168

Rozpršeti se, el, ení = rozprchnouti se,
aus einander laufen, zerstreuen. Když pastýř
před vlkem srší, toho se stádo rozprší. Št.
skl. Bojím se, aby se plátno nerozpršelo
(nerozsypalo). Zb. exc. — R. se = v pršku
se dáti, ins Regnen kommen. D. To se roz-
pršelo. Us. Nečekej, až se r-ší. Us. Tč.

Rozpručiti se, il, ení, zastr. = rozpuk-
nouti, bersten. — se čím: hořem. St. skl.

Rozpruditi, il, zen, ení; rozpruzovati,
erhitzen.

Rozpruzený, erhitzt. — čím: líce hý-
řivou rozpásaností rozpruzené. Č.

Rozpružiti, il, en, ení, aus einander span-
nen. — co čím. Na Ostrav. Tč.

Rozprýskali, rozprýštiti, il, štěn, ění;
rozprysknouti, sknul a skl, ut, utí; rozpry-
skovati, zerspritzen. — co: jed. Ráj. — se =
rozpukati se, rozprchnouti se, aus einander
laufen, sich spalten, bersten. D. Jíl za sucha
se rozprýští. Vaň.

Rozprysklý, zerplatzt. Šm. R. bublina.

Rozpsiti se, il, ení, anfangen hündisch
zu leben. Ros.

Rozptyl, u, m. = rozptýlení. Nz. V r-lu
býti. Sš. Ob. 139.

Rozptýlce, e, m., kdo rozptyluje, mařitel,
mrhač, der Zersplitterer. Zjevný obecného
dobrého r. Arch. III. 84.

Rozptylčivosť, i, f., die Sucht aus ein-
ander zu gehen. Šm.

Rozptýlenec, nce, m., der Versprengte.
Kom., Kos. Ol. I. 191.

Rozptýlení, n., die Zerstreuung atd. Vz
Rozptýliti. Společnosť jejich brzo k r. prišla.
V. R. barev, die Farbenzerstreuung. Nz.

Rozptýlenosť, i, f., die Zerstreutheit.

Rozptýlený; rozptýlen, a, o, verstreut,
zerstreut, zersprengt. R-ní vojínové (rozptý-
lenci). Čsk. Nás r-né syny. skrze hřiech shro-
máždil a k sobě přivinul. Hus III. 176. R.
vojsko sebrati. D. R. světlo.

Rozptylitel, e, m., der Zerstreuer. Jg.

Rozptylitelka, y, rozptylitelkyně, ě,
f., die Zerstreuerin. Us. Jg.

Rozptylitelnosť, i, f., die Zerstreubarkeit.

Rozptylitelný, zerstreubar. Rostl., Jg.

Rozptýliti, il, en, ení; rozptýleti, -lej, el,
en, ení; rozptylovati = rozehnati, rozplašiti,
zerstäuben, zerstreuen, ver-, zersprengen;
verzehren, verschwenden, verthun; se, sich
zerstreuen, zerstreut werden. Jg. - abs.
Ktož nesbierá (neshromáždí) se mnú, roz-
ptyluje. Hus II. 100., I. 254, — co, koho.
Vítr rozptýlil prach; r. zloděje, celý národ.
D. Rozptýlím je jako lev. V. Slunce mhlu
rozptýlilo. Us. R. stádo, Ben. V., něčí bázeň,
D., statek, V., bohatství, Jel., nepřítele. Us.
R. jmění, Chč.382., pochybnosti, Dch., siemě
duchovnie, ovce, něčí zbožie. Hus I. 204,

II. 165., 299. — co, koho kudy. Obor věr-
ných po celém světě r. V. Po vší zemi roz-
ptýlena sú stáda má a nenie, ktoby pohle-
dal. Hus. I. 246. R-lí tě pán po všech li-
dech od svrchka země a do krajin jejie.
Hus I. 58. - co čím. R. stádo psem. Us
Aby každý svú naději hřiechy r-lil. Hus

III. 164. — co kde. R-lil modly na horách.
Hus I. 162. — co od čeho. R-lí pán od
Israhele hlavu. Hus I. 262. — se po čem :

po kořisti. Pcht. — se nač. Statkové roz-
ptylují se na kvasy a hody. V. — co jak.
Věc na díly r. Us. Pod způsobou přátel-
ství církev rozptyluje. Hil. Jel. — co v čem.
V národech je rozptýlili. Ctib.

Rozptýlka, y, f., čočka rozptylovací, die
Zerstreuungslinse. Dch.

Rozptylnosť, i, f., rozptylovatelnosť, das
Zerstreuungsvermögen. Nz.

Rozptylovací zrcadlo, čočka (rozptýlka).
Nz. Vz Zrcadlo.

Rozptylování, n., das Zerstreuen. R.
světla hranolem. Vz KP. IL 140.

Rozptylovatel, e, m., der Zerstreuer. R.
a mrhač komory císařské. Kom.

Rozptylovatelka, y, rozptylovatel-
kyně, ě, f., die Zerstreuerin.

Rozptylujičnosť, lépe: rozptylivosť,
i, f., zerstreuende Kraft. Miner.

Rozpučelý háj. Vz Rozpučiti. Hdk. Ls.
k. 34.

Rozpučeni, n. Nazval to miesto rozště-
penie neb r. (divisio). BO.

Rozpučiti, il, en, ení; rozpučovati = roz-
trhnouti, zersprengen, aus einander drängen;
se, roztrhnouti se, aufbersten, aufplatzen,
aufbrechen. — se od čeho: od hněvu. Bern.
— Reš. — se čím. Srdce se v něm roz-
pučilo. V. Ať se v něm srdce r-čí. Sš. P.
50. — se. Růže už se rozpučila. R-čí se
květné jaro. Us. Dch. — se komu kde.
Rozpučil se mu prst při nehtě. Bern. —
se jak. R-čil se (Jidáš) v půli. Sš. Sk. 2.
Rozpučí se (mé srdce) na dva kusy, že ta
vojna býti musí. Sš. P. 124. — v čem.
Kráva na kunčíně (jeteli) hnedky ti zahyne,
jako člověk r-čí se ve velké slanině. Tč.

Rozpučnati = rozpučiti se, aufquellen.
Na Ostrav. Tč. — čím: mokrem. Opav. Klš.

Rozpud, u, m. = rozpuzení, rozehnání,
der Schwung, Hinsturz, das Hinschiessen. L.

Rozpuditelný = roptylitelný, zerstreu-
bar. Sm.

Rozpuditi, puď, dil, zen, ení; rozpuzo-
vati = rozehnati, aus einander treiben oder
jagen, zerstreuen. — co: stádo, BO., Hus,
tesknotu srdce. Dch. —co kde kým: stádo
na poli psem. — čím : holí. — co kudy.
Sem i tam po světě jako zběhy je r-dil. M.

Rozpuchlý, breitgeschwollen. Us. Dch.

Rozpuchnouti, chl, utí, ganz verschwel-
len. L.

Rozpůjčený; -en, a, o, da und dort ge-
liehen. Mám své knihy r-né. Us. Dch.

Rozpůjčiti, il, en, ení; rozpůjčovati, herum-
leihen, vielen leihen, Reš. — co komu.

1. Rozpuk, u, m., rozpuknutí, das Zer-
bersten, Zerplatzen, die Spalte. Strsl. razpaki.,
koř. pak(nouti). Mkl. B. 40. To vám bylo do
r-ku, tak jsme se smjolí (smáli). Na Ostrav.
Tč. Hněvá se na mne do r-ku. Na Mor. Brt.
Najedli se do r-ku. Sborník 92. Ty ženské
jsou jako na r. (tlusty). V Dobrušce. Vk.
Do r-ku se smáti. Šf., Kos. Ol. 81. Tomu
jde k duhu, umře na r. (tlouští pukne). Us.
Dch. Hlava do r-ku bolí. Us. — R., a, m.,
člověk tučného těla. Ty r-ku! Tf. — R.,
rostlina. R. jizlivý, cícuta virosa, grosser
Wasserschierling. Čl. 84, Čl. Kv. 336., FB.
91., Slb. 585., Schd. II. 304.