165

Rozpotnati, vz Rozbobněti. Dyby sněhy
byly, už by r-ly. Sš. P. 123.

Rdzpotřebovati, verbrauchen. Us.

Rozpouštěcí masť, olej, flastr. Sal. 245.
Auflösungs-.

Rozpouštědlo, a, n., Auflösungsmittel,
n. Nz.

Rozpouštěti, vz Rozpustiti.

Rozpoušťka, y, f., das Aufgehen. R. sněhu.
Us. u Petrovic. Ďch.

Rozpoutání, n., die Entfesselung. Dch.

Rozpoutanosť, i, f., die Zügellosigkeit.
Měst. bož.

Rozpoutaný; -án, a, o, entfesselt. R.
vášně. Dch.

Rozpoutati, entfesseln. — koho, co. —
co čím: přátelství nevděčností.

Rozpověděti, rozpovídati = do podrobna
pověděti, genau erklären. Na Ostrav. Tč. —
co komu. R-děl mu to, jak tému je. U Opav.
Klš. Přinda k jedné, poví jí slovečko, přinda
k druhé, rozpoví jí všecko; Přiletěl k nim
anděl a jim r-děl, že se Kristus pán narodil.
Sš. P. 268., 746., Sl. p. 75. (156.).
Rozpovídati se = pustiti se do povídání.
Ten se r-dal, že nevěděl kdy přestati. Us.
Ft,

Rozpovodniti, il, ěn, ění, rozpovodňovati,
überschwemmen. Koll.

Rozpovolniti, il, ěn, ění, freier, bequemer
machen. Č. vč.

Rozpoznati, rozpoznávati, deutlich er-
kennen, unterscheiden. L.

Rozpožčati, rozpožčavati = rozpůjčiti, aus
einander borgen. — co: knihy. U Opavy.
Klš.

Rozpožičiti, il, en, ení, rozpožičati = roz-
půjčiti. Slov.

Rozpracovati = rozhnísti, rozmíchati.
zerarbeiten. — co. Jg. — se, prací se pře-
trhnouti. Kdybych se rozpracoval, ničeho
nezpůsobím. Us.

Rozpřádati, vz Rozpřísti.

Rozpřáhnouti (zastr. rozpříci), rozpřáhnu
(zastr. rozpřahu, rozpřehu), práhnul a přahl,
přáhnut, utí a přažen, ení; rozpřáhati = vy-
přáhati, rozloučiti, aus einander spannen,
ausspannen, auflösen, aufbinden ; roztáhnouti,
ausspreizen, ausstrecken, ausholen. — co,
koho: koně, voly (od vozu vypráhnouti);
ruce (od sebe rozvésti). Us. — co od čeho:
nohy od sebe. Us. — čím. A jak vrah ten
bičem rozpřáhá. Sš. Sntt. 92. — se = na-
přáhnouti ruku k uhození. Us. se k čemu:
k ráně. Dch. — se nakkoho. Rozpřáhnuv
se na nepřátely praštil přátely. Č.

Rozprach, u, m., zastr. = rozprášení, die
Zerstäubung, Zerstreuung. Výb. I. 155.

Rozprachnivěti, ěl, ění, zermorschen,
vermodern. Ros.

Rozprání, n., die Zerhauung, Zerwaschung.

Rozprasiti, il, en, ení = rozkaňčiti. —
se, wild, dicht werden, in einander ver-
wachsen. Us.

Rozpraskati, rozpraštiti, rozprasknouti,
sknul a skl, ut, utí = rozlomiti, zerschlagen
mit einem Knalle. — co. Vichřice vesla roz-
praští. Krok. — se = rozlomiti, rozštípnouti
se. — se čím: prkno horkem se rozprasklo,
zersprang, riss.

Rozpráskati, mit der Peitsche aus ein-
ander jagen.

Rozprášenec, nce, m., der Zerstreute.

Rozprášení, n., die Zerstreuung.

Rozprášený; -en, a, o, zersprengt, zer-
streut. R. strana. Dch. — kam. O těchto no-
votnících již bez toho do ctyř větrů r-ných.
Sš. 1. 15.

Rozprašitel, e, m., der Zerstreuer. Us.

Rozprášiti, il, en, ení; rozprašovati =
rozpuditi, rozhoditi. — co, koho: nepřátely.
Us. Jak vichr plevy rozprášil jsi Němce.
Puch. - koho čím. Rozpráším je věječkou.
Ben. V. Pěchotu jízdou, vrabce ranou r. Us.
— co jak. R-ším Aegyptské po národech
a rozvěji je po zemiech. BO. — kde. Roz-
prášen jsa po všech královstvích země. Hus
I. 56. Leč odbojníci ti r-li se po horách
judských. Sš. Sk. 64. — na jak dlouho.
Veškeří křesťané na nějakou chvíli r-šeni
byli. Sš. Sk. 93. — se = jako prach se roz-
létati, verstauben, ver-, zerstieben. D.

Rozpráška, y, f., die Zerstreuung, Zer-
stiebung. L.

Rozprašný, zerstreuend. L.

Rozprašovadlo, a, n. R. na voňavky.
Prm. IV. 191.

Rozprašovati, vz Rozprášiti.

Rozpraštiti, vz Rozpraskati.

Rozpřátelený; -en, a, o, verfeindet. Pal.
Rdh. III. 277.

Rozpřáteliti, il, en, ení, verfeinden.
koho, se s kým proč.

Rozprati, vz Rozeprati.

Rozpratiti, il, cen, ení = rozpínati jako
jirchář vydělané kůže, aby hebké byly,
stollen. D.

Rozprava, y, f., rozmluva, Unterredung;
Verhandlung, f. R. o něčem. Us. — R., učené
pojednání, die Abhandlung. Mus. R. (po-
jednání) zanáší se událostmi, pojmy, pomysly,
dovodíc nějakou pravdu nebo vyvracujíc
nějakou nepravdu. Můžeť v sobě pojímati
výpravu i popis, hodili se tyto tvary slo-
hové k účelu jejímu. Zvláštní způsob r-vy,
jehož ku cvičení školnímu se užívá, jest
chrie (-/geiar— upotřebení). Vysvětluje a odů-
vodňuje nějakou důmyslnou propověď podlé
pravidel zcela určitých. KB. 243. Vz S. N.,
Rozprávka. — R. skla v huti = rozpleštění,
das Flachmachen. L.

Rozpravák, u, m., hřeben k rozčesávání
vlasů. Us. v Písecku. L. Šbk.

Rozpravěcí dějepisný sloh, erzählend.
Jg.

Rozpravěč, e, m., der weitschweifende
Redner. Us.

Rozpravěčný, gesprächig. Sm.

Rozpravení, n., die Schilderung, Dar-
stellung, Abhandlung. Jestiť pak pře sepření
prvotního účinku před svým súdcí na sto-
lici súdné sedícím, žalobníka a viněného
s obú stranú učiněné r. CJB. 395. A protož
k plnému poznání tohoto r. najprve a prvotně
povědíno má býti, že všichni lidé dopúštějí
se, aby pravili svědectví kromě těch, jimžto
práva brání. CJB. 409.

Rozprávěti, ěl, ěn, ění; rozprávívati, roz-
pravovati = mluviti, psáti, jednati, von etwas
handeln, reden, schreiben; rozmlouvati, ho-