151

žení, Počínavosť. Užívejme tedy raději na-
značených rčení. Avšak lze dle Brs. 156.
i slov rozmar, rozmarný užívati, nedosta-
čují-li dotčené výrazy k vyjádření jeho.
Ku př.: Die Launen eines leichtsinnigen Men-
schen sind sehr veränderlich, r-ry lehkomy-
slného člověka jsou velmi vrtkavé. Roz-
marná, žertovná báseň.

Rozmarasiti, il, šen, ení. Ve Slez. Šd.
Vz. Marasiti.

Rozmaření, n. = rozmařilosť, luxuria,
ignavia. Výb, I. 786. V r. paměti lidské
k svému pánu a otci uvedeni jsú obrazi.
Hus. I. 71.

Rozmařeti, el, ení = lenivým se státi,
lass werden. Proto rozmařeli sú, že bojie
se ztratiti zbožie tělestného. Hus. I. 352. —
v čem: v zahálení. Jel. V lásce rozmařeli
sú. Hus. I. 353.

Rozmariján, rozmarijunek, vz Roz-
marina.

Rozmarijánový = rozmarinový, Ros-
marin-. Vínku r-vý, po tobě mne hlava bolí.
Sš. P. 227. Vz Rozmariján.

Rozmařile, lass, träge. Us.

Rozmařilec, lce, rozmařílek, lka, m. ==
rozmařilý.

Rozmařilosť, rozmařelosť, i, f., lenivost,
lenost, die Faulheit, Trägheit, Lassheit. V.
R. vtipu. Jel. R-sti oddaný. Kom. Lékařství
proti r-sti. Reš. Lenosť a r. ho posedla. V.
— R., zbytečná rozkošnost, luxus, der Luxus.
Měst. bož.

Rozmařilý, rozmařelý = líný, lenivý,
lass, träge, schläfrig, faul, fahrlässig. V.
Rozmařilým a zahálčivým vždy svátkové
jsou. Kom. Život r. vésti. Lom. S r-lým če-
ledínem neraď se o mnohé dílo. Koc. — čím:
dobrým bydlem, rozkoší. V. — na čem:
na mysli r. V. — při čem. Nebuď r. a le-
nivý při pracech svých. Koc.

Rozmarina, y, f., z ros marinus (lat.),
lépe: rosmarina, der Rosmarin. Proutek ros-
mariny. Vz Rosmarina. Čl. 81. Na Mor. roz-
marýn, rozmariján, na Ostrav. i rozmarijunek.
Tč. Vz Sš. P. 205., 206., 314. Na Slov. roz-
marín, rozmarínek, rozmajrin, rozmajrinčok,
rosmarija, rozmariuček. P. sl. Rozmarije,
e, f. Us. Sá. Kříž u p. Z mozmarýnu máš vo-
ničku; Mariánku, rozmarýnku, která modře
kvetla; Krásná moje milá jako rozmarýna;
Nevila ho (věnce) z ledačeho, z rozmarýnu
zeleného; Pře můj milý rozmarýne, už mně
všecko štěstí hyne; Vila vínky z rozma-
rýnky; Naviju mu věneček z mozmarýny,
z růže. Sš. P. 184., 258., 267., 305., 318.,
477., 758.

Rozmarinkový rulík = ze dvou pra-
menů, z nichž se všelijak ubírá a přibírá.
U Rychn. Msk.

Rosmarinový, Rosmarin-. R. hory, vě-
neček. Sš. P. 629., 630.

Rozmařiti, il, en, ení = rozmrhati, utra-
titi, verschwenden, durchbringen. — co:
čas. Jel. — Br. — co čím: čas hrou. —
se, lässig werden. A že rozmnoží sě zlosť,
rozmařie láska mnohých, ale ktož setrvá,
ten spasen bude. Hus. I. 351. — se od koho.
Jiní se od něho rozmaří. Reš.

Rozmarlivý = rozmarný. Šm.

Rozmarniti, il, ěn, ěni; rozmarňovati =
promarniti, promrhati, verschwenden, ver-
zehren. — co: čas, peníze, statek. Bern.

Rozmarnosť, i, f., slovo nové = rozmar,
die Laune. Světz.

Rozmarný, launig. Vz Rozmar.

Rozmasařovati = rozsekati, zerfleischen,
massakriren. Koll.

Rozmásti, matu, mátl, maten, ení; roz-
mátnouti, aus einander wickeln. V. — co
čím: niti spletené rukou.

Rozmastiti, il, štěn, ění, rozmaštovati,
ver-, zersalben. Slov. — R., rozlámati. Mor.

Rozmaškrtiti, il, ěn, ění = rozmlsati roz-
baliti, Jemanden den Mund wässerig machen.
Slov. Bern.

1. Rozmátnouti, tnul a tl, ut, utí = roz-
mačknouti. — co. Us. u Jilemn. Vzemši
múky i rozmátla i zavařila jest přesnic. Bj.

2. Rozmátnouti, vz Rozmásti.
Rozmazaně děti vychovávati = měkce,

weichlich. Hlas.

Rozmazanec, nce, rozmazánek, nka,
m., der Weichling, Zärtling., Lom., Kom.
J. 587.

Rozmazanosť, i, f., rozmazání, měkkost,
zženilosť, die Zärtlichkeit, Verzärtelung,
Weichlichkeit. Br., V. Opičí láska pošetilé
matky původem byla jeho rozmazanosti.
Sych.

Rozmazaný; rozmazán, ána, áno, aus
einander geschmiert, verwischt; verzärtelt.
Máme smrtko (smrtku) maló (malou) tuze
r-nó (verweint). Sš. P. 772. R. pacholík. Reš.
Vz Rozmazati. Strany přísloví vz: Máslo,
Mužátko, Mýdlo, Paňátko, Stéblo, Suk, Tva-
roh, Větřík, Žena.

Rozmazati, maži, mažu, zal, án, ání; roz-
mazovati, rozmazávati, rozmázeti, aus ein-
ander schmieren; verzärteln. — co. Vida
matku svú v údech hřiechem zprzněnú, ne-
toliko neutře psoty, ale přidá a rozmaže.
Hus. I.145. — co kam čím: masť na plátno
nožem. — co se kde. Bláto po zemi r.;
bláto po zemi se rozmazalo. Us. — koho —
měkkého, zženilého učiniti, verzärteln. Ro-
diče děti rozmazují. Kom. — se s kým.
Jakžby děti sobě trošíčku jazyk pooblomily,
škoda jest s nimi se rozmázeti (mazliti se).
Kom. Inform. 8.

Rozmázení, n. = mazlení. Kom. Inform. 9.

Rozmazlenec, nce, m., rozmazanec, der
Weichling. Sych., Šd.

Rozmazlení, n., rozmazlenosť, i, f.,
zženštilost, zženělosť, die Weichlichkeit, die
Verzärtelung. Dch., Šd., Nz.

Rozmazlený; -en, a, o, zženštilý, zženilý,
verzärtelt. R. dítě. Us. Dch., Nz.

Rozmazliti, il, en, ení. — koho : dítě,
verzärteln. Zlob.

Rozmaznanec, nce, m. = rozmazanec.
Slov.

Rozmaznati = rozmazliti. Slov.

Rozmejška, y, f., die Erwägung, der
Zweifel. Byla jsem dlouho na r-kách (roz-
mýšlela jsem se), mám-li tam jíti. Us. u Rych-
nova. Vk.

Rozměkati; rozměknouti, knul a kl, utí,
rozměkávati, weich werden. — čím: země
deštěm rozměkla. Us.