179

kýtu. U Dobrušky. Vk. Ten r-dí něco těch
peněz (zbytečně utratí, rozhází). V Kunv.
Msk.

Rozšetřiti, il, en, ení, rozšetřovati =
rozebrati, zerlegen, untersuchen. Krok.

Rozšibaliti, il, en, ení. - koho. Takť
jest rozbroj učinil a lidi r-lil; druh druhu
nevěří. Mus. 1852. 3. 45. (Exc).

1. Rozšikovati = rozmrhati. — co. Díl
těch peněz již jest bez vědomí našeho r-val,
kdež se jemu zdálo. NB. Tč.

2. Rozšikovati = spořádati, ordnen. —
co : lid. L.

Rozšiřba, y, f. = rozšíření, die Aus-,
Verbreitung. Že i ten zlý úmysl jejich při-
spívá k r-bě víry Kristovy. Sš. II. 158.

Rozšířce, e, m. = rozšiřovatel, der Ver-
breiter. L.

Rozšířeně = široce, breit. V.

Rozšíření, n., die Ausbreitung, Erweite-
rung. V. Jde o r. pravé nábožnosti, Sych.,
r. země české. Pulk. R. budovy. Dch. R.
evangelia Sš. Sk. 101. R. verše, vln, plochy.
Nz. — R., otvor, beim Hochofen der Rast,
évasement. Nz.

Rozšířenina, y, f., etwas Ausgedehntes.
Techn.

Rozšířenosť, i, f. = širokost, die Ver-
breitung. Ros.

Rozšířený; -en, a, o, ausgebreitet, er-
weitert; široký, breit, weit. Jg. Herbář obno-
vený a r. Byl. R. věta (rozvedená). Us. R.
město, Har., neduh. Troj. Pojedeme tam do
pole pod ty hrušky r-né. Sš. P. 132. Zhru-
bělý a ztučnělý a r-ný vzpět odstúpil. Hus
1. 221. — v čem: v ramenou a plecech
( = široký).

Rozšířeti, el, ení, sich erweitern, zastr.

Rozšířič, e, m. = rozširitel. Aqu.

Rozšiřitel, rozšiřovatel, e, m., der Er-
weiterer, Verbreiter. V.

Rozšiřitelka, rozšiřovatelka, v, f., die
Verbreiterin.

Rozšířiti, šiř, il, en, ení; rozšiřovati, er-
weitern, ver-, ausbreiten. — co: své krá-
lovství, V., místo, Br., svou řeč. Jel. Naří-
zení r. J. tr. K čemu bych to daremně roz-
šiřoval. Žer. Velmi dlúho řeč svou r-řil. Let.
Již Antikrist své sieti rozšiřuje a Kristovy
úží. Hus II. 256. (175.). — co se jak: ne-
pravě a s útiskem statek něčí r. Br. Kteréž
(světlo víry) skrze apoštoly r-vati bude po
celém oboru zemském; Aby lež, klam a
blud pod podobou vyšších a nadpřirozených
činu r-vali; Ale Fariseové ten zákon až na
krajnosti r-vali. Sš. Sk. 279., 96., j. 84.
Svůj obchod podlé možnosti r Rk. — co,
se čím. Rozprávku krásou řečí r. Troj.
Budišinem atd. rozšíři zemiu. Dal. 133. Město
předměstím se rozšiřuje. Kom. — kudy
kde. Nemoc městem se rozšiřuje. Nemoc ta
již i po vesnicích se rozšiřuje. Slúžili své
pýše, aby své jméno ve světě r-li; R-řují
své podolky v sukniech atd.; Již se jest
(hluchost) valně v jeho plemeni r-la. Hus
I. 168., 454., II. 34. Filipp na stranách ji-
ných evangelium rozšiřovati povolán byl.
Sš. Sk. 105. Od doby Alexandra Velikého
řecký jazyk po celém světě se r-řil; Že
místněji r-vati se před Agrippou a Festem

se mu nezdálo; Idea o moci boží světoplozí
se tehda skrze Filona a jiné učence vůbec
po člověčenstvu r-vala. Sš. I. 25., Sk. 110.,
97. ( Hý.). — se o čem (kdy). Pán v roz-
mluvě s Ananiem se o víceru věcí r-val;
Při té příležitosti r-řují se nejedni (vykla-
datelé) o důležitosti čtení náboženských
kněh; O jiných ještě vyskytlých domněn-
kách zbytečno by bylo se r-vati. Sš. Sk.
112.. 104., L. 39. O mezech, jež opatrnosť
tomu klade, Pán za účelem svým se neroz-
šiřuje. Sš. Mt. 87. (Hý.). — co kam. Hned
dále do neznámých krajin činnosť svou r-řil.
Sš. Sk. 187. Království boží na veškery
národy se mělo r.; Křesťanství ze židov-
ského obmezení ku všeobecnému rozpro-
stranění světovému se r-lo; Pro souvislosť
smrti a hříchu r-la se smrť na všecky lidi.
Sš. J. 44., Sk. 2., I, 63. (Hý.). Tiera r-říš
svú moc na vše strany až do moře. Smil
v. 571. — kdy v co, Leč již při Matouši
a Marku jsme se ve mravná ta poznamenání
r-li. Sš. L. 90. (Hý.). — co nač. Chč. 306.
Svou činnosť na odbory jiné r. — se komu.
Srdce se mu rozšířilo. Lk. — se kdy z čeho.
Trubice plicní, při věku mládenčím (věkem
mládenčím) z přirození svého se rozšiřuje.
Lk.

Rozširný, excentrisch, Erweiterungs-. Šm.

Rozširokotiti, il, cen, ení = rozšířiti. —
co: ústa, U Dobrušky. Vk.

Rozšiřovací pec, der Streckofen. Nz.

Rozšiřovadlo, a, n., das Erweiterungs-
instrument. R. (šířidlo, dilatorium) dřevěné
koutkův ústních Vz Nástroje k operacím
v ústech. R.. Pajolyovo, vz Nástroje k ope-
racím kamene; r. Rigaudovo, vz Nástroje
k operacím na pyji. Cn.

Rozšiřování, n., die Ausdehnung, Erwei-
terung, Vermehrung. Rychlosť r-ní, Fortpflan-
zungsgeschwindigkeit. Vypravoval s Barna-
bou o svých mezi pohanstvem r-ních. Sš.
Sk. 246. R. lidí, pohodlí. Kom. — E. samo-
hlásek. Jím jmenuje se proměna samohlásek
dlouhých ve dvojhlásky (nebo složeniny
hláskové), způsobená grammatickou délkou
slabiky : súd-soud, pýcha-pajcha. Dvojhlásky
(a hláskové složeniny), které tím způsobem
vznikají, sluší pokládati za závažnější a širší
než dlouhé samohlásky jednoduché: au >
ú, aj > ý atd. Zejména rozšířilo se v ja-
zyce spisovném ó v wo, někdy v ou, vz O
(II. 197. a), ú v au a ý ay (aj) Vz U. Po-
I různu pak a zvláště v dialektech obecných
rozšířeno jest také í a é v ej: pes - pések
- pejsek. Vz E (I. 343 b), I (I. 566. a). Že
příčinou těchto proměn jest grammatická
délka, o tom vz Gb. Hl. 76.

Rozšiřovatel, e, m., der Verbreiter. Rk.

Rozšiřovati, vz Rozšířiti.

Rozšiřujičnosť, i, f., šp., dilatatio. Ros.

Rozšiřujičný, šp. m.: rozšiřující. Jg.

Rozšiti, vz Šíti; rozšívati, zu nähen an-
fangen ; rozpárati, trennen, auftrennen. —
co: kabát rozšil a nedošil ho. R. sukni (roz-
párati). Jg.

Rozšití, rozšívání, vz Rozšiti.

Rozšitina, y, f., scissura, rozpáranina. ZN.

Rozškádlený; -en, a, o, erbittert. R. ko-
cour. Vyřítili se naň jako r-né vosy. Sych.