183

komu oč. Jeden Němec jí ústa o kalich
rozťal. V.
Roztkliviti, rühren. — koho k čemu:

k pláči. Koll.

Roztlačiti, il, en, ení; roztlačovati —
tlačením sploštiti, platt, drücken, zerd üeken,
ku př. těsto; 2. tlačením zkaziti, rozmačkati,
zerdrücken, zerquetschen, ku př. vejce, hrnec,
sud. Ros. — co čím : rukou.

Roztlačivosť, i, f., die Zerdrückungs-
kraft. Šm.

Roztlačování, n., drcení, das Zerdrücken.
Nz.

Roztlachati = roztlampati, ausklatschen,
ausplaudern. — co: tajemství. — se, ins
Plaudern kommen.

Roztlení, n., das Glimmen, Verwesen. Us.

Roztleuosť, i, f., porušenosť, padkosť,
vratkosť, porušitelnosť. Jenž ji (přírodu) ve
stavu r-sti udržuje. Sš. I. 90.

Roztlesk, u, m. = oplatek, koláč. R. oleji
pomazaný. Bj.

Roztleskati; roztlesknouti, skl, utí ; roz-
tleštiti, il, ěn, ění = rozpleskati, flach schla-
gen, zerplatschen. — co: hlínu. — čím:
kladivem.

Roztleti, el, ení, zu glimmen o. zu ver-
wesen anfangen. Bern.

Roztlouci, tluku, tluc, tloukl, tlučen, ení;
roztloukati, zer-, einschlagen, zerbrechen,
einstossen, zerschellen, zerschmettern. — co:
okno, hrnec, dvéře, zeď, ořech, rudu. Us.,
D. — co jak: na kusy, na drobno. Us.
Samo se to na kusy roztlouklo. Us. — co
komu čím. Pádem si hlavu r. Us. — co
jak proč. Pro provinění Israelovo Hospodin
národství jejich skrze Římany roztluče. Sš.
Sk. 14.

Roztluček, čku, m., r-ky, pl., věc roz-
tlučená, střepy, die Scherben. R-ky a rum
do vody metati. R. z vajec (skořápky). Us.

Roztlučení, n., das Zerschlagen atd., vz
Roztlouci.

Roztlučitelnosť, i, f, die Zerschlagbar-
keit.

Roztlučitelný, zerschlagbar. Us.

Roztlučky, pl., m , vz Roztluček.

Roztlukač, e, m., der Rostschläger (v hut-
nictví). Šm.

Roztlustěti, ěl, ění, fett werden. BO., V.

Roztlustnouti, ul a stl, utí = roztlustěti.

Roztmívka, y, f., die Abenddämmerung.
Na Ostrav. Tč.

Roztnouti, vz Roztíti.

Rozto-, předpona stupňující adjektiva
v obec. mluvě: roztomilý. Vz Bž. 136., Roz-.

Roztoč, i, f., vz Rozteč. — R., e, m.
R-či, acarida, die Milben, pavoukovití čle-
novci mající hruď i hlavu i břicho srostlé.
R. sýrový, acarus siro, druh zákožek (aca-
rida). Us. R. bourci, mouční, a. farinae,
ovocní, Schd. II. 525., mlékový, a. lactis,
švestkový, a. prunarum. Vz Frč. 113., 114.

Roztočení, n., vz Roztočiti.

Roztočený; -en, a, o, aufgedreht, in
Schwung gekommen atd. Vz Roztočiti.

Roztočilka, y, f., devaterník, heliantheum
vulgare, das Sonnenröschen. Na Mor. Tč.

Roztočiti, il, en, ení; roztáčeti, el, en,
ení; roztočovati, roztačovati, aufdrehen. —

co: provaz; pivo, víno (rozliti; do nádob
vytočiti, abziehen). Ros Červi ho roztočili
(rozhryzli, zernagen). Us. — co čím, čeho.
Ten toho piva (neurčitou měrou) svou ne-
opatrností roztočil. Jd. — se. koho kde:
koně v kříži. Db. Černá bouře se po něm
(nebi) roztáčí (rozšiřuje). Sš. Snt. Gl. — se,
sich zu drehen anfangen. I ten mlýnský
kameň někdy sa roztočí, na srdéčku na mém
nic se neulahčí. Sš. P. 249.

Roztočitý, aufgedreht, ausgedehnt.

Roztočka, y, f., pl. roztočky, co roztočeno,
podčepky, was beim Zapfen ausläuft, das
Vergossene. R. vinná. Jád.

Roztodivný — předivný, bewunderungs-
würdig; rozličný, rozmanitý, mannigfaltig.
Mor., Slez. Hý.,'Bkř., Klš. R. potvora. Tč.
Vz Rozto-.

Roztok, u, m , na Mor. roztoka, y, f., tok
na dvé a více se dělící; též kraj, pole, louka,
kde se potok, na více ramen roztéká, die
Stromscheidung. Kde se Dunaj na roztoky
dělí. Mus. — R , rozpuštěnina, die Lösung.
R. jest úzké spojení těla pevného s tělem
kapalným tím způsobem, že obě činí látku
jednotvarnou (kapalnou), aniž chemické slo-
žení obou nějakou změnu vzalo. Vz S. N.
R. nasycený (voda. nerostem, solí), Bř.,
Šfk. 695., přesycený, Sfk. 697., alkalický
neb žíravý, lihový, obojerný neb neutralní,
kyselý, vodnatý. Nz. R. draselnatý, dusnič-
nanu (rtutičnatého, rtuťnatého), chloridu (anti-
moničného, cíničitého, kobaltnatého, měď-
nato-ammonatého, platičitého, rtuťnatého, zla-
tového), indigový, jodidu arsenového, kře-
menu sodnatého, mýdla antimonového, octanu
(draselnatého, trojolovnatého), platinový, sa-
lajky žíravé, sirný uhlí kamenného, subli-
matu; uhličitanu (ammonalého, draselnatého),
vizmutový, žíravého drasla, Kh., sodový,
kamencový. Vys. R. zlata, stříbra, cínu, Nz.,
čpavku Vz S. N. — R-ky, hrnec na sme-
tanu, der Rahintopf. Us. — R., Roztoky, dle
Dolany, mě. přímořské v Meklenbursku,
Rostock, V.; ves u Prahy. Pojedeme do
Roztok. Vz S. N., Tk. II. 547., III. 84.,
| 248., IV. 169., 443. — R., na Slov. = krato-
chvíle, Vergnügen, n. Koll. — R., šp. zněm.
Rasttag, odpočinek. Brt. — R.. volnost. Tam
má hodný r. (muže se po vůli proháněti).
U Rychn. Crk. Když není doma pán, mají
myši roztok. Pk.

Roztokošný = rozkošný, allerliebst. Na
Mor. Chmela. Vz Rozto-.

Roztokrásný = překrásný, allerliebst,
sehr schön. Kos. K. pohled, holka. Mor. Tč.
Vz Rozto-.

Roztomajetný, vz Rozmanitý. U Olom.
Sd.

Roztomilý, roztomilený, roztomilou-
čký = rozmilý, allerliebst. R. dítě, paní. D.
Vz Rozto-, Roz-. Svému milýmu r-mu (roz-
mariján) s pantló vázala; Nezavírej, má r-lá,
okenka; Můj tatíček r-lý. Sš. P. 314., 410.,
440. — komu. Aby byla pěkná bílá, pánu
Bohu r-lá. Sš. P. 527.

Roztonati se, lépe: rozstonati se.

Roztonejmilejší, allerliebst. R. Mando!
Na Mor. Tč.