličnosť, i, f., rozmanitost, die Man-
nigfaltigkeit. O divná u věcech r-sti! Hus.
II. 97. R. ctností. Ib. III. 29. V obličejů li-
niích podivná jest r. Kom. — R., rozdílnost,
der Unterschied, die Verschiedenheit. R.
osoby Logovy od osoby otcovy označiti.
Sš. J. 13. D., Veleš. Cf. Odličnosť. — R.
v mathem., die Differenz. Nz.

Rozličňovati = rozličovati. Lex. vet. '

Rozličný; rozličen, čna, čno. R., rozma-
nitý, mannigfaltig, verschieden, unterschied-
lich, vielerlei, allerlei, divers. Strsl. razlikь.
Mkl. B. 413. Po r-čnu několik grošů vy-
dělati. Dch. Škody r-né o to bral; Náklady
činí r-nú věcí. Půh. II. 86., 99. Rozličným
způsobem; v mnohých a r-ých nebezpečen-
stvích býti. V. R. semena, knihy, barvy. D.
Z kovů r. věci slévati; r. tresty. Kom. Pří-
hody naše jsou rozličné. Tkad. R. tvorové.
Ros. Řečník způsoby mluvení rozličné shle-
dává. Kom. Neb musím z r-ných kronik jednu
hledati. Dal. V r-á pokušení upadnouti;
Chleba r-éní od Boha prosí; R-nými úmysly
chvátali sú lidé k Ježíšovi; Co prospěšná
jsú tak mnohá r-ná rúcha, jenž na bidlách
visí neb v tlumociech ležie. Hus. I. 350.,
364., II. 71., 222. — čím: myslí a rozumem.
Sš. Oa. 241.

Rozlidniti, il, ěn, ění, bevölkern. Us. —
co: město.

Rozlíhati se, vz Rozléhati se.

Rozlíhavě, wiederschallend. Bern.

Rozlíhavosť, i, f., wiederschallende Be-
schaffenheit. Bern.

Rozlíhavý, wiederschallend. Bern.

Rozlika, y, f., die Unterscheidung. R-u
narovnati. Sš. J. 286. Ovšem ale rozdílem
slovanských jazyků nevyjadřuje se dosti
věrně pravá r. pojmů obojím tím slovem
pronesených. Sš. J. 17.

Rozlikolist, u, m., rostlina, ludia. R. ob-
vejčitý, myrtolistý, sedavokvětý. Rostl.

Rozlikovati = rozeznati, lišiti, unter-
scheiden. — co. Dvojí povolání rozeznáváme
a rozlikujeme. Sš. L. 58., 66. — se. Jak
přímětkové ti tři se r-kují? Hříchové a ne-
pravosti r-kují se. Sš. I. 19., 52.

Rozlinouti = rozliti. Rostl.

Rozlistuatělý, belaubt. Hanka.

Rozlišení, n. R. druhů početních v nižší.
Stč. Alg. 66. Vz Rozlišiti.

Rozlišiti, il, en, ení, rozlišovati. — co
od čeho, se čím od čeho, unterscheiden.
— se jak. Mnohdy r-šují se i jednotlivé
hlásky mimo skupení jsoucí a to bez pří-
činy zevní, jenom pudem jakýmsi v nich
samých uloženým. Gb. — se v co (kde).
Následující skupeniny rozlišují se ve zvuk
zcela jiný; Hrdelné hlásky rozlišují se před
podnebnými v sykavky. Vz Rozlišování.

Rozlišovací, unterscheidend, Unterschei-
dungs-. R. známky, Unterscheidungszeichen.
Nz.

Rozlišovaní, n., rozlieha, die Dissimila-
tion. R. záleží v tom, že přídech j předchá-
zející souhlásku dokonale přetvořuje tak, že
na její místo nastupuje hláska zvuku docela
jiného (dissimilatio). Jir., Kz. Proměna, kte-
rouž (instr.) dvě stýkající se souhlásky půvo-
dem sobě příliš blízké a tím neshodné méně