166

vořiti, rozjímati, sich besprechen, unterreden;
povídati, oznamovati, sprechen, erzählen. Jg.
Na Ostrav. rozpraviat. Tč. — co komu (ozná-
miti). Knížeti kratochvíli rozprávěti. Háj.
Někomu svůj sen r. Plác. Jiným něco r. Hns
III. 35. — (co, komu) o kom, o čem
(oznámiti, povídati). Však o jiné (ohavnosti)
ještě r-věji. Hus III. 314. Rádi o takových
věcech r. slyší. Pref. 556. O jeho stavení
mnozí rozprávěli. Háj. R. o Žižkovi. V. Oví-
dius divy o ní rozpráví. Troj. Rozprávěl
mu o naší příhodě. Pref. Kdo čeho nezkusil,
neumí o tom r. Prov. — s kým jak. Se
svým milým r. Sš. P. 556. A idé kat s ňu
po mostě a r-ví s ňu po sprostě. Sš. P. 158.
— ke komu. Poď, synečku, poď a pomáhej,
jenom ty ke mně nerozprávěj. Sš. P. 279. —
kde. Já bych zapomněla na tvé sladké slova,
co sme r-věli v našem humně stoja. Sš. P.
236. — co na koho (oznámiti). Pulk. — co
čím: věštbami budoucí věci r. (oznamovati).
Pulk. — že. V. Rozprávěl (povídal) mu, že
se to stalo. Ros. — se o čem ( pass.). Roz^_práví se o tom.

Rozpraviti, il, en, ení; rozpravovati =
rozpořádati, spořádati, an-, beschicken, ein-
richten, bestellen, in Ordnung bringen; roz-
posýlati, verschiedentlich abfertigen, weg-
schicken, entlassen; rozpustiti vodou, auf-
lösen im Wasser, einrühren, einweichen, zer-
gehen lassen, zerlassen; rozundati, rozpojiti,
von einander thun. Jg. co (kde). R. dům,
věci, vojsko po bytech (spořádati), L., vlasy
(rozčesati). D. R. mouku (vodou rozpustiti).
Us. — koho — rozeslati: posly. Us. — co
čím: kože nožem (spořádati), Techn., sůl
vodou (rozpustiti), Us., něco octem. L. —
R., otevříti, öffnen. Buďte vrata hospodinova
rozpravena, jde král. Hod. sv. Mart. — R.,
vysvléci, entkleiden. Rozprav se a lehni. Mor.
Brt

Rozprávka, y, f., rozprávění, rozmlou-
vání společné, das Gespräch, der Diskurs.
R. míti, Ros., V., držeti. V. Den v r-kách
stráviti. V. Na r-ky se dávati. Sych. Utěše-
nými r-kami pokratochvíliti. Jel. Z té r-ky
zrodily se mnohé otázky. Sych. V r-ku s ně-
kým se dáti. Záv. — R., řeč, naučení, die
Rede, Zusprache, Lehre. Tkad. - R., co se
vůbec rozpráví, die Sage, Rede, das Gerede,
Gerücht. R. mezi lidmi. V. Nejisté řeči a
r-ky. V. Marná, směšná r. Jest o tom r. Har.
Býti za r-ku jiných. Jel. Řeč jako r. (láry
fáry; nerozumná pleskanice). Na Mor.,u Žam-
berka. Brt., Kf. Lživé r-ky vypravovati. BN.
V r-ku jiným se dáti. Bart. Básnivé r-ky.
Kn. — R., pověst, povídka, die Erzählung.
Pod r-kou o nich v ten smysl píše. V. —
R., vymyšlená historie, die Fabel. R. smy-
šlená. V. Homerus dálé věci pravdu v chytré
r-ky proměnil. — R., vz Rozpravení. - R.,
y, m. a f. = mluvka, der Schwätzer, die
Schwätzerin. Ty r-ko! Us. u Rychn. Msk.

Rozprávkář, e, m , der Fabler. Tatr. I.
24.

Rozpravnosť, i, f., die Beredsamkeit, Red-
seligkeit. Slov.

Rozpravný, erzählend, episch. R. báseň
— epická. Jg. R. básnictví, die Epik. Nz. —
R., mluvný, redselig. Bern.

Rozpravovač, e, rozpravovák, a, m.,
hřeben, der Kamm. Us.
Rozpravování, ň., vz Rozpravení. '
Rozpravovati, vz Rozpraviti.
Rozpražiti, il, en, ení, zerprägeln.
Rozpředati = rozprodati. Na Ostrav. Té.

— R., vz Rozpřísti.
Rozpředu, vz Rozpřísti.
Rozprechtice, dle Budějovice, něm. Ross-

presse, ves v Boleslavsku. Tk. I. 436.

Rozpřemítati = rozházeti, zerwerfen.
Zlob,

Rozpřeskati, aufschnallen. Slov.

Rozprch, u, m. = rozprchnutí, das Aus-
einandersprengen, Ausreissen. L.

Rozprchalý, aus einander gestoben. Dch.

Rozprchati, vz Rozprchnouti.

Rozprchlec, chelce, m., rozprchlý, der
Flüchtling. Sš. Sk. 135.

Rozprchleti, el, ení = rozprchliti se. Zlob.

Rozprchliti, il, en, ení, unáhliti, auf-
bringen. D. — se = rozhněvati se, sich er-
zürnen, sich ereifern. — se proti komu
čím: nenávistí. Us.

Rozprchlý, versprengt, zerstreut. R. stádo,
psi. Us., BO.

Rozprchnouti se, chl, chnutí; rozprchati
se, rozprchovati se, rozprchávati se, aus ein-
ander stieben o. laufen, sich zerstreuen o.
versprengen. —abs. Nepřátelé se rozprchli.
Stádo celé se rozprchlo. Us. Rozpršaly sú
sě ovce. BO. Lidé se rozprchují. D. — kam :
do svých domů. Cyr. R-chnete se každý
k svému. Sš. J. 256. — Ros. — kdy. Mnozí
z těch, jenž po ukamenování Štěpána se
r-chli. Sš. Sk. 107. — kudy. A všichni
r-chli se po krajinách judských. Sš. Sk.
92. se (odkud) proč. Pro takové proná-
sledování z Jerusalema se r-chli. Sš. I. 2.
Strachem před nepřátely se rozprchli. Sych.
R-prše se lid po vší zemi k sbieránie strnišť.
BO. — se komu (kde). Stádo v lese, po
lese se mu rozprchlo. Tak se ti rozprchli.
V. — Kom.

Rozpřidati, durch Zugeben verschenken,
zugeben. - co. D., Jg.

Rozpřisáhati se, sich zerschwören. -
abs. By se r-hal, já mu nevěřím. Č. M. 538.

Rozpřísti, vz Přísti; rozpředati, rozpřá-
dati, anfangen zu spinnen. — co. Rozpředli
to a nedopředli. Ros. R-dati novou přeslici

= předením rozháněti. Us. R. rozmluvu. Us.
Kos. — o čem. O nejedné otázce theologi-
cké bychom se rozpřádati ještě mohli. Sš.
L. předm.

Rozprnouti, nul, ut, utí, zastr. = roze-
hnati, zerstäuben, ch se vysulo jako v lep-
tati z chleptati. Ht. Mut. 85. Sr. poprnu, při
prnu v Alx. a strany významu přechodného
sr.: Sklesnu svoji ruce obé. Kat. 3107. (Bdl.).

— koho. Rozprnucha vsie jich voje četné.
Rkk. 49. Že je jak zvěř plachý rozprnuchu.
Rkk. 48. — se = rozutíkati se, aus ein-
ander stieben. Rozprnú se řady sěmo tamo.
Rkk. 23.

Rozprodati, rozprodávati, vieles o. alles,
da und dorthin, verschiedentlich verkaufen,
vergreifen. V. — co : zboží, Us., svině, koně.
Půh. II. 125., 530., šatstvo, knihy. D. - jak :
bez zisku, Kom., za malý peníz, Sych., na