163

se vosk před ohněm rozplyne. V. — (se)
čím. Lakomstvím a rozkošemi o málo se
nerozplynul. Prot. 156. Vosk teplem se roz-
plývá, Sš. I. 102. Jakož ztvrdlé věci stu-
deností horkem rozplývají. Hus I.148. Srdce
radostí ve mně se r-vá: Kom. Rozkoší r.
D. Rozkošemi se r. Kom., Br. — se. Ryby
se rozplynuly. L. Duše má rozplynula se
jest, když zmilelý mój promluvil jest. Hus
III. 62. — se od čeho: od ohně. — (se)
v co. Zmužilosť v slzy se rozplynula. Nej.
Vlna rozplynula v nic. Us. Tč. Jakoby měla
srdce naše v díky r-nouti pro tu milosť,
že . . . Sš. J. 22. — kudy. Vonný vzduch
se rozplývá kolem širou planinou. Us. Tč.
— se skrze koho. Skrze Krista nebesa
hořiece sě rozplynú. Hus II. 13. — (se)
kam. A mnohokrát rozplyne osutina od
hlavy na jiné údy. Sal., Lk. Jeho milo-
srdenství rozplývá se na všecky skutky.
Kom.

Rozplyntati, plynné učiniti, flüssig, dünn
machen. Sýr uložený dlouhým ležením roz-
plyntaný, Us.

Rozplynulosť, i, f., die Verschwommen-
heit, Zerflossenheit,

Rozplynulý, zerflossen, zerschmolzen, ver-
schwommen. Dch.

Rozplýtvati, verschleudern. - co čím:
štědrostí své jmění. Us. R. své síly. Mš., ZN.

Rozplyv, u, m., hmota rozplyvadlem zplo-
zená ku pr. cukr vodou rozteklý. Presl. —
R., rozplynutí das Zerfliessen. R. vod. Měst.
bož. III. 59.

Rozplyvadlo, a, n., kapanina skupenství
těla nějakého proměňující nedotekši se slou-
čenství jeho na pr. voda, v níž cukr se roz-
pustí. Pr. Chym. 4.

Rozplývání, n., vz Rozplynuti.

Rozplyvatelnosť, rozplývavosť, i, f.,
die Zerfliessbarkeit. Pr. Chem. 30.

Rozplývati, vz Rozplynouti. — R., roz-
pouštěti, měkčiti. Reš.

Rozplývavec, vce, m., nerost, Kalk-
salpeter, m.

Rozplývavosť, i, f., die Zerfliessbarkeit.
Šm.

Rozplývavý, roztékavý, zerfliessend, zer-
fliesslich, schmelzend. Reš.

Rozplzlý, zergangen, zerplatzt. Č. R. ne-
žit. Jel.

Rozplznouti se, zergehen, zerplatzen.
Nadul se jako bublina, rozplznul se a byl
ničím. Č. M. 99.

Rozpnutí, n. R. či světlost' klenby, die
Spannweite, Spannung.

Rozpočet, čtu, m., der Uiberschlag, Ko-
stenüberschlag, Voranschlag, Kostenanschlag.
Dch. Předchozí r. přijmuv a vydání. Rk. R.
práce. Us. R. na rok napřed. R přes vydání,
přes stavbu, chybně m.: r. vydání, náklad,
výměra nákladu; vyměřený, rozpočtený, roz-
počítaný, navržený náklad (na stavbu). Bs.
R. schválen jest s 3000 zl, lépe: r. schválen
jest v summě 3000 zl. R. v stavitelství, r.
zboží. Vz S. N.

Rozpočetniti se, il, ěn, ění = rozmno-
žiti se, zahlreich werden. Čas. th. XIII. 539.

Rozpočetný výbor, der Budgetausschuss.
Dch.

Rozpočínati; rozpočíti, čnu, čal, at, etí,
verschiedenes anfangen. Jg.

Rozpočítati; rozpočísti, počtu, četl, čten,
čtení; rozpočtovati, rozpočítávati, veranschla-
gen, be-, ausrechnen.— co: vydání. Us. —
se s kým: se společníkem. Sp.

Rozpočítavosť, i, f., die Berechnung.

Rozpočítavý, berechnend.

Rozpodsívati, anfangen zu sieben. Ros.

— co.

Rozpoj, e, m., die Auflösung. Dch., Č.

Rozpojek, jku, m., das Getrennte, Auf-
gelöste.

Rozpojený; -en, a, o, aufgelöst, entfugt.
Deh. Vz Rozpojiti.

Rozpojidlo, a, n., das Auflösungsmittel
Sm.

Rozpojitelnosť, i, f., die Auflösbarkeit.

Jg-

Rozpojitelný, auflöslich, auflösbar. D.,
Ráj.

Rozpojiti, il, en, ení; rozpojovati, trennen,
scheiden, auflösen. — co: manželství D.—
co čím od čeho. Us. — se. R-li sú se va-
zové moji. BO.

Rozpojitosť, i, f., die Trennung. Us.

Rozpojitý, getrennt. Sedl. R. veličina,
diskrete, unterbrochene, gesonderte Grösse.
Nz.

Rozpojka, y, f., Synkope. Šm.

Rozpojně, odděleně, rozlučně, zertrenn-
lich, trennbar. Ješto slova ev tovtoi k slovu
ov nerozpojně se druží. Sš. Sk. 47.

Rozpokládati. Krásná vyhlídka na celou
krajinu se r-dá. Us. u Uh. Hradiště. Tč.

Rozpol, u, m., rozpolení, die Trennung.
Us. Šd.

Rozpolcení atd., vz Rozpoltiti.

Rozpolčení, n., vz Rozpolčiti

Rozpolčiti, il, en, ení; rozpolčovati, zer-
trennen. V. — co komu: lebku. Us. — se
s kým. Kdo se spolčil s bláznem, rozpolčil
se s rozumem. Č. M. 211. Což jste se s roz-
umem r-čil ? Šml., Osv.

Rozpolení, n., vz Rozpoliti. — R., prů-
seč, tmesis, die Trennung eines Wortes: quod
facinus eunque m.: quodeunque facinus. Nz.

Rozpoliti, rozpůliti, il, en, ení; rozpolo-
lovati, pozdější: rozpůlovati, in zwei Theile
theilen, halbiren. — co: úhel. Sedl. — co
kde: přímku v bodu r. Sed. — co komu:
hlavu. Sych. — co jak. Jednou ranou ho
rozpůlil. Sych. — čím: sekerou, mečem.
R. čarou obrazec. Nz. — se. Zeď se r-la.

— R. = rozpáliti, entzünden. — co: oheň.
Ostrav. Tč.

Rozpolovací, půlicí, rozpolný, Halbi-
rungs-. R. čára, bod. Nz.

Rozpolný, vz Rozpolovací.

Rozpoložení, n., něm. Laune, šp. m.:
mysl, vůle, chvíle (zlá, dobrá). Byli všichni
dobré mysli. Proč nechceš dobré vůle býti?
Os. R. mysli, stav mysli. Nz. V takovém
mysli své r. odpovídá učenníkům; Chce vy-
líčiti, v jakém r. se při vidění onom nalézal.
Sš. J. 74., Sk. 126. Na Mor. se říká: není n.
je dobré chuti. Mřk. Vz Rozmar, Rozloha.

Rozpoloženosť, i, f., poloha, die Lage.

Rozpoložený; -en, a, o, aus einander ge-
legt, — R., aufgelegt. Vz Rozpoložení.