Předchozí (162)  Strana:163  Další (164) |
|
|||
163
|
|||
|
|||
se vosk před ohněm rozplyne. V. — (se)
čím. Lakomstvím a rozkošemi o málo se nerozplynul. Prot. 156. Vosk teplem se roz- plývá, Sš. I. 102. Jakož ztvrdlé věci stu- deností horkem rozplývají. Hus I.148. Srdce radostí ve mně se r-vá: Kom. Rozkoší r. D. Rozkošemi se r. Kom., Br. — se. Ryby se rozplynuly. L. Duše má rozplynula se jest, když zmilelý mój promluvil jest. Hus III. 62. — se od čeho: od ohně. — (se) v co. Zmužilosť v slzy se rozplynula. Nej. Vlna rozplynula v nic. Us. Tč. Jakoby měla srdce naše v díky r-nouti pro tu milosť, že . . . Sš. J. 22. — kudy. Vonný vzduch se rozplývá kolem širou planinou. Us. Tč. — se skrze koho. Skrze Krista nebesa hořiece sě rozplynú. Hus II. 13. — (se) kam. A mnohokrát rozplyne osutina od hlavy na jiné údy. Sal., Lk. Jeho milo- srdenství rozplývá se na všecky skutky. Kom. Rozplyntati, plynné učiniti, flüssig, dünn
machen. Sýr uložený dlouhým ležením roz- plyntaný, Us. Rozplynulosť, i, f., die Verschwommen-
heit, Zerflossenheit, Rozplynulý, zerflossen, zerschmolzen, ver-
schwommen. Dch. Rozplýtvati, verschleudern. - co čím:
štědrostí své jmění. Us. R. své síly. Mš., ZN. Rozplyv, u, m., hmota rozplyvadlem zplo-
zená ku pr. cukr vodou rozteklý. Presl. — R., rozplynutí das Zerfliessen. R. vod. Měst. bož. III. 59. Rozplyvadlo, a, n., kapanina skupenství
těla nějakého proměňující nedotekši se slou- čenství jeho na pr. voda, v níž cukr se roz- pustí. Pr. Chym. 4. Rozplývání, n., vz Rozplynuti.
Rozplyvatelnosť, rozplývavosť, i, f.,
die Zerfliessbarkeit. Pr. Chem. 30. Rozplývati, vz Rozplynouti. — R., roz-
pouštěti, měkčiti. Reš. Rozplývavec, vce, m., nerost, Kalk-
salpeter, m. Rozplývavosť, i, f., die Zerfliessbarkeit.
Šm. Rozplývavý, roztékavý, zerfliessend, zer-
fliesslich, schmelzend. Reš. Rozplzlý, zergangen, zerplatzt. Č. R. ne-
žit. Jel. Rozplznouti se, zergehen, zerplatzen.
Nadul se jako bublina, rozplznul se a byl ničím. Č. M. 99. Rozpnutí, n. R. či světlost' klenby, die
Spannweite, Spannung. Rozpočet, čtu, m., der Uiberschlag, Ko-
stenüberschlag, Voranschlag, Kostenanschlag. Dch. Předchozí r. přijmuv a vydání. Rk. R. práce. Us. R. na rok napřed. R přes vydání, přes stavbu, chybně m.: r. vydání, náklad, výměra nákladu; vyměřený, rozpočtený, roz- počítaný, navržený náklad (na stavbu). Bs. R. schválen jest s 3000 zl, lépe: r. schválen jest v summě 3000 zl. R. v stavitelství, r. zboží. Vz S. N. Rozpočetniti se, il, ěn, ění = rozmno-
žiti se, zahlreich werden. Čas. th. XIII. 539. Rozpočetný výbor, der Budgetausschuss.
Dch. |
Rozpočínati; rozpočíti, čnu, čal, at, etí,
verschiedenes anfangen. Jg. Rozpočítati; rozpočísti, počtu, četl, čten,
čtení; rozpočtovati, rozpočítávati, veranschla- gen, be-, ausrechnen.— co: vydání. Us. — se s kým: se společníkem. Sp. Rozpočítavosť, i, f., die Berechnung.
Rozpočítavý, berechnend.
Rozpodsívati, anfangen zu sieben. Ros.
— co.
Rozpoj, e, m., die Auflösung. Dch., Č.
Rozpojek, jku, m., das Getrennte, Auf-
gelöste. Rozpojený; -en, a, o, aufgelöst, entfugt.
Deh. Vz Rozpojiti. Rozpojidlo, a, n., das Auflösungsmittel
Sm. Rozpojitelnosť, i, f., die Auflösbarkeit.
Jg-
Rozpojitelný, auflöslich, auflösbar. D.,
Ráj. Rozpojiti, il, en, ení; rozpojovati, trennen,
scheiden, auflösen. — co: manželství D.— co čím od čeho. Us. — se. R-li sú se va- zové moji. BO. Rozpojitosť, i, f., die Trennung. Us.
Rozpojitý, getrennt. Sedl. R. veličina,
diskrete, unterbrochene, gesonderte Grösse. Nz. Rozpojka, y, f., Synkope. Šm.
Rozpojně, odděleně, rozlučně, zertrenn-
lich, trennbar. Ješto slova ev tovtoi k slovu ov nerozpojně se druží. Sš. Sk. 47. Rozpokládati. Krásná vyhlídka na celou
krajinu se r-dá. Us. u Uh. Hradiště. Tč. Rozpol, u, m., rozpolení, die Trennung.
Us. Šd. Rozpolcení atd., vz Rozpoltiti.
Rozpolčení, n., vz Rozpolčiti
Rozpolčiti, il, en, ení; rozpolčovati, zer-
trennen. V. — co komu: lebku. Us. — se s kým. Kdo se spolčil s bláznem, rozpolčil se s rozumem. Č. M. 211. Což jste se s roz- umem r-čil ? Šml., Osv. Rozpolení, n., vz Rozpoliti. — R., prů-
seč, tmesis, die Trennung eines Wortes: quod facinus eunque m.: quodeunque facinus. Nz. Rozpoliti, rozpůliti, il, en, ení; rozpolo-
lovati, pozdější: rozpůlovati, in zwei Theile theilen, halbiren. — co: úhel. Sedl. — co kde: přímku v bodu r. Sed. — co komu: hlavu. Sych. — co jak. Jednou ranou ho rozpůlil. Sych. — čím: sekerou, mečem. R. čarou obrazec. Nz. — se. Zeď se r-la. — R. = rozpáliti, entzünden. — co: oheň.
Ostrav. Tč. Rozpolovací, půlicí, rozpolný, Halbi-
rungs-. R. čára, bod. Nz. Rozpolný, vz Rozpolovací.
Rozpoložení, n., něm. Laune, šp. m.:
mysl, vůle, chvíle (zlá, dobrá). Byli všichni dobré mysli. Proč nechceš dobré vůle býti? Os. R. mysli, stav mysli. Nz. V takovém mysli své r. odpovídá učenníkům; Chce vy- líčiti, v jakém r. se při vidění onom nalézal. Sš. J. 74., Sk. 126. Na Mor. se říká: není n. je dobré chuti. Mřk. Vz Rozmar, Rozloha. Rozpoloženosť, i, f., poloha, die Lage.
Rozpoložený; -en, a, o, aus einander ge-
legt, — R., aufgelegt. Vz Rozpoložení. |
||
|
|||
Předchozí (162)  Strana:163  Další (164) |